Pozoruhodnou oponu o rozměrech 600 x 265 cm používal v sále místního hostince U Šimonů v Soběslavicích u Turnova divadelní spolek Záboj. Zatím neznámý malíř na ni namaloval variantu tématu oblíbeného zejména po vzniku českoslovesnkého státu, pohled na Hradčany ze staroměstského břehu. Vedutu lemují po stranách stylizované sloupy postavené na vysoký sokl s geometrickým dekorem, na kterém je uprostřed postaven znak čtyř zemí nového státu (český lev, moravská a slezská orlice a slovenský dvojitý kříž). Před tímto architektonickým rámem se rozevírá obligátní rudá draperie se světlým lemem a zlatými třásněmi, upevněná zlatými šňůrami. Přestože používá osvědčené tradiční schéma, státní znak, použitý dekor i míra stylizace datují oponu alespoň přibližně nejdříve do 20. let 20. století. Kvalitní malířské provedení vzbuzuje otázky po zatím neznámém autorovi opony, kterým byl jistě zkušený profesionál.
Možnou odpověď nabízí srovnání s některými dalšími oponami v několika podkrkonošských a pojizerských obcích. Oponu pro Roprachtice u Semil také s pohledem na Hradčany a s velmi podobnou draperií a umístěním státního znaku maloval v roce 1923 Jan Lev z Jilemnice (asi 1874–1935). Jeho jméno se objevuje i v Jablonci nad Jizerou, kde maloval nejspíš obě opony, nejen tu starší, nezachovanou, a v Bozkově, kde maloval oponu téměř shodnou s tou starší jabloneckou. Na všech – stejně jako na několika dalších – najdeme podobně zpracované draperie s několika nezaměnitelnými detaily a téměř shodné květinové aranžmá kolem státních nebo sokolských znaků uprostřed spodního lemu.
Bravurně malované jsou i unikátně zachované zadní prospekty ze Soběslavic (les, krajina, zahrada, náves) a několik kulis. Ty však, posuzovány jen z několika fotografií, působí jako výrazně starší, mondénní práce nejpozději ze začátku století, ještě pravděpodobněji dokonce z doby po založení spolku v roce 1886 – to by však bylo nutné potvrdit podrobnějším zkoumáním. Zatím se zdá, že opona s aktuálním národním motivem Hradčan mohla ve 20. letech nahradit nějakou starší, zřejmě méně angažovanou oponu.
Pozn.: Skupina opon od Jana Lva by stála za samostatnou pozornost, už při krátkém průzkumu se jich objevuje několik, pravděpodobně bude možné přiřadit i další a ne vždy je Lvovo autorství v dostupných materiálech uvedeno.
(Mgr. Jiří Bláha, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)