1970 po zákazu Junáka, jehož byl Otakar Švec činovníkem (též Vladimír Vévoda), děvčata z družiny Vlaštovek hledala možnost dále se společně scházet. Přihlásila se jako celek do souboru. Tak 1970 vznikl Loutkářský kroužek SKP (sídlil v bývalém Lidovém domě), který vedla Jiřina Kašparová, která děvčata učila vodění loutek a jevištní řeči.
1971 vznikl LS Kohútek (název byl odvozen od místního kopce na Javorníkách). Základ souboru tvořil dosavadní Loutkářský kroužek ZK MEZ Vsetín (1968-1970), vedený Otakarem Švecem, do něhož svůj dětský loutkářský kroužek ze sídliště Na rybníkách jeho manželka Libuše Švecová. Ustanoveno nové vedení - Jiřina Kašparová - umělecká vedoucí, Otakar Švec vedoucí loutkového odboru a zástupce KP, Vladimír Vévoda - organizační vedoucí.
Dobré podmínky v SKP přivedly do souboru i další dva dětské kolektivy.
Dětských kroužků se ujaly Libuše Švecová, Jiřina Kašparová a třetího Miluše Snížková.
Ostatní dospělí spolupracovníci zajišťovali technické a materiální zázemí.
První veřejné vystoupení 2.4.1971 Pohádka o Vašíkovi a mašince Bobince.
V sezoně 1971/72 se soubor plně zformoval, přispělo k tomu i letní soustředění (30.6.-2.7.1972) v Semetíně. (Poté následovala řada kurzů v rekreačním středisku Kohútka v Javorníkách - lektoři např. V. Cinybulk, O.Rödl, M. Mašatová, herec Fr. Skřípek, loutkář Pavel Kabzan. Režisérské kurzy vedla L. Tittelbachová a Zd. Juřena.)
Původně se hrálo a zkoušelo v ZK MEZ.
1974 otevřena přenosná scéna v bývalé vinárně Lidového domu (vybudovali ji loutkáři brigádnicky).
V sezóně 76/77 se do Kohútku včlenil kroužek z Rokytnice, vedený Milenu Matkovičovou, která přinesla jako režisérka Kohútku jeho první větší úspěch s pohádkou Zdeněka Skořepy O kohoutkovi a slepičce, zvýšila úroveň souboru.
Kohútek teď už tvořily čtyři soubory:
Libuše Švecová vedla mládež ve věku 15-17 let. Nejúspěšnější hry tohoto 15členného souboru byly Míček Flíček a O zlé koze.
Miluše Snížková měla ve svém kroužku 7 členů do 15 let. Největší úspěch zaznamenali s nastudováním Káčátka od Gurevičové a Gernětové.
Třetí skupinu tvořily děti ve věku 10-14 let pod vedením Mileny Matkovičové a vystupovaly s Malou zimní pohádkou o Červené Karkulce a
1975 O kohoutkovi a slepičce- účast na NP DDS a DLS Kaplické divadelní léto.
1977 s hrou Zdeňka Skořepy: O kohoutkovi a slepičce v režii M. Matkovičové děti postoupily na Babkárskou Žilinu, na IV. NP DDS a DLS v Kaplici a LCH.
Dospělí členové Kohútku nastudovali pod vedením Vladimíra Vévody pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký.
V národní soutěži aktivity se Kohútek umístil na prvním místě.
Z Kohútku se stal zavedený soubor, nepominutelná součást vsetínské kultury. Hrál pravidelně každý pátek a v sobotu, jeho představení navštěvovaly děti z mateřských i základních škol.
Vzrostl počet kroužků i počet členů, soubor potřeboval kvalitní scénu.
Výbor Sdruženého klubu vybudoval loutkovou scénu na sídlišti Rybníky v novém protiatomovém krytu v ulici Štěpánská. V Zadáním požadavků na projektanta, kontrolou výstavby, pořízením vnitřního vybavení scény, zkušeben a dílny byl výborem pověřen Otakar Švec, který pak také převzal vedení divadélka se sálem pro 130 osob vyzdobeným akad. malířem Hurníkem, velkou a malou zkušebnou, skladem i dílnou ad. Divadélko mělo 4 stálé zaměstnance.
1978 zahájilo činnost.
O. Švec: "Loutková scéna umožnila dětem v sídlišti, kde bylo mnoho mladých rodin, kultivované vyžití, zábavu a poučení. Děti sem chodily jako do svého klubu. Stále se jim nabízely tři až čtyři dětské kroužky, kroužek mládeže /i činohra a poezie/. Formou letních táborů a soustředění se utužovala vazba kolektivů. Dobrou zábavu zde našly i ti nejmenší, pro které se hrálo pravidelně každý týden, ale i zájezdově, po školkách a v závodech.
Ročně celý soubor uvedl víc jak 70 vystoupení.
I když se jedna inscenace nepilovala tak důkladně jako na LŠU,přesto dětské kolektivy měly dobré výsledky., a vedle cen na soutěžích získaly řadu ocenění kulturních a městských orgánů.
Kroužek dospělých nebyl v loutkařském světě zrovna mezi špičkou,ale bylo to tím,že se všichni věnovali především dětem a vlastní tvorba byla jen rekreační záležitostí."
Pracovaly tři dětské kroužky,jeden mládežnický a jeden dospělých.
Období 1979-1984 nejlepší léta divadélka.
1979 přehlídky Jeseník, Přerov, Loutkářská Chrudim a Čechova Olomouc.- Hříčka Vlk Benedikt v nesnázích, v režii O. Švece, získala v individuelních výstupech na Chrudimi první cenu.
1979 Tři fotografie V. Vévody ze tří představení souboru:
O. Švec: Oslíčku, otřes se!
Z. Skořepa: O pyšném koláčku.
1979 M. Matkovičová: Jeníček a Mařenka, 4. Čechova Olomouc.
1979 soubor Kohútek, M. Mašatová: Čtyři pohádky o jednom drakovi. Účast na přehlídce DDLS Kouzelný klobouček, Jeseník nad Odrou.
1980 na OP LD ve Vsetíně na scéně Kohútku ze 7 souboru - 4 skupiny Kohútku:
1980 - DLS, L. Tittelbachová: Kdo to byl Valentýn. r. M. Matkovičová, háčkované loutky, OP LS Vsetín.
1980 - mládežnický soubor, Pavlík: Kohout světapán, vedoucí L. Švecová, OP LS Vsetín.
1980 - DLS J. Lípa: Na vandru, OP LS Vsetín.
1980 - dospělí, O. Švec: Sůl nad zlato, r. O. Švec, OP LS Vsetín, oceněna vodičská práce s marionetou.
1981- dospělí v Zubří 1. místo. Děti postup do Jeseníka a Kaplice.
1982 DLD, Káče Pepík.
1983 DLD, , P. Vašíček (Kačátko) a O. Švec: Káče Pepík, Okresní loutkářská přehlídka v Zubří.
1982 DLD, H. Budínská a L. Štíplová: Povídám, povídám neplechy.
1983 dlouholetá členka souboru Milena Zbranková nacvičila s dětmi pásmo Povídám, povídám neplechy, 1. místo na OP v Zubří, Cena M. Zbrankové za pedagogickou výchovu. Pořad natočila Čs.televize Ostrava.
1983 DLD A. Mikulka a Linhard: Pokažená válka.
1985 Kohútek II., autorské kolektivní divadlo na půdorysu pohádky O Sněhurce: Jak si houby hrály,
1986 O. Švec odešel do důchodu, vedení scény převzala Milena Matkovičová a po ní krátce M. Šefrna.
1987 účast na OP v Karolince s pohádkami Myška, jezevčík a dubové dveře a Myška a tužka, režie L. Švecová, Brukner: Jak to bylo s horou Říp
1987-1989 Kohoutek fungoval spíš jako zařízení než soubor, ten prakticky přestal hrát
1988 Kohútek - loutkový divadelní soubor Sdruženého klubu pracujících Vsetín.
1988 M. Šefrna: O potrhlé růži a Klíč od království, režie M. Šefrna, účast ma OP Karolinka, Kráska a zvíře.
děti I. - 12 členů, vedoucí Daniela Blažková.
děti II. - 11 členů, vedoucí JUDr. Jana Šefrnová.
děti III. - 14 členů, vedoucí Milena Dubšíková.
1989 se vrátil do vedení O. Švec.
1989 - Don Šajn, KP Opava.
1990 - Pod názvem: Vždy jinak: - Sněhurka a sedm trpaslíků, vlastní parafráze pohádky, cena za osobitý přístup zpracování klasické pohádky, postup na Setkání v Ostravě.
1990 byla loutková scéna uzavřena, všechna dislokovaná kulturní zařízení se měla soustředit v novém Domě kultury. LS působil jako soubor Závodního klubu Zbrojovky Vsetín a Domu kultury Vsetín. Soubor se rozdělil na soubor dětský, který vedl O. Švec s manželkou, a soubor dospělý.
V DK Kohútek působí i dnes - od roku 1993 jako samostatné divadelní sdružení.
2002 účast na Dnech valašského divadla v Jovězí.
2002 - Mirka Nohelová: O zlatém kohoutkovi a kouzelném mlýnku. Účast na NP seniorů ve Znojmě.
2007 - JAK KAŠPÁREK UZDRAVIL PRINCEZNU - marionetová pohádka pro nejmenší. Účast Dny valašského divadla, Cena za udržování tradice loutkového divadla.Od 1971 na vlastní scéně ve Vsetíně-Rybníkách amatérské LD Kohútek, zal. O. Švec, původně jako součást Klubu pracujících.
1988 Kohútek - dospělí, loutkový divadelní soubor Sdruženého klubu pracujících Vsetín, 12 členů, vedoucí Jiřina Kašparová.
1989 - Lev v kleci; M. Šefrna: Klíč od království, r. M. Šefrna. Účast na Rampa, Praha.
1989 - Soubor V.H.S. při divadle Kohútek, Matěj Šefrna: Klíč od království, pohádka zvuků, režie a hudba Matěj Šefrna, Čechova Olomouc.
Od 2. pol 90. let jako Div. sdružení Kohútek, r. Ota Švec, zakladatel a člen rady SAL SČDO.
1993 - Hádanky princezny Sasanky. Účast na ObP Čechova Olomouc.
1999 - Jak se beránek Ducek přestal bát. Účast na Čechova Olomouc.
2002 - Mirka Nohelová: O zlatém kohoutkovi a kouzelném mlýnku. Účast na NP seniorů ve Znojmě.
2007 - JAK KAŠPÁREK UZDRAVIL PRINCEZNU - marionetová pohádka pro nejmenší. Účast Dny valašského divadla, Cena za udržování tradice loutkového divadla.
Otakar Švec vedl Kohútek od jeho založení v roce 1971 s malými přestávkami až do roku 2004 a dpdnes v souboru působí.
2007 Město Vsetín udělilo loutkářům Švecovým Cenu města Vsetína za rok 2006.
Přínos pro region: V době vzniku Kohútku nebyl daleko široko žádný známý loutkářský kolektiv.
Příklad Kohútku podnítil vznik souborů v Zubří,Valašském Meziříčí, Jablůnce, Viganticích, Vidči, Karolínce aj.