NYMBURK
Obraz Alfonse Muchy Poddání Nymburka L. P. 1421 Bohu a Pražanům je malířovým posledním monumentálním dílem. Vznikl roku 1935 na základě objednávky nymburské spořitelny k výzdobě její haly. V ní lunetový obraz visel až do roku 1960, kdy se budova – od roku 1941 sloužící jako knihovna – adaptovala pro okresní výbor KSČ. Muchův obraz byl na příkaz tajemníka OV KSČ odstraněn jako „ideově nevhodný“. Jeho vyřezávaný rám byl spálen, plátno srolováno, odloženo na půdu a někdy před rokem 1968 odvezeno do Hálkova divadla k volnému použití jako „plátno na kulisy“. Jevištní mistr Jan Krupička požádal o identifikaci pro něho již neznámého obrazu místního akademického malíře Hanuše Bohmana, který se s Alfonsem Muchou při jeho návštěvách Nymburka stýkal.
Obraz byl pak Bohmanem restaurován a umístěn na železnou oponu Hálkova divadla. Odtud byl sejmut v roce 1996, péčí Polabského muzea v Poděbradech restaurován a zpřístupněn v nymburské synagoze, jež je jedním z objektů Polabského muzea.
Muchův obraz zachycuje historickou událost, která se odehrála na jaře roku 1421, kdy si husité začali podrobovat panská města. Nymburk byl nedlouho před tím dán Zikmundem Lucemburským v zástavu vévodovi míšeňskému. Česká část nymburských konšelů v obavě, aby se husité nechtěli města zmocnit silou, vyslala 23. dubna 1421 do Prahy posly k úmluvě s Pražany. Ti se chtěli ujistit o věrohodnosti nabídky, a proto vyslali do Nymburka vojenskou posádku a poselstvo vedené knězem Janem Želivským. Katoličtí kněží a němečtí konšelé z města uprchli a ti čeští Želivskému potvrdili, že se budou řídit pražskými artikuly a do chrámu přijmou husitské kněze. Husité pak slíbili hájit Nymburk proti každému, kdo by mu škodil.
Bronislav Pražan
(zpracováno na základě informací obsažených v nymburském občasníku Kaplanka, č. 6, roč. 1995 a ve vlastivědném zpravodaji Polabí, 2001, vol. 35)
> Místopis českého amatérského divadla N – Ž. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 73
~ ALFONS MUCHA viz s. 148
Popisek k obrázku:
Obraz Alfonse Muchy Poddání Nymburka L. P. 1421 Bohu a Pražanům z roku 1935 sloužil jako opona v Hálkově divadle.
