Němčice, SDO, Dva přátelé a jediný kabát - Šňupka - plakát, 1872
Zdroj: Foto Ing. František Šauer
Němčice, SDO, Středem země do Afriky aneb Skalní duch - plakát, 1880
Zdroj: Foto Ing. František Šauer
Němčice, SDO, Kulatý svět - plakát, 1892
Zdroj: Foto Ing. František Šauer
Němčice, SDO, Sedlák Kmotr Soudil - plakát, 1900
Zdroj: Foto Ing. František Šauer
Němčice, Šlégl, Pan inženýr a jeho figurant - plakát, 1905
Zdroj: Foto Ing. František Šauer
Němčice, Šlégl, Bílá myška - plakát, 1910
Zdroj: Foto Ing. František Šauer
Němčice, Šlégl, Následky rozvodu - plakát, 1930
Zdroj: Foto Ing. František Šauer
Němčice, Šlégl, Hanzelínova kometa - plakát, 1942
Zdroj: Foto Ing. František Šauer
Němčice, Šlégl, Ferdinand spí - plakát, 2001
Zdroj: Foto Ing. František Šauer
Šlégl / SDO / OB
Související Geografické celky
Stav: aktivní
Založení / první zpráva: 1868
Působení: 186x, 187x, 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x, 197x, 199x, 200x
1868 založen Spolek divadelních ochotníků (SDO) zásluhou učitele Antonína Šlégla, dále Josefa Karlíka a učitele Jana Papáčka.
Josef Karlík se stal předsedou spolku, Ant. Šlégl jeho zapisovatelm a nápovědou.
1895 uvedna divadelní představení.
1897 uvedna divadelní představení.
1898 uvedna divadelní představení.
1900 uvedna divadelní představení.
1901 SDO si zvolil název Šlégl po svém zakladateli, znovu se ustavil, předsedou Josef Částek. Celkem v něm působilo 40 členů.
Téhož roku SDO zamýšlel uvést Stroupežnického hru Naše furianty, ale bylo doporučeno ji nehrát, protože "v tomto kuse dotýká se hra obecního řízení, a ten čas velký rozruch v naší obci panoval."
1903 uvedeno divadelní představení.
1904 uvedeno divadelní představení.
1905 Karel Šimůnek: Pan inženýr a jeho figurant, Ludvík Anzengruber: Sedlák křivopřísežník.
1906 uvedeno divadelní představení.
1907 premiéra Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Johann Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, aneb, Ludrácký trojlístek.
1908 předsedou Václav Částek, režie František Hanuš.
1908 August von Kotzebue: Zmatek nad zmatek.
1909 předseda V. Částek.
1909 Bohumil Schweigstill: Zlaté srdce, František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský, Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic.
1911 předseda Václav Částek.
1911 Jaroslaf Rudloff: Dědečkovy housle, Jan Baptist Kühnl: Jan Sladký Kozina (Psohlavci).
1912 začátkem dubna elektrické osvětlení jeviště. "Elektrickou sílu dodává nám úplně zdarma pan Josef Stránský." (Brožura 2008).
1912 Jaroslav Rudloff: Kozlanská garda, Alois Kantor: Lešetínský kovář.
1913 předseda Václav Částek, režie Josef Karlík.
1913 František Josef Janke: Tkalcovský tovaryš, Karel Rožek: Samot chorobné květy, František Ferdinand Šmaberk: Rodinná vojna.
1914 předseda Václav Částek, režie Jan Velebný.
1914 Alois Jirásek: Otec..
1918 Josef Skružný: Fardinand spí, Mrštíkové: Maryša, Tomáš V. Hubený: Lešetínský kovář, Josef Skružný: Románek na horách, K. O. Hubálek: Pro českou školu.
1923 předsedou J. Vavřín.
1924 uvedeno divadelní představení.
1925 uvedeno divadelní představení.
1926 uvedeno divadelní představení.
1927 uvedeno divadelní představení.
1928 uvedeno divadelní představení.
1929 uvedeno divadelní představení.
Klasické hry, např. Jedenácté přikázání,
Lucerna,
Naši furianti.
Poslední hrou na na starém provizorním jevišti byla opereta Okolo rybníčka.
1933 předsedou Jan Karlík, režie Josef Částek.
1933 Společenský večer.
1934 předsedou Jan Karlík, režie Josef Částek.
1937 se začalo s přípravami na stavbu nového jeviště v místním hostinci, na jeho úhradu byla vypsána sbírka, největší mecenáškou se stala Ant. Šléglová, dcera zakladatele spolku..
1938 byl zvolen za předsedu spolku Josef Stránský, zkušený a osvědčený kulturní pracovník. Bylo to právě v roce, kdy si spolek připomínal 70. výročí založení, na jehož počest byla poprvé na novém jevišti uvedena Jiráskova Vojnarka.
1939 předsedou Josef Stránský.
1941-1955 přední herečkou a režisérkou spolku Anna Jasanská, která měla velkou zásluhu na jeho uměleckém růstu. Vypracovala divadelní soubor tak, že byl uznán za nejlepší v Litomyšlském okrese.
1941 Rudolf Walter: Krev a půda.
Po roce 1945 v Lidové demokracii, Svobodném slově a Rudém právu byla popisována účast spolku v soutěžních představeních Smetanova okrsku ÚMDOČ. Byla hodnocena pečlivá režie Anny Jasanské, představitelky mnoha rolí, skvělé obsazení ostatních rolí i poctivá a pilná práce spolku.
Přední členové spolku za éry Anny Jasanské byli: Jan Karlík mladší (čp. 57), Jan Karlík (čp. 66), Mikuláš Podmele, Josef Divíšek, Blažena Olšanská, Růžena Holcová, Anna Karlíková, Jaroslav Farník, Oldřich Jansa, Vladimíra Holcová, František Podhajský, Boženka Podhajská, Josef Stránský - dlouholetý předseda spolku, Václav Karlík (čp. 66), Jaroslav Sedláček ze Člupku, Václav Dočkal, Ladislav Povolný, Marie Povolná, František Dubišar, Jan Brůna, Jan Švec, Jaroslav Toman, Jaroslav Vytlačil, Jarmila Bečičková ze Zhoře, Blažena Svobodová ze Svinné, Božena Myšková ze Člupku (čp. 1), Jenda Voříšek, Marie Veselá, Josef Jasanský, František Vytlačil z Pazuchy, František Štarman, Jarmil Štarman a v neposlední řadě Jan Pavliš, který se obětavě po dlouhá léta věnoval divadlu jako herec i jako
režisér.
1941 Hoši, dívky a psi (Wanderberghe).
1942 předsedou Josef Stránský, spolek má 65 členů.
" 8. únor 1942 - Aby mohl být vytopen sál při divadelní hře Ostrá zatáčka, kterou pohostinsky sehraje Jednota divadelních ochotníků z Litomyšle v neděli 8. února 1942, usneseno, že každý člen výboru daruje k tomu účelu košíček uhlí nebo dříví." (Z kroniky)
1944 předsedou Josef Stránský.
1944–1945 - veškerá divadelní činnost byla okupačními úřady zakázána, takže nemohlo být od 29. května 1944 uspořádáno žádné divadelní představení.
1945 v prvních květnových dnech byla v divadelním sále ubytována německá armáda a po osvobození po několik týdnů armáda ruská, čímž bylo divadelní zařízení částečně poškozeno. Byla zjištěna ztráta prosceniové draperie a elektrického materiálu (lampa od piána, šňůry, zásuvky a zástrčky apod.), poškození pokojových kulis, ztráta pokladního stolku a dámských šatů z garderoby, poškození židlí a mnoho jiných drobností.
1946 nastudována Maryša bratří Mrštíků v režii Anny Jasanské, kterou soubor přihlásil do soutěže, vyhlášemé OV SČM litomyšlského okresu, v níž zvítězil v konkurenci celkem 20 DS. Odměnou byl zájezd do Nitry.
1946 předsedou Josef Stránský, následně Josef Divíšek.
1948 předsedou Josef Divíšek.slavil Spolek divadelních ochotníků Šlégl 80 let trvání. (Hloušková).
1948 sehrány hry Lucerna, Jarní přeháňky, Její pastorkyňa.
1949 jeviště v div. sále v čp. 37, později KD.
1950 Václav Štech: Třetí zvonění, r. A. Jasanská.
1951 Pan Johanes. Vzhledem k ohromné režii a k tomu, že z výtěžku byl pořízen obraz Antonína Šlégla, byl finanční výtěžek nepatrný.
Od 9. března 1951 se spolek stal souborem Osvětové besedy v Němčicích u Litomyšle.
Počátkem července 1951 zabralo Hospodářské družstvo z Litomyšle sál jako skladiště obilí, a tím ustala veškerá divadelní činnost. Obilí bylo vyklizeno v lednu 1952.
1968–1982 patnáctiletá odmlka činnosti souboru.
1982 se zásluhou se Jana Pavliše, herce a režiséra činnost obnovila. Koncem roku 1982 začaly první zkoušky divadelní hry Jedenácté přikázání. Starý sál ovšem už dosluhoval a podmínky byly velmi špatné jak pro nácvik, tak i pro provedení divadelních her.
Za éry Jana Pavliše byli významnými a obětavými členy souboru Jan Karlík (čp. 57), Marie Pavlišová, Oldřich Jansa, Vladimíra Vavřínová, Josef Vavřín, František Štarman, Jarda Stráník, Jaroslava Kodytková, Václav Kodytek, Ladislav Povolný, Marie Povolná, František Kroulík, Josef Racek, Bohumil Vytlačil, Víťa Stránský, Ladislav Jilg, Lída Sedláčková, Martina Pavlišová, Václav Andrle, Jana Klementová, Jana Pletněvová, Josef Hájek, Mirek Matoušek, Pavla Miklová, Karel Povolný, Martin Vytlačil, Věra Doležalová. Patří sem jistě také obětavý nápověda Jiří Škeřík a řada dalších ochotníků, kteří divadlo hrají do dnešních dnů.
1985 - Alois Jirásek: Lucerna, 1986 účast na OP v Dolní Dobrouči.
V 80. letech zahájil MNV, vedený Františkem Hubinkou, stavbu nového Kulturního domu, avšak již ji nestihl dokončit. Změny ve společnosti po listopadu 1989 ji na léta zastavily.
1990 Jak se kradou princezny, hráno v Dolní Dobrouči.
Trvalo celých 12 let, než byla stavba dokončena a Spolek Šlégl opět mohl začít hrát, tentokrát na zbrusu novém jevišti.
2000 58 členů, předsedou spolku Václav Kodytka.
2001 - 7. dubna - byl nový kulturní dům se sálem s prostorným jevištěm i zázemím slavnostně otevřen.
2001 Ferdinand spí, Strašidlo Bublifuk
2002 Jehla v kupě sena, Cesta do pohádky a zpátky
2003 Ta myslivecká latina
2004 Rajčatům se letos nedaří, Pražské švadlenky
2005 Dědoušek si namlouvá
2006 Jak čert vyletěl z kůže
2007 Dívčí válka
V posledních cca 25 letech byli(jsou) aktivní 4 režiséři: Jan Pavliš, Jana Klementová, Bohumil Vytlačil a Martina Pavlišová.
Josef Karlík se stal předsedou spolku, Ant. Šlégl jeho zapisovatelm a nápovědou.
1895 uvedna divadelní představení.
1897 uvedna divadelní představení.
1898 uvedna divadelní představení.
1900 uvedna divadelní představení.
1901 SDO si zvolil název Šlégl po svém zakladateli, znovu se ustavil, předsedou Josef Částek. Celkem v něm působilo 40 členů.
Téhož roku SDO zamýšlel uvést Stroupežnického hru Naše furianty, ale bylo doporučeno ji nehrát, protože "v tomto kuse dotýká se hra obecního řízení, a ten čas velký rozruch v naší obci panoval."
1903 uvedeno divadelní představení.
1904 uvedeno divadelní představení.
1905 Karel Šimůnek: Pan inženýr a jeho figurant, Ludvík Anzengruber: Sedlák křivopřísežník.
1906 uvedeno divadelní představení.
1907 premiéra Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Johann Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, aneb, Ludrácký trojlístek.
1908 předsedou Václav Částek, režie František Hanuš.
1908 August von Kotzebue: Zmatek nad zmatek.
1909 předseda V. Částek.
1909 Bohumil Schweigstill: Zlaté srdce, František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský, Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic.
1911 předseda Václav Částek.
1911 Jaroslaf Rudloff: Dědečkovy housle, Jan Baptist Kühnl: Jan Sladký Kozina (Psohlavci).
1912 začátkem dubna elektrické osvětlení jeviště. "Elektrickou sílu dodává nám úplně zdarma pan Josef Stránský." (Brožura 2008).
1912 Jaroslav Rudloff: Kozlanská garda, Alois Kantor: Lešetínský kovář.
1913 předseda Václav Částek, režie Josef Karlík.
1913 František Josef Janke: Tkalcovský tovaryš, Karel Rožek: Samot chorobné květy, František Ferdinand Šmaberk: Rodinná vojna.
1914 předseda Václav Částek, režie Jan Velebný.
1914 Alois Jirásek: Otec..
1918 Josef Skružný: Fardinand spí, Mrštíkové: Maryša, Tomáš V. Hubený: Lešetínský kovář, Josef Skružný: Románek na horách, K. O. Hubálek: Pro českou školu.
1923 předsedou J. Vavřín.
1924 uvedeno divadelní představení.
1925 uvedeno divadelní představení.
1926 uvedeno divadelní představení.
1927 uvedeno divadelní představení.
1928 uvedeno divadelní představení.
1929 uvedeno divadelní představení.
Klasické hry, např. Jedenácté přikázání,
Lucerna,
Naši furianti.
Poslední hrou na na starém provizorním jevišti byla opereta Okolo rybníčka.
1933 předsedou Jan Karlík, režie Josef Částek.
1933 Společenský večer.
1934 předsedou Jan Karlík, režie Josef Částek.
1937 se začalo s přípravami na stavbu nového jeviště v místním hostinci, na jeho úhradu byla vypsána sbírka, největší mecenáškou se stala Ant. Šléglová, dcera zakladatele spolku..
1938 byl zvolen za předsedu spolku Josef Stránský, zkušený a osvědčený kulturní pracovník. Bylo to právě v roce, kdy si spolek připomínal 70. výročí založení, na jehož počest byla poprvé na novém jevišti uvedena Jiráskova Vojnarka.
1939 předsedou Josef Stránský.
1941-1955 přední herečkou a režisérkou spolku Anna Jasanská, která měla velkou zásluhu na jeho uměleckém růstu. Vypracovala divadelní soubor tak, že byl uznán za nejlepší v Litomyšlském okrese.
1941 Rudolf Walter: Krev a půda.
Po roce 1945 v Lidové demokracii, Svobodném slově a Rudém právu byla popisována účast spolku v soutěžních představeních Smetanova okrsku ÚMDOČ. Byla hodnocena pečlivá režie Anny Jasanské, představitelky mnoha rolí, skvělé obsazení ostatních rolí i poctivá a pilná práce spolku.
Přední členové spolku za éry Anny Jasanské byli: Jan Karlík mladší (čp. 57), Jan Karlík (čp. 66), Mikuláš Podmele, Josef Divíšek, Blažena Olšanská, Růžena Holcová, Anna Karlíková, Jaroslav Farník, Oldřich Jansa, Vladimíra Holcová, František Podhajský, Boženka Podhajská, Josef Stránský - dlouholetý předseda spolku, Václav Karlík (čp. 66), Jaroslav Sedláček ze Člupku, Václav Dočkal, Ladislav Povolný, Marie Povolná, František Dubišar, Jan Brůna, Jan Švec, Jaroslav Toman, Jaroslav Vytlačil, Jarmila Bečičková ze Zhoře, Blažena Svobodová ze Svinné, Božena Myšková ze Člupku (čp. 1), Jenda Voříšek, Marie Veselá, Josef Jasanský, František Vytlačil z Pazuchy, František Štarman, Jarmil Štarman a v neposlední řadě Jan Pavliš, který se obětavě po dlouhá léta věnoval divadlu jako herec i jako
režisér.
1941 Hoši, dívky a psi (Wanderberghe).
1942 předsedou Josef Stránský, spolek má 65 členů.
" 8. únor 1942 - Aby mohl být vytopen sál při divadelní hře Ostrá zatáčka, kterou pohostinsky sehraje Jednota divadelních ochotníků z Litomyšle v neděli 8. února 1942, usneseno, že každý člen výboru daruje k tomu účelu košíček uhlí nebo dříví." (Z kroniky)
1944 předsedou Josef Stránský.
1944–1945 - veškerá divadelní činnost byla okupačními úřady zakázána, takže nemohlo být od 29. května 1944 uspořádáno žádné divadelní představení.
1945 v prvních květnových dnech byla v divadelním sále ubytována německá armáda a po osvobození po několik týdnů armáda ruská, čímž bylo divadelní zařízení částečně poškozeno. Byla zjištěna ztráta prosceniové draperie a elektrického materiálu (lampa od piána, šňůry, zásuvky a zástrčky apod.), poškození pokojových kulis, ztráta pokladního stolku a dámských šatů z garderoby, poškození židlí a mnoho jiných drobností.
1946 nastudována Maryša bratří Mrštíků v režii Anny Jasanské, kterou soubor přihlásil do soutěže, vyhlášemé OV SČM litomyšlského okresu, v níž zvítězil v konkurenci celkem 20 DS. Odměnou byl zájezd do Nitry.
1946 předsedou Josef Stránský, následně Josef Divíšek.
1948 předsedou Josef Divíšek.slavil Spolek divadelních ochotníků Šlégl 80 let trvání. (Hloušková).
1948 sehrány hry Lucerna, Jarní přeháňky, Její pastorkyňa.
1949 jeviště v div. sále v čp. 37, později KD.
1950 Václav Štech: Třetí zvonění, r. A. Jasanská.
1951 Pan Johanes. Vzhledem k ohromné režii a k tomu, že z výtěžku byl pořízen obraz Antonína Šlégla, byl finanční výtěžek nepatrný.
Od 9. března 1951 se spolek stal souborem Osvětové besedy v Němčicích u Litomyšle.
Počátkem července 1951 zabralo Hospodářské družstvo z Litomyšle sál jako skladiště obilí, a tím ustala veškerá divadelní činnost. Obilí bylo vyklizeno v lednu 1952.
1968–1982 patnáctiletá odmlka činnosti souboru.
1982 se zásluhou se Jana Pavliše, herce a režiséra činnost obnovila. Koncem roku 1982 začaly první zkoušky divadelní hry Jedenácté přikázání. Starý sál ovšem už dosluhoval a podmínky byly velmi špatné jak pro nácvik, tak i pro provedení divadelních her.
Za éry Jana Pavliše byli významnými a obětavými členy souboru Jan Karlík (čp. 57), Marie Pavlišová, Oldřich Jansa, Vladimíra Vavřínová, Josef Vavřín, František Štarman, Jarda Stráník, Jaroslava Kodytková, Václav Kodytek, Ladislav Povolný, Marie Povolná, František Kroulík, Josef Racek, Bohumil Vytlačil, Víťa Stránský, Ladislav Jilg, Lída Sedláčková, Martina Pavlišová, Václav Andrle, Jana Klementová, Jana Pletněvová, Josef Hájek, Mirek Matoušek, Pavla Miklová, Karel Povolný, Martin Vytlačil, Věra Doležalová. Patří sem jistě také obětavý nápověda Jiří Škeřík a řada dalších ochotníků, kteří divadlo hrají do dnešních dnů.
1985 - Alois Jirásek: Lucerna, 1986 účast na OP v Dolní Dobrouči.
V 80. letech zahájil MNV, vedený Františkem Hubinkou, stavbu nového Kulturního domu, avšak již ji nestihl dokončit. Změny ve společnosti po listopadu 1989 ji na léta zastavily.
1990 Jak se kradou princezny, hráno v Dolní Dobrouči.
Trvalo celých 12 let, než byla stavba dokončena a Spolek Šlégl opět mohl začít hrát, tentokrát na zbrusu novém jevišti.
2000 58 členů, předsedou spolku Václav Kodytka.
2001 - 7. dubna - byl nový kulturní dům se sálem s prostorným jevištěm i zázemím slavnostně otevřen.
2001 Ferdinand spí, Strašidlo Bublifuk
2002 Jehla v kupě sena, Cesta do pohádky a zpátky
2003 Ta myslivecká latina
2004 Rajčatům se letos nedaří, Pražské švadlenky
2005 Dědoušek si namlouvá
2006 Jak čert vyletěl z kůže
2007 Dívčí válka
V posledních cca 25 letech byli(jsou) aktivní 4 režiséři: Jan Pavliš, Jana Klementová, Bohumil Vytlačil a Martina Pavlišová.
Bibliografie:
HLOUŠKOVÁ, Martina: Místopis OD okresu Pardubice. Rkp. pro MČAD. 43 s. Viz Místa/Okresy/Pardubice/Texty.
JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl II. Sály s. 180. kART, KK.
KAREŠ, Jiří: Informace pro MČAD. Rkp. 1998. 1 s. kART.
KRONIKA Kroužku divadelních ochotníků v Dolní Dobrouči. 1863-1998. Dolní Dobrouč, KrDO 1998, s. 79.
OBNOVA vesnice 1996–2000, zprac. V. Schollarová.
VAVŘÍNOVÁ, Vladimíra, DOLEŽALOVÁ, Věra: Spolek divadelních ochotníků Šlégl. 1868-2008. 140. výročí založení Spolku divadelních ochotníků Šlégl. Brožura k výstavě. Němčice 2008 (grafika a zprostředkoval pro Databázi ČAD František Šauer).
České divadlo 1941, č. 2, s. 38.
JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl II. Sály s. 180. kART, KK.
KAREŠ, Jiří: Informace pro MČAD. Rkp. 1998. 1 s. kART.
KRONIKA Kroužku divadelních ochotníků v Dolní Dobrouči. 1863-1998. Dolní Dobrouč, KrDO 1998, s. 79.
OBNOVA vesnice 1996–2000, zprac. V. Schollarová.
VAVŘÍNOVÁ, Vladimíra, DOLEŽALOVÁ, Věra: Spolek divadelních ochotníků Šlégl. 1868-2008. 140. výročí založení Spolku divadelních ochotníků Šlégl. Brožura k výstavě. Němčice 2008 (grafika a zprostředkoval pro Databázi ČAD František Šauer).
České divadlo 1941, č. 2, s. 38.
Archivy:
Litomyšl, Archiv RM, JDO, Plakáty, č.41/Ka 6
Praha, Národní archiv:
Podání českých DS 1856-1948. Soupis in Databáze MČAD.
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3295, sg 30/250/11/1901, SDO Šlégl.
Svitavy, Státní okresní archiv se sídlem v Litomyšli:
Litomyšl, Jednota divadelních ochotníků, Kniha pokladní, kn 19
Litomyšl, Okresní úřad, policejní záležitosti, Kn 226
Polička, Okresní úřad, Spolkový katastr, Kn 770
Litomyšl, Okresní úřad, policejní záležitosti, Ka 184
Litomyšl, Okresní úřad, policejní záležitosti, Ka 185
Litomyšl, Okresní úřad, policejní záležitosti, Ka 186
Litomyšl, Okresní úřad, policejní záležitosti, Ka 187
Litomyšl, Okresní úřad, spolková evidence, Ka 337
Litomyšl, Okresní úřad, povolování akcí, Ka 553
Litomyšl, Archiv RM, JDO, Zápisy o schůzích, č.41/Ka 1
Praha, Národní archiv:
Podání českých DS 1856-1948. Soupis in Databáze MČAD.
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3295, sg 30/250/11/1901, SDO Šlégl.
Svitavy, Státní okresní archiv se sídlem v Litomyšli:
Litomyšl, Jednota divadelních ochotníků, Kniha pokladní, kn 19
Litomyšl, Okresní úřad, policejní záležitosti, Kn 226
Polička, Okresní úřad, Spolkový katastr, Kn 770
Litomyšl, Okresní úřad, policejní záležitosti, Ka 184
Litomyšl, Okresní úřad, policejní záležitosti, Ka 185
Litomyšl, Okresní úřad, policejní záležitosti, Ka 186
Litomyšl, Okresní úřad, policejní záležitosti, Ka 187
Litomyšl, Okresní úřad, spolková evidence, Ka 337
Litomyšl, Okresní úřad, povolování akcí, Ka 553
Litomyšl, Archiv RM, JDO, Zápisy o schůzích, č.41/Ka 1
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.