Vrhaveč - Nejstarším dokladem o provozování divadla z obcích v působnosti dnešního obecního úřadu Vrhaveč (Malá Víska, Neznašovy, Radinovy a Vrhaveč) jsou historické fotografie školáků ze školy čp. 27 v Radinovech.
V této budově byla škola od roku 1832 do 19. září 1903, kdy byla zahájena výuka v nové škole čp. 38. Představení se odehrálo pravděpodobně za řídicího učitele Františka Kořenského, který na zdejší škole kromě krátké přestávky v roce 1902 působil v letech 1877 – 1908.
„Není ale žádný písemný záznam v obecní ani školní kronice dokládající jméno a přesný rok konání tohoto představení. Dle kostýmů herců se mohlo jednat o hru s rytířským námětem, doplněnou hrou malých školáků na hudební nástroje. Naopak existuje záznam v kronice obce o vytvoření spolku divadelních ochotníků v roce 1926 s názvem „Šumavan Vrhaveč Malá Víska“. I když dle zápisu byla jeho činnost dlouholetá, nebyl zatím nalezen žádný snímek z této doby,“ říká regionální historik Milan Baier.
Bez zápisu o konání a názvu hry je záznam také o divadelním představení ze dne 8. března 1931, věnovaném 81. narozeninám prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
„Toto představení bylo sehráno žáky radinovské školy v sále hostince Na Zavadilce v Neznašovech. Známe dva členy z řad tehdejších herců – žáků, Františka Blažkovce a Barboru Zitu Novou, provdanou Kováříkovou. Na toto divadelní představení pozvali žáci podle dochované korenspondence svého bývalého učitele Václava Beštu, toho času zástupce řídicího učitele ve Zdebořicích. Již v předstihu 1. října 1930 na své vizitce přislíbil účast. Na další vizitce s datem 9. března 1931 omlouvá svoji neúčast pro nenadálou sněhovou vichřici, kvůli které se neodvážil vykonat cestu. Ještě jednou poděkoval za pozvání a zaslal mnoho pozdravů svým bývalým žákům. Tato korenspondence je stále v mém archivu,“ říká Baier.
Dále jsou nedoloženy aktivity Místního sdružení republikánského dorostu v Neznašovech, které bylo založeno 3. října 1934 a které odehrálo také jedno divadelní představení a dle zprávy z roku 1937 plánovali jeho členové v dalším období v divadelních představeních pokračovat.
„V Malé Vísce bylo v plánu činnosti Sdružení republikánského dorostu, založeného dne 3. dubna 1937, také uspořádání několika divadelních představení. Změna nastala v roce 1939, kdy byla činnost těchto sdružení zakázána a jejich majetek nenávratně zabaven.
„Dramatický odbor byl také při fotbalovém oddíle Neznašovy – Radinovy. Ten byl založen 7. ledna 1942. Mezi herci tenkrát byli Kalista František, Myslivec, Bureš, Černý, Nový, Weingärtner, Kalista, Chroust, Majdl, Mundl, Cihlář, Pikhartová, Rubášová, Edlová, Kalistová, Jandová, Šatrová, Kolářová a další. Není však žádný záznam o konání divadelního představení. Ve školní kronice je zaznamenána například ale účast žáků školy z Radinov dne 21. června 1940 na divadelním představení „O zakletém srdci“ v Běšinech. Divadla hráli ale také žáci školy Vrhaveč, například v roce 1947. Tehdy jejich hra pojednávala o životě na venkově po 1. světové válce,“ pokračuje historik.
Školní kronika uvádí k roku 1957 záznamy i o několika představeních lidové operety na námět J. K. Tyla, kterou napsal J. N. Nestroj, „Děvče z předměstí“. Ta byla uvedena i v rámci družby města s venkovem na přání pro zaměstnance národního podniku Trhárny v Klatovech.
„Jak uvádí dobový regionální tisk Pravda z 28. listopadu 1957: ubírali se diváci dlouhým průvodem ze železniční zastávky do hostince. Vyzdvižena v článku byla zejména práce režiséra, řídicího učitele Zajíce zejména po hudební stránce. Rovněž byly jmenovány i výkony některých herců: Soumara v roli Šukálka, Bláhové v roli Tekly a Barochové v roli Zvonečkové. Chválen byl ale i celý herecký kolektiv, kterému bylo vysloveno poděkování. Dalším článkem se ještě zaměstnanci Trháren vrací k tomuto představení v článku ze dne 21. prosince 1957. Z tohoto divadla se dochovalo několik fotografií, ale dle kostýmů se v této dekoraci odehrálo několik divadelních her,“ pokračuje Baier.
Také v Neznašovech se hrálo divadlo, jak dokládá záznam z kroniky o opravě jeviště z roku 1957. Žádné další záznamy se ale bohužel nedochovaly.
„Posledním dokladem o provozování divadla je fotografie žáků školy Vrhaveč, z roku 1965 ze hry Slavný mistr Kopřiva aneb O ševci Matoušovi a zakleté princezně,“ doplnil vzpomínky z dochovaných záznamů Milan Baier.