Neznámé místo, neznámé divadlo, návrh opony Apollón a Múzy, neznámý autor, s. a., fotografie v depozitáři NM Praha

Apollón v kruhu Múz

Ve sbírkách Národního muzea se nachází soubor skleněných negativů ze začátku 20. století, zachycující mimo jiné množství scénografických návrhů a divadelní ikonografie vůbec. Je mezi nimi i snímek kresby, označený – zřejmě Janem Portem – jako „Náčrtek k oponě? ,9 Mus a Apollo‘ (kolorovaná kresba) z majetku starožitníka prof. Josefa Havelky“. Že byla kresba návrhem k většímu dílu, dosvědčují kromě celkového charakteru i popisky po stranách určující budoucí barevnost jednotlivých částí, většinou v červené a zlaté.
Kresba zachycuje boha Apollóna uprostřed kruhu Múz. Identifikaci umožňuje množství atributů (kromě hudebních nástrojů Apollónovy labutě, Thaliina divadelní maska nebo lyra a malý Eros u nohou Erató). Podobný výjev je někdy označovaný jako Parnas – na úpatí této hory nedaleko Delft stál Apollónovi zasvěcený chrám se slavnou věštírnou. V popiscích na straně se ovšem objevuje i „Die Fama“. Personifikace dobré pověsti byla zobrazována jako mladá žena s trubkou a je možné, že autor kresby zde smísil několik témat a figur do jedné. Nebylo by to nic neobvyklého; antické předobrazy se ve výzdobě divadel už od 18. století mísily a postupně se měnily na nová zosobnění novodobých uměleckých oborů (srov. např. Ženíškovy personifikace umění na stropě Národního divadla).
Univerzální téma oslavy Apollóna a jeho prostřednictvím všech umění bylo v 18. století důležitým motivem divadelních opon a objevuje se na nich i po celé 19. století. Dlouho poté, co Apollón osobně z opon zdánlivě zmizel, zůstal v divadlech přítomen alespoň ve svých atributech: odkazem na něj, v pozdější době už často jistě nevědomým, je především obligátní lyra, lemovaná často věncem z vavřínu nebo slunečními paprsky, a umisťovaná na opony nebo nad portál v různých podobách ještě hluboko ve 20. století.
O kresbě z fotografie není nic dalšího známo, není jisté, že byla opravdu návrhem pro divadelní oponu a nemůžeme ani tvrdit, že pochází z českých zemí. Není možné vyloučit, že je to náčrt závěsného obrazu nebo tapisérie, kde se podobné výjevy také objevovaly. V každém případě má zobrazený výjev velmi blízko k divadelním oponám, na kterých se Apollón s Múzami objevoval v 18. století velmi často. Typické téma divadelních opon bylo také jistě hlavním důvodem, proč byla kresba, byť s otazníkem, zařazena do sbírky s divadelní tematikou. V Portově popisu rovněž navržené autorství Platzerovo je nutné odmítnout a jediným možným určením je vágní datace do 18. století.
Je jen málo pravděpodobné, že se kresbu v budoucnu podaří objevit; nemáme žádnou informaci o tom, jestli se dnes nachází v nějaké soukromé sbírce, nebo se poté, co byla zřejmě ve 20. letech 20. století vyfotografována ve sbírce obchodníka s uměním, nenávratně ztratila. I se všemi otazníky je ale její snímek zajímavým příspěvkem k ikonografii oblíbeného tématu, které hrálo důležitou roli v počátcích rozmachu malovaných opon a které odtud na konci 18. století znala velká část diváků veřejných divadel.
(Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

Kolorovaná kresba v majetku starožitníka prof. Josefa Havelky.

Sbírka Národního muzea Praha, Česká republika, H6p-11-2014, sign. vf1579 (skleněný negativ fotografie kresby)

2016 Mgr. Jiří Bláha