Jaromír Horáček byl synem literáta a sběratele krkonošského folkloru.
Už době studií na gymnáziu v Jilemnici psal básně, skládal písničky a hrál ochotnické divadlo. Jedním z jeho spolužáků byl i syn kantora ze Zálesní Lhoty Jiří Šlitr.
Vystudoval filozofickou fakultu v Praze,
v roce 1952 nastoupil jako učitel českého jazyka a literatury na JSŠ v Turnově. Výuku dokázal dobře propojit s prací souborů, které nve škole vedl - vychoval několik generací mladých lidí, kteří si uchovali vztah k literatuře jako takové, zejména pak k divadlu a poezii. A to i přesto, že se posléze věnovali povoláním, která byla vzdálená humanitnímu zaměření. Pamětníci jeho dlouholetého pedagogického působení vzpomínají a vyjadřují se o jeho působení s úctou. ("Ostatně, když byl z kádrových důvodů na počátku normalizace z gymnázia vyhozen, měli jeho studenti od nového vedení školy zakázáno se s ním stýkat. Přesto ho během chmelových brigád, kam on jezdil se zdravotní školou, tajně navštěvovali a udržovali s ním kontakty." J.M., Pódia... s.24.
1953 založil studentskou "žňovou kulturní úderku", skupinu, která secvičila jednoduchý program, v němž se střídaly sborové a sólové písně s tancem, verši a humorným výstupem.
1955 se soubor s podobným programem s lidovými písněmi i tancem zúčastnil kraj. kola STM a postoupil na CP.
1957 opět folklorní pásmo Rozezpíváme celý svět, které v ústř. kole v Ostravě zvítězilo v kat. začínajících souborů.
Další národopisně - scxénické pořady:
Turnovsko v červáncích národního probuzení či
Jsemť já z kraje muzikantů (z deníků vzpomínek a korespondence Karla Havlíčka Borovského). Šlo většinou o scénické koláže, které kombinovaly písně, různé verše (i satirické), scénky, úryvky, taneční výstupy.
1958 U nás jaro nekončí - pořad připravili studenti K. Kříž a L. Rybišar, účast na ústř. kole STM v Bratislavě, přes 100 repríz.
Návazně 1958 založeno divadélko KOMPAS - Kolektiv Moderní Poezie A Satiry.
V 8členném vedení 7 studentů a vedoucí J. Horáček.
Kříž, Rybišar a další studenti psali texty (mezitexty, verše, scénky), Horáček psal texty i hudbu.
1959 revue Plnou parou, v ústř. kole STM v Brně 1. cena,
1960 Májová romance, režie Karel Kříž, ústř. kol STM Nitra,
Píseň o mladé vichřici,
1961 poeticko-satirický kabaret Kouzla nejsou žádné čáry, režie Ladislav Rybišar, účast na Haškově Lipnici.
Svépomocí si vybudovali vlastní Scénu mladých z bývalého hostince. Dále mj.
1962 muzikál pro děti Tlustý pradědeček (dramatizace 3 pohádek J. Čapka),
1962 Dům z písku s podtitulem Barevné vystřihovánky pro velké, koláž současné poezie s prvky literárního kabaretu a
1962 Orbis Picktus - satirické texty J. R. Picka - montáž text-appealových prvků s činoherními, hudebními a pantomimickými.
Pásmo Objevy (Horáčkova poezie a texty studentů ) připravil mladší člen souboru Petr Kučera, účast na WP.
1963 se J. Horáček stal ředitelem turnovské JSŠ.
Po literárním kabaretu Modrá chryzantéma, na níž se podíleli už VŠ studenti Rybišar a Kříž, pevnější jevištní tvar, písničky dílem J. Horáčka.
Poté návrat k volnějším pásmům, převážně studentské poezie a písní - Sonatina pro mrkací pannu a Pohádky pro večerníček.
Atypicky velký soubor 50-80 členů, odtud režisér Karel Kříž (Divadlo F. X. Šaldy Liberec, MDP, Labyrint Praha) a režisér Ladislav Rybišar (dramaturg a režisér Čs. rozhlasu Hradec Králové), oba výrazný podíl na tvaru pořadů.
Jako reakce na pokus studentů o poetický pořad k 1. výročí sovětské okupace v kapli na brigádě v Jimlíně vyhození J. Horáčka a dalších 5 učitelů ze školy.
1970 poslední pořad na rozloučenou z původních veršů a písniček studentů gymnázia pod názvem Mandragora uveden na nádvoří Hrubého Rohozce.
------
J. Machalická v klnížce Režisér Karel Kříž, s. 9:
Historie turnovského Kompasu skončila krátce po sovětské okupaci, posledním hřebíčkem do rakve byla studentská recese na chmelové brigádě, která se strefila do prvního srpnového výročí. Studenti si opatřili funebrácké kostýmy a v průvodu připochodovali na nádraží. Následovalo udání, že studenti se svými pedagogy pohřbívají demokracii, a vyhazovy pěti kantorů včetně Jaromíra Horáčka. Z trestu byl pak přeložen na turnovskou zdravotní školu, kde po krátké pauze opět založil další studentské divadlo Mandragora.