V masopustním období, které letos vrcholí právě končícím víkendem, mají tradičně plné ruce práce ochotníci z Plánice. V tyto dny dávali v Bolešinech divadelní klasiku - Goldoniho Poprask na laguně.
V sobotu zaplnilo sál kulturního domu v Bolešinech asi 150 diváků všech věkových kategorií nadšeným potleskem. V poněkud bláznivé Goldoniho hře vyvolával salvy smíchu Vladimír Kábrt jako šišlavý Fortunato, neztratili se ani ostatní herci - výborná Julie Černá jako paní Libera, Jindřich Gregora v roli Vincenza, sestry Hnojských, Jan Roub, Josefa Pláničková, Milan Novák a další. Vtipně byly obsazeny i role psí - psa boxera poznáte na dolním snímku podle boxerských rukavic malé herečky.
Farní divadelní spolek v Plánici vznikl před 6 lety z podnětu tehdejšího plánického faráře Josefa Žáka a každoročně uvede jednu novou hru. Má za sebou Babičku, pohádky Rohatá princezna, Neohrožený Mikeš, Klicperovu Každý něco pro vlast a další.
Duší souboru je principál Petr Masný z Plánice. Není bez zkušeností, ve Švýcarsku pracoval 16 let u divadla jako technik ale i jako herec. Jak říká, ochotníkům se vyhýbal. Srovnáním s úrovní profesionálního divadla viděl zřetelně nedostatky amatérů. Přesto se mu v Plánici ochotníci stali osudem.
Jako principál musí mít přehled o divadelní literatuře, musí mít představu, co jeho souboru sedne a na co stačí. Jako režisér musí herce vést tak, aby na jedné straně pouze suše neodříkali svou roli, ale na druhé straně aby se neutrhli a ve snaze bavit za každou cenu neudělali ze hry něco, čím není. Při premiéře to prý ještě jde, při reprízách, kdy hercům "otrne", už je to těžší.
Pan Masný také rozhoduje o tom, jak budou vypadat kulisy, které pak s dalšími nadšenci vyrábí. Podobné je to s kostýmy. Na Goldoniho zajistil zvuky moře, musel sehnat flašinet a hudbu k němu, musí umět vyřešit osvětlení. Herce učí nejen mluvit, ale pohybovat se tak, aby bylo celé jeviště zaplněno a mnoho dalšího. Nutno říct, že Pláničtí jsou rok od roku lepší a zpravidla všechna představení vyprodají. Tuto sezonu budou hrát Goldoniho ještě dvakrát.
Pokud je letos nestihnete, v květnu bývá příležitost vidět v nedalekých Těchonicích další ochotnické divadlo, které má ovšem profesionální vedení. Mnozí si pamatují loňského Malého prince, předtím Klapzubovu jedenáctku a další. U Oukropců ve stodole se hraje i s živou muzikou na jevišti a sehnat vstupenky je umění. A když mluvíme o ochotnících, tak z těch velkých si nenechte ujít horažďovické 28. února v klatovském divadle.
A na závěr - víte čím se liší profesionál od amatéra? Petr Masný tvrdí, že v první řadě tím, že profesionál přijde na zkoušku s textem z domova již naučeným. Amatér se jej na zkoušce teprve učí.