PŘEHLÍDKA DĚTSKÉHO DIVADLA
TŘEBÍČ, 10. DUBNA 2015
Krajské kolo přehlídky Dětská scéna kraje Vysočina se konalo v pátek 10. dubna 2015 v prostorách Národního domu na Karlově náměstí v Třebíči. Tento ročník měl podivnou předehru. Nejdříve bylo přihlášeno sedm souborů, týden před zahájením odstoupil soubor z Havlíčkova Brodu z provozních důvodů. A souborů bylo šest. Byl vytvořen program přehlídky. A tu ve středu 8. dubna náhle oznámil soubor ZUŠ Nové Město na Moravě, že bude vystupovat na přehlídce v Brně. Ano, máme demokracii, každý může vystupovat, kde chce, ale existuje také něco, co se nazývá „slušné chování“. A pokud nechtěl novoměstský soubor do Třebíče jet, mohla to jeho vedoucí říci hned a nemusela se přihlašovat na dvě přehlídky nebo mohla toto své rozhodnutí oznámit dříve. A souborů bylo pět a opět se předělávalo. Ve čtvrtek 9. dubna ráno oznámil jeden jihlavský soubor, že mu onemocněli herci (což pořadatelé přehlídky chápou, je to objektivní a těžko předvídatelná situace) a soubory byly čtyři. Dva z Třebíčska, jeden z Jihlavy a jeden z Pelhřimova. I přesto je nutno hned na začátku říci, že všechny čtyři soubory měly velice slušnou úroveň a jejich představení přinesla řadu podnětů k zajímavé diskusi po jejich skončení. Zajímavé bylo, že na této přehlídce nebyl žádný soubor ze ZUŠ, ač v kraji je několik literárně-dramatických oborů ZUŠ.
Soubor Áčko Základní školy Třebíč, Týnská – O Broučkovi
Vedoucí souboru Jaromíra Karbašová vybrala některé motivy ze života Broučka a vytvořila inscenaci, která je na pomezí sborové recitace a divadla. Postava Broučka je jediná, která prochází celou inscenací, ostatní postavy – Beruška, maminka, tatínek – vystupují na svůj výstup z chóru. Ten někdy přejímá vedle spojovacího textu i jejich text. Často je ale tento sborový text odříkáván bez většího emocionálního zabarvení, více méně formálně. Závěr představení nemá onu tečku jako v předloze – broučci sice umřeli – usnuli – ale na jejich místě vyrostly sedmikrásky. V představení jde závěr do ztracena. Soubor pracuje i se světlem – zajímavě za pomocí kapesních svítilen se vytváří let broučků. Atmosféru vytváří i živý kytarový doprovod. Inscenace vznikla podle slov vedoucí především se záměrem seznámit s předlohou jak interprety, tak i malé diváky.
DK Čáslavce, Základní škola a MŠ Čáslavce– Tulácká pohádka
Vedoucí František Pejchal vytvořil zdařilou dramatizaci Tulácké pohádky z Devatera pohádek Karla Čapka. Vytvořil text bez zbytečných aktualizací, respektující Čapkův jazyk a poetiku předlohy. Spojovací text vložil do úst hejnu vran – v inscenaci oblečených do černých triček a kalhot (jenom ta originální bílá vrána je pochopitelně v bílém). Dokonce divadelně vtipně využil i ráčkování jednoho z dětí či brýle další holčičky. Ostatní postavy mají jednoduchý stylizovaný oblek. K rytmizaci a zvuku využívá dřívka a tamburínu. Deset devítiletých dětí si evidentně užívá příběhu tuláka Františka Krále a jeho patálií s kufříkem. Vedoucí jim jasně a přesně vymezuje herní či mluvní prostor, scénu vytvářejí náznakem svými těly. Vzniklo tak milé a vtipné představení, které si sice nehraje na žádné velké umění, ale je ukázkou poučené a poctivé práce venkovského pana učitele s menšími dětmi. Inscenace byla doporučena do širšího výběru na celostátní přehlídku ve Svitavách.
Soubor HADR Základní školy Havlíčkova, Jihlava – Pár stránek z Deníku Adriana Molea
Jana Krásenská (spolu s ní vede soubor ještě Alena Hromádková) vybrala některé kapitoly z oblíbené knížky o Adrianu Moleovi. Na scénu přichází parta sedmnácti puberťáků táhnoucích za sebou židle. Usedají, vpředu uprostřed je Adrian, který bude jedinou figurou hranou stejným hercem. Opět inscenace na pomezí sborového přednesu a divadla. Představení je sledem jednotlivých dnů či hodin života Adriana. Herní prostor je vytvářen přeskupováním židlí – nápaditý je autobus, kdy si herci přesedají, zaujímají gesta, vytvářejí obrazy. Tady by ale byla nutná ruka dramaturga a bylo by bývalo dobře škrtat a krátit, aby se scénický klíč nestal stereotypem. Anebo vymýšlet další ozvláštnění scén. Je zde i množství pěkných míst – např. Adrianovo zamilování do dívek – jsou o hlavu větší než kluk představující Adriana Molea. Přes uvedené výhrady jde o zajímavé, poučené a poctivé divadlo.
Lektorský sbor se rozhodl ocenit inscenaci čestným uznáním.
Divadelní soubor Struhadlo Domu dětí a mládeže Pelhřimov – Rozum a štěstí, vedoucí souboru Jitka Vachková
Opět parta dvanácti puberťáků. Opět táhnou židle – tentokrát plastové a různobarevné. Usedají do řady za sebou. Začíná diskuse, až hádka, co je štěstí či rozum. Výborný začátek, slibující autorské divadlo o štěstí a rozumu. Šlo ale bohužel jen o úvodní „dvoreček“, který sloužil jako úvod k dramatizaci Werichova textu, do něhož soubor tu a tam vsunoval své texty. A tak vznikl dosti nesourodý tvar. Škoda, protože nakročeno bylo výborně! Ale přes to vše působil soubor sympaticky.
Na závěr lze říci, že navzdory problémům zmíněným v úvodu byla přehlídka zorganizovaná dobře – tradičně se o ni postaral třebíčský Dům dětí a mládeže ve spolupráci s Městským kulturním střediskem.
Lektorský sbor pracoval ve složení Jaroslav Provazník (předseda), Jiří Pokorný, Jana Procházková a Jaroslav Dejl.
Jaroslav Dejl