O velikonocích 1865 usnesli se studující z Branné o příštích prázdninách hráti divadlo. Přičiněním pana Meisnara vypůjčeno divadlo z Karlova. Čtyry kulisy po obou stranách pomalované, pozadí a opona, vše nesmírně sešlé. Dříví a práci tesařskou převzal pan Meisnar, prkna si vypůjčili. 6. srpna 1865 uspořádali první představení "Manžel bez ženy". Na to se rychle po sobě hrálo: "Husička z Podháje", "Roztržití", "On je nemocen", "Chudý písničkář", "Tvrdohlavá žena", "Lakomec", "Víra, naděje a láska", a na den sv.Václava "Statek Lhota". Z výnosu představení rozhodli zakoupit vlastní jeviště. Dali si je vymalovat od trestanců v Kartouzích. Nebylo nijak laciné, ale nemělo také perspektivu, barvy byly nestálé a praskaly. Po prázdninách se chopili divadelní činnosti sami občané. Až do vypuknutí války se pilně hrálo. Od vánoc 1865 dávány hry: "Doktora Fausta domácí čepička", "Mlynář a jeho dítě", "Paličova dcera", "Pan Čapek", "Dobré jitro", Dědkův kalmuk", "Hluchý podomek", Chytroušek", po válce hrány: "Muka chudé ženy", "Dědkův kalmuk", "Pražský flamendr", "Ďáblova bařina", "Loupež", Katovo poslední dílo". K posledním dvěma hrám pomohli ochotníci Novopacští, kteří zapůjčili kostýmy a poradili s realizací. Hraní se zúčastnili slečny Bachtíkova, Johana a Josefa Meisnarova, Grosmanova, Kubátova, Telmíková, Vaníčkova, Vokurkova.Paní Barbora Hrubá je velmi dobrou silou. Z pánů hráli Bíma, Bucharové Jan a Josef, Čmuchal, Fišera, Grosman, Hakl, Hrubý, Jerie, Luňák, Meisnar, Mládek, Petřík, Pittermann, bratří Šírové, Vaněk, Vondra, Vokurka.
Divadelní almanach 1869, Boleslavský