Měšice, zámecké divadlo, opona s draperií a lyrou ve vavřínovém věnci, autor neznámý, asi 1830, neexistuje, doložena fotografií v NM v Praze

Zámecké divadlo i s oponou bylo zničeno při rekonstrukci zámku 1948.
Zachovala se špatná fotografie portálu s oponou. Orig. fotografie je uložen v Národním muzeu (2010 nepřístupná), xerox kopie je uložena mezi dokumenty z konfiskací zámků po roce 1945 v Národním archivu. Je to zřejmě jediná známá fotografie portálu a opony tohoto divadla, kromě ní se zachovaly fotografie několika dekoračních souborů na scéně.
(Dle inf. Jiřího Bláhy)

---

Výstavnou budovu zámku v Měšicích u Prahy nechal v letech 1767–1775 postavit hrabě Franz Anton Nostitz-Rhieneck, pozdější iniciátor a donátor „Národního“ Nostického (od roku 1799 Stavovského) divadla v Praze. Přestože je možné, že divadelní sál byl v západním bočním křídle zámku už v době dokončení stavby (nejpozději 1790), a úvahy o starším divadle jsou lákavé především kvůli vztahu stavebníka k pražskému Nosticově (Stavovskému) divadlu, první zmínky o soukromých divadelních představeních v Měšicích v deníku Erweina Nostitze (1806–1872) pocházejí až z r. 1831 – a odpovídají tak starším zprávám o vybudování zdejšího divadla v roce 1830. Intenzivní divadelní provoz v dalších desetiletích dokládá divadelní památník, vedený od roku 1838; poslední šlechtická představení se odehrála nejspíš v prvních letech 20. století.
Po roce 1948 byl v rámci úprav zámku na školicí zařízení prostor divadla rozdělen na více místností. Přinejmenším část divadelních dekorací získal po zrušení divadla místní ochotnický spolek Kollár. Ten v jinak nepoužívaném divadle příležitostně vystupoval už ve 20. letech a už tehdy odtud dostal k dispozici také vybrané dekorace. V zámeckých dekoracích se ještě několik desetiletí hrálo v místní sokolovně a poslední část souboru byla pravděpodobně zničena až při její poslední rekonstrukci kolem roku 2000.
Podobu divadla a alespoň části dekorací zachytily fotografie uložené dnes v divadelním oddělení Národního muzea a pořízené nejspíš ve 20. letech 20. století. Na jedné z nich je také pohled z prázdného hlediště na proscénium se spuštěnou oponou. Na obou stranách proscénia byly v portálu dvířka – divadelní sál zaujímal celou šířku křídla a na jeviště bylo možné se dostat právě jen z hlediště.
Na oponě byla namalovaná pravidelně řasená draperie, zdobená jemným dekorem na lemu a s uprostřed zavěšenou lyrou ve věnci z vavřínu. Podle popisu měla být opona jemně rudá; stejná draperie byla namalována i na dvojici portálových (proscéniových) kulis na hraně portálu a za oponou.
Starší literatura spekulovala o tom, že některé dekorace měšického divadla mohly být starší než divadlo samo (konec 18. století) a u těch novějších navrhla autorství Tobiase Mössnera. Obojí je možné po podrobnější prohlídce zachovaných fotografií odmítnout. Charakter dekorací odpovídá uvažované dataci divadla do roku 1830; tvorbě Tobiase Mössnera, který v Praze působil až od roku 1834, se nijak výrazně nepodobá. Velkou příbuznost – nejen na podobně koncipované oponě s malovanou draperií, ale také na některých prospektech (hradní sál, několik krajin) – je možné spatřovat mezi měšickými dekoracemi a dekoracemi zámeckého divadla v Mnichově Hradišti. Ty vznikly pravděpodobně v dílně pražského Stavovského divadla pod vedením Vincence Fischera Birnbauma, který je přitom v Praze doložen právě od roku 1830. Na základě srovnání je možné předběžně navrhnout u obou souborů shodné autorství.

(Mgr. Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)