Popis zpracovaný dle fotografie opony:
Centrální obraz "Libušina věštba" vychází z dispozice na oponách ochotnických divadel často reprodukovaného populárního obrazu Josefa Mathausera. Neznámý autor opony nahradil řadu postav známých z Mathauserova obrazu žlutozeleným stromovím, reprodukoval jen věštící Libuši a po jejím boku Přemysla, dále převzal jen postavu starce. Zachoval jejich gesta i kostýmy. Zvýraznil vidinu Prahy a perspektivu pohledu. Takový přístup k předloze je v tvorbě opon ojedinělý.
Pod obraz umístil malbu pásu látkových girland, Ty se pak opakují ve zvětšené podobě na druhém plánu opony. První plán tvoří malba červené opony , která vrhá stín na druhý a třetí plán malby a vytváří tak iluzi velkého jeviště.. .
Úvaha se opírá o dojem, že všechny plány opony jsou podobně poškozeny, tedy že jde o jednu asi na válec rolovací oponu.
Informace o vzniku, užívání a současném umístění opony nejsou známy. Z dřívějších údajů Databáze lze soudit, že vznikla v 1. desetletí 20. století, kdy je doložena činnost divadelního souboru.
Chybí údaje, které dáváme zpracovatelům informací k dispozici v Osnově, mj. kdo ji vlastní, kde je uskladněna a jaké ji asi čekají osudy.
(JV) Pochopitelně všechny otazníky vymažeme, až zjistíme odpovědi.
---
Centrální obraz „Libušina věštba“ na oponě Spolku divadelních ochotníků v Habarticích vychází z dispozice na oponách ochotnických divadel často reprodukovaného populárního obrazu Josefa Mathausera. Neznámý autor opony nahradil řadu postav známých z Mathauserovy předlohy žlutozeleným stromovím, reprodukoval jen věštící Libuši a po jejím boku Přemysla, dále převzal jen postavu starce. Zachoval jejich gesta i kostýmy. Zvýraznil vidinu Prahy a perspektivu pohledu. Takový přístup k předloze je v tvorbě opon ojedinělý. Pod obraz umístil malbu pásu látkových girland, ty se pak opakují ve zvětšené podobě na druhém plánu opony. První plán tvoří malba červené opony, která vrhá stín na druhý a třetí plán malby a vytváří tak iluzi velkého jeviště. Celek opony měří 530 x 280 cm.
Lze konstatovat, že z hlediska krajinomalby, barevné perspektivy a kompozice prostoru, je opona velmi zkušeně a svižně namalována.
Je-li správný odhad časového původu opony, tak zcela odpovídá dobovému zpracování vrcholné fáze secese. Autorské uchopení známého motivu, kdy veduta a krajina eliminuje původní kompozici složenou z více postav je ku prospěchu věci, neboť to, co bylo konstatováno o malbě týkající se krajinného motivu, neplatí o figurálních motivech, ve kterých si autor už tak jistý rozhodně není.
Zatímco krajina je plnokrevnou a hodnotnou malbou, postavy jsou zpracovány spíše jako kolorovaná kresba a svým charakterem jsou spíše naivní, jakoby snad ani nebyly dílem autora krajinné části opony.
(Mgr. Pavel Purkrábek, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.): Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Pavel Purkrábek, s. 66 - 67.