1923 se ustavil v Sokole Pražském loutkářský odbor, předsedou Ant. Pavlis, V. Zářecký, II. místostarosta, zakoupil loutky a rekvizity a obstaral jeviště, které postaveno v přední budově letního cvičiště v Kateřinské ulici, ved. Jar. Frühauf.
Rok předtím sehrálo několik nadšenců na vypůjčeném divadélku na zkoušku hru Princ a uhlíř Jaroslava Gallata.
1923 (4. 11.) činnost zahájili hrou Krasocitný Budulín (K. Mašek), režie a výprava Frühauf.
Hráli pro děti pravidelně v sobotu a neděli, 11 členů.
Repertoár hry Ch. Habesbergerové (Dračí nevěsta, Na zemi, v pekle a na nebi), K. Drimla (Asinus, Bacilínek), V. Sojky (MOM, Brokát, princ z pohádky)
Též úpravy činoherní klasiky, Tvrdohlavá žena. V krátké době se přiřadilo k nejlepším pražským LS a technicky se zdokonalilo.
1927 (-1935) po příchodu Karla Barocha, ovlivněného avantgardním divadlem, aktivizace mladých členů souboru, začalo se hrát i pro dospělé, předchozí etapu uzavřela realistická inscenace Naši furianti, poté satirické pořady a revue, např. 1931 My chceme draka, dále Pik – Kvik revue, A reje se.
1929 Russ: O smutné princezně a čarovném ptáku, účast na Sokolské soutěži LD - " Vinohrady a Sokol Pražský získali za výchovnou část představení po 8 bodech. ... V Pražském Sokole přednesl Kašpárek pěkné verše, za které však nemohl dostati plného počtu bodů, neboť děti nemohou pochopit jejich významu." (Stýblová)
1930 účast ve 2. ročníku Sokolské soutěže LD v Praze - I. místo.
1930 Organizace recitačních závodů župy Pražské.
Do konce roku 1930 hráli 379 představení loutkami 35 cm vysokými.
1931 3. 10. Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, slavnostní čtyřsté představení pro dospělé. Veřejného uznání se dostalo i Jar. Frühaufovi.
1932 Velkoobchodník benátský (úprava Kupce benátského), Faust (Goethe),
1932 Jan Malík: Pohádka se vrací, r. Baroch-Frühauf ml.
1933 Hamlet, režie M. Frühauf, Vrchlický: Námluvy Pelopovy- výprava ak. mal. Fr. Petr,výborní mluviči J. Scheinerová, Frühauf st. i ml. aj.
1935 odchod K. Barocha.
Od 1936 vůdčí osobností Z. J. Vyskočil, navázal na Barochovu průbopjnou drmaturgickou orientaci na dospělé.
1936 Zdravý nemocný, režie Z. J. Vyskočil, propojil tu marionety a maňásky.
Nekonvenční insc. postupy, mj.
1937 ironizující inscenace tradiční loutkové hry Kurando a Špandolíno.
1938 12 mezifer Jartoslava Vrchlického (Námluvy Pelopovy - Vrchlický) jako stínové divadlo. Pro děti lyrická pohádka Dvě Maričky (podle B. Němcové), pro dospělé pásmo
Za německé okupace
1940 velký ohlas odvážné Ohlasy písní českých (Čelakovský), drg. i inscenačně originální 5dílné pásmo, režie Vyskočil, 1941 Turecké pomezí, technicky průbojná insc., prstové loutky.
1941 nacistickým zákazem Sokola činnost násilně ukončena, LD zničeno, inventář rozkraden.
Po 1945 obnoveno K. Perlíkem, hl. maňásky.
Po zrušení Sokola komunistickou stranou i toto divadlo zničeno a rozkradeno.
1989 obnovil činnost v 3. etapě LD v Sokole Pražském Vlast. Lébr s manželkou (činná už v původním souboru). Hráli na improvizované scéně v nevyhovujících podmínkách v různých tělocvičnách vlastnoručně vyrobenými loutkami (50 loutek 40 cm).
2000 ved. LO Sokola Pražského D. Evaldová, 8členný soubor hrál na stálém divadle pod názvem Pražský Sokolíček (viz samostatné heslo), 3-7 členů, marionety na nitích, reprodukovaná hudba, hráli pro děti.
2017 - Začarovaný Kašpárek. Účast na CP sokolských LD - Přerovský Kašpárek.