ČIVNÝ, Tomáš. Petr Matoušek o podcastu Divadelní Kurýr. Divadelník.cz 26. 6. 2020
Petr Matoušek, doyen Divadýlka na dlani, režisér a herec, si našel ve svém divadelně nabitém programu čas na rozhovor o svém podcastu Divadelní Kurýr, projektu (formě), která je v amatérském divadle zatím ojedinělá. Co obnáší příprava audio aktualit z divadelního prostředí? Co nového Petr plánuje? To vše se dozvíte v našem rozhovoru.
Forma
Podcast Divadelní Kurýr vydáváte pravidelně od 3. října roku 2019. Jak dlouho se vám v hlavě formovala myšlenka přinášet v audio podobě aktuality ze světa amatérského divadla? Proč jste si vybral podobu audio podcastu?
PM: Nápad dělat divadelní podcast přišel náhle. Chtěl jsem vyzkoušet další fenomén doby a zkusit přitáhnout víc lidí do Divadýlka. Taky oslovit lidi okolo Divadýlka, diváky, kamarády. Pak mě napadlo, že to může mít daleko větší působnost a začal jsem přemýšlet o tom, že budu představovat soubory z okolí, tvůrce, zajímavé inscenace… a pak už se to nabalovalo samo. Amatérskému divadlu se žádný podcast takhle dlouhodobě nevěnuje. Tedy pokud vím.
Podcast vydáváte pravidelně každý týden – Jak se Petr Matoušek pro Divadelní Kurýr udržuje takto aktivní a pravidelný? Kde berete inspiraci?
PM: Někdy těžko. Zvlášť v posledních dvou – třech měsících. Ale inspiraci přináší život sám, zvlášť ten divadelní. Jednak pravidelný rytmus udává sezona – přehlídky krajské, celostátní, Hronov (tedy v normálním roce, ne v tom letošním po…šramoceném covidem a strachem z nemoci.). Dokonce se mi už jednou stalo, že jsem zapomněl. Ale hned v dalším díle mi to dala „sežrat“ moje strašidla…
Postraši
Kdo jsou vlastně ta strašidla? Či postraši, jak jim v podcastu říkáte? Kdo je mluví? Proč?
PM: Začnu od konce – proč postraši (postrachové). No, protože mě nebaví být tam sám v tom vysílání. Mluvím je sám, za vydatné technické podpory střihacího programu a jeho filtrů. Postraši jsou moje vlastní divadelní postrachy -VOKNO nemusím snad nikomu, kdo stál na scéně představovat. On sám je takový ňouma, moc rychle se neorientuje, ale má zlaté srdce. Oproti tomu POSMĚCH – postrach každého divadelníka, kdy hrajete, fakt se snažíte a pak se ze sálu ozve CHE – a vás to úplně rozhodí. Vím, o čem mluvím zažil jsem to na obou stranách. A jak praví moje prastaré rčení – „Rozdíl mezi smíchem a posměchem je nepatrný, ale patrný“, je to snad nejvíce devastující strašidlo a praktika. Zato BRBLU najdete všude, v hledišti, v souboru, v lektorském sboru dokonce občas i sami v sobě. Je to věčný nespokojenec, potížista, ale mě se jeho sarkastické a ironické poznámky docela líbí. A nakonec SÍPÁK, to jsem vlastně já při ztrátě hlasu. Párkrát mě to postihlo. Hrůza. Neb mé hlasivky jsou mým nejvýkonnějším orgánem, takže tohle strašidlo je trochu nervózní, ale férový a věcný. No jako já.
Podcast nebo blog?
Současně s Divadelním kurýrem provozujete ještě psaný blog s názvem Do zákulisí. Co je vám bližší? Jaká forma? Psaní či nahrávání audia? A proč?
PM: Mám rád oboje. On i Kurýr je v ve svém základě nejdřív psaný, alespoň v bodech, v poznámkách.
Liší se informace, které sdílíte právě formou audia od těch, o kterých píšete? Máte nějaké kritérium výběru, které příspěvky budou ve zvukové, a které v psané podobě?
PM: Liší. To vychází už z jejich zacílení. Blog Do zákulisí… lehce poodhaluje dění za scénou během i mimo představení hlavně v Divadýlku na dlani. Zároveň je takovou kronikou divadla. Kdežto Kurýr by měl přinášet zprávy o všem, co má společného jmenovatele amatérské divadlo. Sem tam možná dojde k překrytí, ale je to spíše výjimka potvrzující pravidlo.
Máte okolo sebe tým (kromě zmíněných Postrachů), který vám s realizací pomáhá nebo veškeré otěže nesete vy sám?
PM: Dělám to celé sám. Mým týmem jsou moje děvčata (tedy a žena a dvě dcery), která jsou ticho, když natáčím.
Zpracování
Pojďme čtenářům přiblížit – jak vypadá příprava jednoho takového dílu. Co to obnáší? Od rešerše až po zveřejnění.
PM: Tak nejdřív si udělám pár bodů. Takový scénář. Zpočátku jsem to celé psal. Teď už si dovolím sem tam jet z vody. Výběr témat podléhá pochopitelně tomu, co se bude dít další týden – přehlídka, výročí nějakého souboru, osobnosti atp.) A taky tím, co jsem schopen obsáhnout. To je tak pondělí, úterý.
Pak to nahrubo namluvím, natočím rozhovory. – Obvykle úterý, středa. Pak stříhám – to je pravda práce nejdelší, cca 3 hodiny, v počátcích až sedm, ale to byly také Kurýry ještě byly hodinové. Tuhle stopáž jsem posléze opustil. Nedalo se to stíhat. – Úterý, středa. Pak je všechno hotové a já to nahraju na Anchor (web pro podcasty) – Středa. A týž den zveřejňuji – Facebook, Spotify, mail – (většinou se snažím do 12.00).
Rubriky
Za pár měsíců to bude rok, co Kurýra vydáváte. Jak se za tu dobu proměnil? Jaké nové rubriky přišly? Které zanikly? A co s projektem plánujete do budoucna?
PM: Zkrátil se cca na půl hodiny i méně, když nejsou témata, nevyrábím je uměle. Myslím, že je svižnější než byl na počátku. Z počátku byly rubriky PŘEDSTAVTE SI… o lidech a souborech, POZVÁNKY NA PŘEDSTAVENÍ. Pak přicházely další jako třeba PROFÍCI NÁM, kde se snažím představovat lidi, kterým se divadlo stalo profesí, ale nezapomínají ani na nás amatéry. A další rubriky, které většinou mluví samy za sebe – Speciál – věnován přehlídkám a festivalům, ANKETA, KRÁTCE NEBOLI BRIEFLY, ROZHOVOR JAKO NA DLANI, DO 100 JEN 79 – to je o historii Divadýlka. Zatím žádná rubrika nezanikla. Ony jsou nepravidelné, takže se občas vynoří a pak zanoří. Rád bych objel všechny krajské postupové přehlídky a trochu se dovybavil technicky, zatím všechno nahrávám na telefon, takže v plánu je sehnat kvalitnější záznamovou techniku. Budu dál pokračovat a ono se uvidí, co se vyvrbí. Nejkonkrétnější plán = vytrvat.
Můžete zveřejnit čísla poslechovosti? Alespoň orientačně. Kolik posluchačů či přehrání za měsíc má Kurýr v průměru?
PM: Jé to se budete smát. Průměrně tak kolem třiceti. Je to asi dáno specifikem toho tématu, nebo to dělám blbě…Prostě je to tak. Poslechovost mě zajímá, ale kdyby to bylo kritérium tak bych skončil už v prosinci 2019.
Plány
Co chystá Petr Matoušek jako obsah dalšího vydání podcastu Divadelní Kurýr a kdy vyjde?
PM: Tak s touhle otázkou jste se trefil akorát na konec sezony. Volyně je zrušená, navíc mně zazlobila technika, takže minulý týden 10. června jsme opět nevyšli, ale snad to napravím v nejbližší době. Bohužel ještě tento týden 17. června se odmlčíme. Nicméně do prázdnin vyjdeme a pak taky budou Kurýrní prázdniny, sem tam vytržené nějakým festivalovým Speciálem. Např. na Jiráskův Hronov se letos určitě chystám. Bylo by fajn kdyby samy soubory chtěly v Kurýru být, ale to si ještě nějakou dobu počkám a věřím že ten čas nadejde.
Všechny díly Divadelního Kurýru si můžete přehrát kliknutím ZDE
Přečtěte si také ohlédnutí za několika díly z pera Venduly Melíškové:
Divadelní kurýr 37. – podcast PM – Speciál z Jiráskova Hronova 2020
Divadelní kurýr 36. – podcast PM
Divadelní kurýr 35. – podcast PM
Divadelní kurýr 34. – podcast PM
Divadelní kurýr 33. – podcast PM
Forma
Podcast Divadelní Kurýr vydáváte pravidelně od 3. října roku 2019. Jak dlouho se vám v hlavě formovala myšlenka přinášet v audio podobě aktuality ze světa amatérského divadla? Proč jste si vybral podobu audio podcastu?
PM: Nápad dělat divadelní podcast přišel náhle. Chtěl jsem vyzkoušet další fenomén doby a zkusit přitáhnout víc lidí do Divadýlka. Taky oslovit lidi okolo Divadýlka, diváky, kamarády. Pak mě napadlo, že to může mít daleko větší působnost a začal jsem přemýšlet o tom, že budu představovat soubory z okolí, tvůrce, zajímavé inscenace… a pak už se to nabalovalo samo. Amatérskému divadlu se žádný podcast takhle dlouhodobě nevěnuje. Tedy pokud vím.
Podcast vydáváte pravidelně každý týden – Jak se Petr Matoušek pro Divadelní Kurýr udržuje takto aktivní a pravidelný? Kde berete inspiraci?
PM: Někdy těžko. Zvlášť v posledních dvou – třech měsících. Ale inspiraci přináší život sám, zvlášť ten divadelní. Jednak pravidelný rytmus udává sezona – přehlídky krajské, celostátní, Hronov (tedy v normálním roce, ne v tom letošním po…šramoceném covidem a strachem z nemoci.). Dokonce se mi už jednou stalo, že jsem zapomněl. Ale hned v dalším díle mi to dala „sežrat“ moje strašidla…
Postraši
Kdo jsou vlastně ta strašidla? Či postraši, jak jim v podcastu říkáte? Kdo je mluví? Proč?
PM: Začnu od konce – proč postraši (postrachové). No, protože mě nebaví být tam sám v tom vysílání. Mluvím je sám, za vydatné technické podpory střihacího programu a jeho filtrů. Postraši jsou moje vlastní divadelní postrachy -VOKNO nemusím snad nikomu, kdo stál na scéně představovat. On sám je takový ňouma, moc rychle se neorientuje, ale má zlaté srdce. Oproti tomu POSMĚCH – postrach každého divadelníka, kdy hrajete, fakt se snažíte a pak se ze sálu ozve CHE – a vás to úplně rozhodí. Vím, o čem mluvím zažil jsem to na obou stranách. A jak praví moje prastaré rčení – „Rozdíl mezi smíchem a posměchem je nepatrný, ale patrný“, je to snad nejvíce devastující strašidlo a praktika. Zato BRBLU najdete všude, v hledišti, v souboru, v lektorském sboru dokonce občas i sami v sobě. Je to věčný nespokojenec, potížista, ale mě se jeho sarkastické a ironické poznámky docela líbí. A nakonec SÍPÁK, to jsem vlastně já při ztrátě hlasu. Párkrát mě to postihlo. Hrůza. Neb mé hlasivky jsou mým nejvýkonnějším orgánem, takže tohle strašidlo je trochu nervózní, ale férový a věcný. No jako já.
Podcast nebo blog?
Současně s Divadelním kurýrem provozujete ještě psaný blog s názvem Do zákulisí. Co je vám bližší? Jaká forma? Psaní či nahrávání audia? A proč?
PM: Mám rád oboje. On i Kurýr je v ve svém základě nejdřív psaný, alespoň v bodech, v poznámkách.
Liší se informace, které sdílíte právě formou audia od těch, o kterých píšete? Máte nějaké kritérium výběru, které příspěvky budou ve zvukové, a které v psané podobě?
PM: Liší. To vychází už z jejich zacílení. Blog Do zákulisí… lehce poodhaluje dění za scénou během i mimo představení hlavně v Divadýlku na dlani. Zároveň je takovou kronikou divadla. Kdežto Kurýr by měl přinášet zprávy o všem, co má společného jmenovatele amatérské divadlo. Sem tam možná dojde k překrytí, ale je to spíše výjimka potvrzující pravidlo.
Máte okolo sebe tým (kromě zmíněných Postrachů), který vám s realizací pomáhá nebo veškeré otěže nesete vy sám?
PM: Dělám to celé sám. Mým týmem jsou moje děvčata (tedy a žena a dvě dcery), která jsou ticho, když natáčím.
Zpracování
Pojďme čtenářům přiblížit – jak vypadá příprava jednoho takového dílu. Co to obnáší? Od rešerše až po zveřejnění.
PM: Tak nejdřív si udělám pár bodů. Takový scénář. Zpočátku jsem to celé psal. Teď už si dovolím sem tam jet z vody. Výběr témat podléhá pochopitelně tomu, co se bude dít další týden – přehlídka, výročí nějakého souboru, osobnosti atp.) A taky tím, co jsem schopen obsáhnout. To je tak pondělí, úterý.
Pak to nahrubo namluvím, natočím rozhovory. – Obvykle úterý, středa. Pak stříhám – to je pravda práce nejdelší, cca 3 hodiny, v počátcích až sedm, ale to byly také Kurýry ještě byly hodinové. Tuhle stopáž jsem posléze opustil. Nedalo se to stíhat. – Úterý, středa. Pak je všechno hotové a já to nahraju na Anchor (web pro podcasty) – Středa. A týž den zveřejňuji – Facebook, Spotify, mail – (většinou se snažím do 12.00).
Rubriky
Za pár měsíců to bude rok, co Kurýra vydáváte. Jak se za tu dobu proměnil? Jaké nové rubriky přišly? Které zanikly? A co s projektem plánujete do budoucna?
PM: Zkrátil se cca na půl hodiny i méně, když nejsou témata, nevyrábím je uměle. Myslím, že je svižnější než byl na počátku. Z počátku byly rubriky PŘEDSTAVTE SI… o lidech a souborech, POZVÁNKY NA PŘEDSTAVENÍ. Pak přicházely další jako třeba PROFÍCI NÁM, kde se snažím představovat lidi, kterým se divadlo stalo profesí, ale nezapomínají ani na nás amatéry. A další rubriky, které většinou mluví samy za sebe – Speciál – věnován přehlídkám a festivalům, ANKETA, KRÁTCE NEBOLI BRIEFLY, ROZHOVOR JAKO NA DLANI, DO 100 JEN 79 – to je o historii Divadýlka. Zatím žádná rubrika nezanikla. Ony jsou nepravidelné, takže se občas vynoří a pak zanoří. Rád bych objel všechny krajské postupové přehlídky a trochu se dovybavil technicky, zatím všechno nahrávám na telefon, takže v plánu je sehnat kvalitnější záznamovou techniku. Budu dál pokračovat a ono se uvidí, co se vyvrbí. Nejkonkrétnější plán = vytrvat.
Můžete zveřejnit čísla poslechovosti? Alespoň orientačně. Kolik posluchačů či přehrání za měsíc má Kurýr v průměru?
PM: Jé to se budete smát. Průměrně tak kolem třiceti. Je to asi dáno specifikem toho tématu, nebo to dělám blbě…Prostě je to tak. Poslechovost mě zajímá, ale kdyby to bylo kritérium tak bych skončil už v prosinci 2019.
Plány
Co chystá Petr Matoušek jako obsah dalšího vydání podcastu Divadelní Kurýr a kdy vyjde?
PM: Tak s touhle otázkou jste se trefil akorát na konec sezony. Volyně je zrušená, navíc mně zazlobila technika, takže minulý týden 10. června jsme opět nevyšli, ale snad to napravím v nejbližší době. Bohužel ještě tento týden 17. června se odmlčíme. Nicméně do prázdnin vyjdeme a pak taky budou Kurýrní prázdniny, sem tam vytržené nějakým festivalovým Speciálem. Např. na Jiráskův Hronov se letos určitě chystám. Bylo by fajn kdyby samy soubory chtěly v Kurýru být, ale to si ještě nějakou dobu počkám a věřím že ten čas nadejde.
Všechny díly Divadelního Kurýru si můžete přehrát kliknutím ZDE
Přečtěte si také ohlédnutí za několika díly z pera Venduly Melíškové:
Divadelní kurýr 37. – podcast PM – Speciál z Jiráskova Hronova 2020
Divadelní kurýr 36. – podcast PM
Divadelní kurýr 35. – podcast PM
Divadelní kurýr 34. – podcast PM
Divadelní kurýr 33. – podcast PM
https://podcasters.spotify.com/pod/show/divadelnikuryrPokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.