Brémští muzikanti, ZŠ při Biskupském gymnáziu yslovsk (ved. Kateřina yslovská)
Zvolená předloha nabízí vcelku dobrou možnost existence dětí na jevišti i tvorby dramatických situací. Soubor zvolil vlastní dramatizaci své vedoucí, kterou ovšem naplnil tak, že není jisté, zda se v ní děti cítily volně a svobodně. Prvním dojmem je pak neujasněnost organizace pohybu na jevišti, resp. Umístění situací v prostoru tak, aby to pro diváka bylo sdělné a zajímavé. Děti se projevovaly více povrchními a naučenými akcemi (pohyb, gesto, slovo), než vlastním jednáním. Převládala tedy spíše ilustrace a gestikulace bez sdělení motivů (co chtějí, jak to chtějí).
Zajímavé bylo zařazení retrospektiv příběhů jednotlivých zvířátek, přestože nebezpečí, které je doma čekalo, bylo opět více deklarativní než v jednání a vztahu. Určitě by se s ním dalo dále pracovat.
Živá hudba na jevišti (kytara) má možnost podpořit akci, pomoci náladě apod., v současné podobě má však ještě velké rezervy.
Je nutné se dále zaměřit na jednání a pojmenování konkrétních úkolů jednotlivých postav, jaké mají v konkrétních okamžicích, a z toho vyplývající chování, vztahy, reakce.
Výtvarně je inscenace neujasněná, jde (zejména v kostýmech) o podivnou směsku, která nepomáhá ani hercům, ani sdělení inscenace pro diváka. Zvířátka nedělají ouška, ale jednání.