ŽIDLOCHOVICE o.Brno-venkov
CČAD s. 198
V složitých národnostních podmínkách 1882 první české představení ve Vaňkově hostinci /Národní dům/ Vlastencové bohumilí /Emanuel Züngel/. Po tomto úspěšném představení zal. Omladina. Provedli téhož roku hru J.K.Tyl, pořádali vlastenecké taneční věnečky, z Hrušovan docházel Alois Mrštík /1884-6/. 1885 zal. Občanská beseda /později dům spořitelny/. Působila do 1945. 1895 zal. Sokol, hrál na vlastním jevišti. 1912 hasičská župa postavila na místě Vaňkovy restaurace Národní dům s jevištěm. Zde se hrálo dalších 40 let. Repertoár se vybíral spíše podle obecné obliby, i když se hrála i Modlitba na hřbitově či Mlynář a jeho dítě, dokonce Oedip král, Na letním bytě, Třetí zvonění. 1914 mimořádný ohlas Na prahu života. Během válečných let hrála mládež Třetí zvonění a Kulatý svět. Jinou skupinu tvořili studenti /1915 Charleyova teta/. 1916 hrál Sokol. 1918 ochotníci provedli Její pastorkyni. Významnou osobností byl místní kaplan dramatik Jan Burk. 1919 Sokol a ochotníci společně zahájili v přírodě ve Zmoli Lešetínským kovářem. Ochotnický spolek v místě ale neexistoval. Hrálo se pod politickými a zájmovými organizacemi. V oblibě byly divadelní hry známých osobností /To neznáte Hadimršku/ 1929,1933/, Stréček Křópal poslancem /1930, 1932/, C.k.polní maršálek /1931/, Přednosta stanice /1931/..., ale i kusy, přinášející kasovní úspěch. Rozměrný byl i repertoár náročnější - klasické české drama, Langer, Hilbert, Scheinpflugová, Vachek... V tu dobu se v místě hrálo i loutkové divadlo. Po 1939 zde hostovali profesionální herci, posluchači brněnské konzervatoře /Bobří kožich/. Místní ochotníci provedli Periférii, Černou věž, Člověk nemá jen sebe, Princeznu Pampelišku, ale i méně hodnotné hry, splňující ale národní cítění. Pokračovalo i loutkové divadlo. 1947 na místě bývalé sokolovny nový kulturní dům s divadelním sálem. Zahájila Janáčkova opera a Moravan. Místní ochotníci zahájili Našimi furianty. V padesátých a šesdesátých letech se se společenskými proměnami měnila tvář ochotnického divadla i v Židlochovicích. Repertoárový základ tvořily klasická hra /Tyl, Jirásek, Preissová, Mrštíkové, Zeyer, Vrchlický, Šrámek, Fedro, Shaw, Moliere, Wilde, Ostrovskij, Zápolská, Leonov, Arbuzov, Višněvskij, Čechov, Gorkij, ale i Labich, Popplewell/, hrály se i hry se zpěvy /Sto dukátů za Juana/, vybíraly se hry současných autorů /Cach, Stehlík/, v podstatě se vymýtil kýč. 1954 vrcholem aktivit ochotníků byla první okresní divadelní přehlídka. Vedoucí osobností té doby byl Milan Lvovský. 1959 v místě krajská divadelní přehlídka her pro děti a mládež. Tyto přehlídky ovlivnily skladbu repertoáru tehdejších ochotnických divadel. Od poloviny 60.let pokles zájmu veřejnosti a ochotnických aktivit. 1983 výstava 100 let českého divadla v Židlochovicích. /JM/
JURÁK, Miloslav: Sto let židlochovického jeviště. V Roce českého divadla 1983 vydal MěNV v Židlochovicích. 27 str. Mor.zem.knihovna
Divadelní ochotnický spolek
Přehled spolků v obcích dle SOkA okresu Brno-venkov v Rajhradě.
DS osmiletky. Medová pohádka. Účast 60 dětí. OD 1958/7, s.164.
Divadelní tradici zde založili v 80.letech bratři Mrštíkové, čerpajíce zde námět Paní Urbanová.
Krajský festival her pro děti a mládež. S Dva andělé vystupují neúspěšná účast v KCH.
OD 1959/9, s.197. OD 1959/10, s.231.
ŽIDLOCHOVICE (3100 obyv., okres Brno-venkov): V Městském kulturním klubu v Židlochovicích zahráli 11. 3. 1999 představení Balada o vodníkovi (parodii na Erbenovo dílo) místní ochotníci, kteří po 20 letech znovu obnovili svou činnost. (Židlochovický zpravodaj, č.4, 1999)