DS Bez názvu Opava – autorský text JAK CHUDÁK K JEŠTĚ VĚTŠÍ NOUZI PŘIŠEL. Společenství gymnazistů snažící se přes žánr pohádky postihnout groteskní kotrmelce naší současnosti. Nejpřesnější bude říci naší žhavé současnosti, bez ohledu na to, že tento pojem byl minulým režimem zdevastován, ale světe div se, některé jeho aspekty se stále silněji vrací zpět, včetně zcela kontraproduktivního státního teroru směrem k občanům. Text i inscenace oplývají množstvím dobrých nápadů reagujících na sociální, politické, kulturní a mediální milieu let 2003/2004, k čemuž patří tu větší, tu menší dovednosti interpretů sdělit co a proč postihují. Jsou schopni nadsázky, jsou schopni zacházet významově hlasem i tělem, jsou však zároveň prostředky i textem teprve na prvním prkně znamenajícím svět. Jde o to, že vše groteskní, tragikomické, hloupé i patetické, naivní i rozhořčené je sice v jejich podání rajcovní, ale rozvolněné. I když jejich cíl je zřejmý, směřují k němu polními cestami a nevidí dálnici, která jasně a čistě běží skrze jimi nastolené dílo. V této chvíli není důležité co v textu a na jevišti vzniklo záměrně, co nezáměrně, a co zcela náhodně, ale stručně řečeno jde o to, aby opavští uspořádali materiál do strukturovaného tvaru, ujasnili si, jaký prostředek (herecký i režijní) k čemu použít, a tak dosáhli zamýšleného účinku. Jde o to naučit se vyhodit nepodstatné a zpřesnit důležité, k čemuž jim dopomáhej onen divadelní bůh, který má ústa roztažená od ucha k uchu.