LETOVICE o.Blansko
DS ZK Tylex Šeříkový sad. Hostování v Jevíčku. OD 1958/3, s.68.
Dětský divadelní kroužek (Dotazník ÚLK 1999.)
LETOVICE, o.Blansko
Letovický sbor jedním z dvaceti literátských bratrstev na Moravě, možná tedy i divadlo. 1893 zal. Čtenářský spolek Neruda. Hráli v prvním patře Brettschneiderova hostince (později Na nové). 1895 zal. Beseda katolických mužů a jinochů. Divadlo zahájili 1897. Od 1904 znám repertoár – zábavné kusy, náboženské náměty, ale i Úklady a láska. Málo zpráv, ale zjištěno, že Občanská záložna kolem 1900 si postavila budovu, kde hostinec U jelena (později Karlov), zde sál s jevištěm. 1909 otevřen Katolický dům s prostorným sálem a divadelním zázemím. Poté se hrálo zde, téhož roku 8 představení. Téhož roku zahájil i soubor TJ Orel. Zábavný i klasický repertoár, hry se zpěvy, pohádky pro děti. 1923 společně Beseda katolických mužů a jinochů a žen ze Svazu katolických žen a dívek a TJ Orel. Vzniklý soubor název Orel – Beseda. Neruda disponoval jevištěm. Brzy hrál též soubor TJ Sokol. Oba soubory se spojily. 1918 – 1945 rozsáhlý repertoár, zábavné kusy, ale i současné moderní drama, klasické hry. 1930 v areálu lázní Andělka v Kladrubech divadlo v přírodě Jánošík. Téhož roku rozpor ve společném souboru Neruda - TJ Sokol. Vznik DKr Letovice. Podobný repertoár, též opereta, pohádka. 1932 v přírodě Jan Výrava. 1934 dvě představení DS hasičů. 1943 zákaz spolkové činnosti. Už 1939 za ochotníky nastoupila Scéna mladých. Hráli též O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku. 1945 DO TJ Sokol. 1949 – 1950 ustaveno Městské ochotnické divadlo. Na repertoáru Bidýlko, Ženitba, Kutnohorští havíři, Volá vás Tajmyr, Cizí dítě, Jedenácté přikázání. 1951 – 1952 RK ZV ROH Textilní tvorby. Na repertoáru: M. D. Rettigová, Všichni moji synové, Duchcovský viadukt, Na jih od 38. rovnoběžky, Kašpárek na roztrhání, Skaláci, Jak je důležité míti Filipa. 1953 DS ZV ROH Státní statky, ústřední dílny č.2 Letovice. Podobný repertoár, i představení pro děti. 1953 – 1960 DS ZK ROH Tylex – Kulturní dům, rovněž podobný repertoár, více her pro děti. 1963 – 1984 SKP ROH Letovice klasický český i cizí repertoár, řada představení pro děti, 3 operety K.Valdaufa. Časté zájezdy, až 5 repríz, účast v soutěžích a přehlídkách.
Loutkové divadlo:
Do 1914 hrávali studenti, ojediněle i organizace. Stálou scénu vybudovali učitelé (Jan Papoušek, 1925 – 1930). Hráli v národní škole na náměstí. Po Papouškovi vedoucí Marie Taufrová, matka Jiřího Taufra a posledního rektora Univerzity 17. listopadu MUDr. Otakara Taufra. Pozdější výpomoc studentů a žáků. Po jejím odchodu LS zanikl. Činný též LS TJ Sokol a TJ Orel. Všechny scény rychle vznikly a stejně zanikly. 1945 iniciátorem obnovy Marie Fialová. Hráli v kreslírně měšťanské školy. Zahájili 1947 Kouzelným kobercem (Čech). 1948 svépomocí loutkářů a občanů dostavěna samostatná budova. Později třístupňové hlediště. Velký kolektiv členů souboru z nejrůznějších povolání a společenského postavení. Též žáci měšťanské školy. Spolupráce n. p. Tylex a Československý svaz žen. Pracovní kontakty s brněnskou Radostí. Režisér Ilja Burkoň též spolupráci s Josefem Skupou. Až 25 členů při jednom představení. Vlastní orchestr. V bohatém repertoáru zejména Broučci, hrající na hudební nástroje. Podle Radosti vybudovali i maňáskovou scénu. Hudební nahrávky Hudba SNB Brno a Symfonický orchestr FOK. 1970 vyvrcholení činnosti. Použitím objektu MěNV ale skončila. Obnovení v SKP ROH. Maňásky.. Po 1983 přechod na marionety.
HEJL, Emil – PROCHÁZKA, Zdeněk: Divadlo našeho domova. OKS Blansko 1986. s. 47, 110 – 112.
JM