V roce 1932 byla postavena nová sokolovna, dá se předpokládat, že k jejímu vybavení patřila velmi výmluvná památka – opona, která výrazně sdělovala proklamovaný program Sokola. Kompozice opony užívá každé místečko k umístění alegorických znaků sokolstva a jejího místa i významu v osvobozené vlasti.
Střední plochu opony vyplňuje centrální obraz: Sokol za pluhem taženým bělouši obdělává rodnou zemi, nad ním se vznáší anděl svobody, kolem krouží ptáci – sokolové, černé mraky jsou roztrhány a okřídlený bělouš (Pegas) rozšlapává černého havrana. Bělouše má na oprati sokol.
Pozoruhodné je rámování obrazu: Výjev obklopuje 14 medailonů, symbolizujících lidské vlastnosti, řemesla a dovednosti. V jejich středu je umístěn znak Sokola. Horní rám obrazu tvoří pás, jakoby harlekýn, s opakovaným motivem stylizovaného sokola. Mezi křídly je 7 rámečků se stopami jednotlivých slov dnes nečitelného hesla, překrytého barvou pravděpodobně v době německé okupace.
Historie uložení opony v obdobích sokolským idejím nepřátelských zatím není zachyceno. Studium kronik, uložených ve Státním okresním archivu Pardubice, dá bezpochyby odpověď na zatím jen naznačené možné okolnosti vzniku opony.
(Dle fotografie opony a dosud známých informací zpracoval v lednu 2016 Jiří Valenta.)
Vzpomínky pamětníků dokládají, že zásluhu o stavbu komplexu budov, zvláště sokolovny a jejího vybavení, měl též tehdejší předsedy vlády František Udržal.
---
Sokolovna v Dolní Rovni je součástí většího komplexu budov, které byly postaveny v roce 1932 za velké podpory zdejšího rodáka, ministra obrany a předsedy vlády Františka Udržala; kromě sokolovny to byly ještě dvě školní budovy a obecní úřad. Ozdobou nové sokolovny se stala opona, která jistě patří k našim nejpozoruhodnějším oponám začátku 30. let.
Oponu namaloval příbuzný jednoho z místních sokolů, akademický malíř Alois Mudruňka (1888–1932). Ten působil jako profesor ornamentálního a figurálního kreslení na pražské Uměleckoprůmyslové škole a na oponě pro Dolní Roveň bohatě zúročil svou praxi z návrhů dekorativních a uměleckořemeslných děl.
Střední část opony, jejíž provedení má blízko ke stylu art déco, představuje alegorický výjev – Ideu Sokola v osvobozené vlasti. Sokol za pluhem taženým bělouši na něm obdělává rodnou zemi, nad ním se vznáší anděl svobody s hořícím srdcem v rukou. Kolem obou figur krouží ptáci – sokolové, černé mraky jsou roztrhány a okřídlený bělouš (Pegas) rozšlapává černého havrana.
Hlavní výjev rámuje pozoruhodná dekorativní bordura. Archaický ornament doplňuje na třech stranách čtrnáct kruhových medailonů s alegoriemi lidských vlastností, řemesel a umění, jejichž pás přerušuje jen znak Sokola uprostřed dolního okraje. Mezi křídly sedmi sokolů v horním pásu jsou nápisové pásky se zbytky nečitelného, zřejmě druhotně zamalovaného nápisu.
(Mgr. Jiří Bláha, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jiří Bláha, s. 56-57.