Eduard Kalík
V Rakovníku pracoval jako vedoucí odd. ekonomiky práce n. p. Pramen.
Ochotnickému divadlu se věnoval od 18 let.
Po Libochovicích a Kostelci nad Černými lesy se
1946 se usídlil v Rakovníku, kde začal působit jako herec a režisér.
Rakovnickou hereckou dráhu zahájil v postavě Bulíčka v Langrově hře Velbloud uchem jehly, Mnoho postav vytvořil v Shakespearových hrách Veselé paničky windsorské, Večer tříkrálový, Sen noci svatojánské; vrcholné role dále v inscenacích Muži nestárnou, sochař v Nezvalově Atlantidě, v Mejstříkově Tvrdé cestě, v Drdových Dalskabátech.
Své režisérské schopnosti věnoval především mládeži.
Pod jeho vedením patřil soubor mladých rakovnického Tyla na sklonku 50. i v 60. letech k nejlepším ve Středočeském kraji.
Nastudoval Zuzanu Vojířovou, Příliš štědrý večer, 4:0 pro ATK, Sněhurku a 7 trpaslíků, Šestku z mravů a řadu dalších her.
S Tylem se 3x účastnil JH:
1947 Nová Orestea,
1948 Princezna Pampeliška, 1949 Ohnivec.
Za jeho vedení jh. Zd. Štěpánek, Otylie Benišková, Ed. Kohout.
Byl členem OPS pro divadlo a pravidelně působil jako porotce.
Několik let byl vedle Fr. Donáta duší přípravného výboru Rakovnické divadelní žatvy.
Za několikaleté přestávky v činnosti Tyla na přelomu 60. a 70. let začal působit jako dramaturg a režisér Loutkové scény MěOB (původně od 1948 název Před branou, soubor se k názvu vrátil 1975). Mj.
1972 jako dramaturg připravil a spolu s loutkohercem ČsT J. Vidlářem režíroval Kvapilovu Princeznu Pampelišku (javajky), účast na LCH.