Milan Čuban
1972 ukončil základní devítiletou školu
1972 (od listopadu) členem souboru Loutka Litvínov až do konce jeho činnosti asi v r. 1992 (mimo dobu vojenské služby 1976-78 a roky 1988-89, kdy byl mimo Litvínov)
1975 se vyučil v Odborném učilišti provozním zámečníkem
1975-1976 a 1978-1982 pracoval jako zámečník Úpravny uhlí Komořany
1976-78 absolvoval vojenskou základní službu
1982-1990 pracovníkem dětské Pionýrské organizace
1987 absoloval obor vychovatelství na SpgŠ Most
1990-1996 a 2000-2007 učil na Základní umělecké škole Litvínov
1996 plně invalidní důchodce
2000-dosud částečně invalidní důchodce
2003-2009 pedagogem volného času Domu dětí a mládeže
2007-dosud učí na Základní umělecké škole Most
2008 absolvoval bakalářský stupeň DAMU v oboru dramatická výchova
Pochází z dělnické rodiny, otec v mládí hrával amatérsky divadlo a v pozdějším věku jako samouk maloval obrázky a hrál na housle. Milana přivedl v patnácti letech kamarád ze sousedství do amatérského loutkářského souboru Loutka Litvínov. V osmnácti chtěl působit v divadelním souboru Torzo Docela malého divadla Litvínov, kam nebyl přijat pro odchod na vojenskou službu. Než se vrátil, byla činnost skupiny Torzo zakázána a on se asi na dva roky (1980-81) stal členem divadelní skupiny Antracit Docela malého divadla.
1979 se po odchodu vedoucího Loutky Litvínov Jaroslava Nováčka ujal vedení tohoto souboru přibližně do roku 1984,
po odchodu Jany Lavičkové k profesionálnímu divadlu opět od roku 1987 do roku 1988 a znovu
od roku 1990 do konce činnosti souboru (asi 1992).
Jako vedoucí se snažil připravované inscenace i režírovat.
Od roku 1990 se snaží dělat divadlo s dětmi a mladými lidmi v ZUŠ.
V devadesátých letech (1991–1994) působil také v odborné radě pro loutkářství při ARTAMA za Severočeský kraj.
Milan Čuban je člověk několika epoch: v 70. letech zachytil poslední éru staré Loutky, vedené J. Nováčkem, zasloužil se i o vznik nové skupiny, která slavila kolem poloviny 80. let 20. století úspěch na Loutkářské Chrudimi se čtyřmi inscenacemi, a vedl Loutku i v poslední fázi po odchodu této skupiny do nově vzniklého profesionálního Divadla rozmanitostí v Mostě. Nikdy nijak významně nezazářil, ale patří k těm nadšencům, bez jejichž organizační, režijní i herecké snahy by leccos nebylo, a kteří dokáží přivádět k divadlu i další, dnes především mladé zájemce.
Na LCH se propracoval s inscenacemi:
1975 Velký Ivan (herec)
1984 Tři pohádky (spoluautor a spolurežisér).
Organizační činnost:
* Litvínovský festival loutek - podíl na organizaci 1980-1991 (mimo 1988-89)
* odborná rada pro loutkové divadlo při ARTAMA (devadesátá léta)