Divadlo Na cucky: Kabaret Kaldera
Inscenační tvar Kabaretu Kaldera (režie Jan Žůrek a kol.) olomouckého Divadla Na cucky je zamýšlen pro hospodský sál. Vždyť jedním z jeho témat je jídlo. Sladké, slané, masité. Od sladkosti života v něm spějeme postupně až k „masitým a krvavým“ jatkám.
Festivalovému prostoru M-klubu se olomoučtí přizpůsobili dobře. Šlo jednoznačně o nejpromyšlenější a nejpropracovanější tvar, jaký byl letos ve Valašském Meziříčí k vidění.
Na rozdíl od poloimprovizovaných, mnohdy ledabyle nahozených situací většiny jiných souborů jsme viděli na mnoha místech stylizované a přesné herectví. Jistá „loutkovost“ při vytváření postav, ale také výrazné kostýmování a líčení, to vše mi asociovalo zvláštní náladu poetistických a surrealistických kabaretů, byť v drsnější podobě. K tomu dojmu zase naváděla přítomnost kapely, „šansony“ a zároveň i jiné hudební žánry, které zněly inscenací.
Kabaretem Kaldera se vine poněkud naivní, avšak poetický příběh sbližování cukrářky Pusinky se svým nápadníkem, životní tápání barové zpěvačky, rozpaky majitele restaurace a další mikroosudy typizovaných postav. Kabaretní songy, historky, vtipy, dokumentární pasáže o jídle mají vždy tu více, tu méně pevnou vazbu k hlavní ose příběhu a díky nim jistá naivita nám pak v takové koláži vůbec nevadí.