Nakonec jsem si nechal dvě východočeské legendy. Anebo spíš kultovní soubory? Mají totiž mnohé za sebou, jedněmi nenáviděni, jinými obdivováni, jedněmi haněni, jinými do nebes vynášeni a jen málokomu fuk.
Obdobný duchovní prostor vytváří i společenství kolem Ondřeje Pumra, v současnosti tvořeného z polsko-českého souručenství DRED Náchod a J.S.T.E. Artyžok. Na Kocourovi v premiéře uvedli již, údajně, sedmý díl své chystané dekalogie – Dekalog: Kamtenpláč (adondellanto). Diváci sedí na jedné straně otevřeného prostoru, herci do něj vstupují z mnoha míst. Především jsou ale celý čas na scéně. Tématem je život a utrpení sv. Jana od Kříže (Juana de la Cruz) a jeho partnerky Teresie z Avily a založení reformovaného řádu bosých karmelitánů (2. polovina 16. století). Pumr snad poprvé zvládl formu stylizovaného fyzického divadla, esteticky blízkého polským souborům odchovaným tradicí Grotowského, Gardzienic ad. Doplňuje je však polsko-českou konfrontací a jistou mírou českého humoru či nadsázky. Nic však neshazuje, vše podává s velkou dávkou patosu a vážnosti. V kontextu českého – nejen – amatérského divadla jde (jak už jsem ale psal sem vícekrát) o velmi výjimečný opus čerpající z dávných evropských (křesťanských) duchovních tradic, jež přetavuje do jazyka soudobého „absolutního“ divadla využívajícího podnětů divadla site specific, výtvarného, hudebního a především pohybového. Z dosavadních dílů Dekalogu jde o divadelně i formou nejdotaženější tvar. Jelikož jsme ji do Písku nominovali, bude jistě čas se jí věnovat šířeji a hlouběji. Na podzim chystá Pumr uvést svůj Dekalog v úplnosti – v říjnu na festivalu ...příští vlna/nextz wave... a pak právě v Turnově. Modrý kocour je totiž kočka, která Pumrovi rozumí. Prokázalo se to i letos.