Kojetín, KP

Přehlídka amatérských divadelních souborů (výběr Divadelní Děčín /Třebíč) region Hané - Kojetín.

Pořadatelé: Město Kojetín a Městské kulturní středisko v Kojetíně za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.
Místo: sokolovna.

Přehlídka bez zřetelného „propadáku“ a se dvěma nadprůměrnými vystoupeními dosáhla jako celek solidní umělecké úrovně.

Celkem 15 nastudování 14 souborů.

Hranice, Divadlo Štěk a spol., Antonín Procházka: KLÍČE NA NEDĚLI. Čestné uznání Petře Jelínkové za roli matky, diplom Ivo Macháčkovi za roli Jindřicha.

Holešov, Divadlo 6. května, Moliére: LAKOMEC. Čestné uznání Jiřímu Geherovi za roli Kleanta a diplom Janu Dobešovi za roli Harpagona.

Karolinka, OS - DS Jana Honsy, Martin Františák: NEVĚSTA. Nominace na Celostátní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla Divadelní Děčín 2010, diplom souboru za inscenaci, Jaroslavě Himmerové za roli Anny a Miroslavu Urubkovi za roli učitele.

Kojetín, DS Hanácká scéna, Ken Ludwig: TENOR NA ROZTRHÁNÍ, r. Jana Nováková. Čestné uznání Matrek Machalík za roli Maxe, diplom Bedřichu Mokrému za roli Tita.

Kroměříž, Divadelní spolek, Jana Štěpánová: JEPTIŠKY K VÝROČÍ, r. Ladislav Kolář. Diplom za inscenaci a doporučení na Celostátní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla Divadelní Děčín 2010, diplom za syntetické herectví.

Ostrava-Hrabová, Divadlo U lípy, Norman Robbins: HROBKA S VYHLÍDKOU, r. Petr Rada. Čestné uznání Magdě Dymáčkové za roli Emily a Marcelu Stejskalovi za roli Hamiltona.

Uherský Brod, Divadlo Brod, Vlastimil Peška, Zdeněk Galuška: SLOVÁCKO SA SÚDÍ aneb FAŠANK Z VĚCÍ LIDSKÝCH, r. Roman Švehlík. 3. místo a diplom za kolektivní práci na inscenaci.

Vizovice, Divoch - DK Vizovice, Dodo Gombár: VIZOVICKÝ ZÁZRAK. Čestné uznání Zdeně Hábové za roli Agáty, diplom Karlu Dvořáčkovi za hudební složku inscenace.

Zábřeh-Václavov, Václav o. s. - KD Zábřeh-Václavov, Ludwig Holberg, úprava Jaromír Pleskota: JEPPE Z VRŠKU, r. Josef König. Diplom Martinu Burešovi za roli Jeppeho.

ZÁVODSKÝ, Vít, PhDr.
ERNSTOVÁ, Miroslava, Mgr
ZAKOPAL, Dušan, Ing.
KOHUTOVÁ, Petra, Mgr.

Amatérští i profesionální hosté:
Hradec Králové, Divadélko pro školy, DIVADELNÍ CESTOPIS.
Přerov, Dostavník, Paul Vogel: NEJSTARŠÍ ŘEMESLO aneb NATOČ TEN GRAMOFON.
Uherské Hradiště, Hoffmannovo divadlo, Z. Svěrák, Olga a Jiří Melíškovi: AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ.
Zlín, Malá scéna, Dodo Gombár: MEZI NEBEM A ŽENOU; KŘEMÍLEK A VOCHOMŮRKA.
Brodek u Přerova, DS J. K. Tyla, W. Kohlhaase, R. Zimmerová: RYBA VE ČTYŘECH.

www.kojetin.cz/meks

ZÁVODSKÝ, Vít: Kojetínská přehlídka úspěšně dosáhla plnoletosti. Amatérská scéna 2010, č. 2, s. 57 - 60.

Hodnocení inscenace Nevěsta
Text současného původního dramatu „Nevěsta“, opusu, který napsal umělecký šéf ostravského Divadla Petra Bezruče, režisér Martin Františák pro DS Jana Honsy v Karolince, je zajímavý a košatý.
Podtitul „Odehrává se tam, kde jednou bude všude…“ odkazuje v konkrétní rovině na vesnici v pohraničí, v níž nikdo není doma („naplavenina“ z Valašska, Brna, Hané, Ostravy či Kysuc - každý si přináší téma svého kraje), tedy v níž jsou všichni cizí, ale někteří jsou si cizejší (chataři, kteří pouze pijí a vyměšují).
Témata, která jsou divákovi nabízena
- to, kterak tradiční vesnický svět, dnes zdánlivě ničený průniky zvnějšku, byl stejně deformovaný jako ten náš, jen se to jinak projevovalo;
- jaké rituály nás ovlivňovaly dříve a dnes;
- kterak mohou fungovat či nefungovat vztahy rodinné, konkrétně mezi matkou a dcerou či třemi generacemi mužů;
- kterak je naše identita zakryta rolí, již si nevytváříme, ale dědíme ji;
- do jaké míry je naše vnitřní cesta určována vnější banalitou, atd;
jsou stejně intimní a zároveň obecně srozumitelná jako ve Františákově předchozí hře „Doma“, provedené stejným souborem v roce 2005.
Střídání časových rovin (truchlivých padesátých let a komerční současnosti) a osobních příběhů plus náročný jazyk vyžadují vysokou diváckou koncentrovanost;
scéna je konkrétní, zároveň však má každá její součást metaforickou hodnotu; kostýmy nepopisují, vzbuzují u mnoha postav řadu asociací; hudba nenapodobuje folklór, ale má vlastní svébytný ráz; herecká složka je na amatérské poměry výjimečně autentická (porota udělila dva individuální diplomy).
Promyšlená syntéza všech složek dělá z inscenace mimořádnou událost a nabízí divákovi prožít silnou emoci.
Jisté nesrovnalosti, které porota v souvislosti s touto inscenací řešila, vyplývaly spíše z technických, snadno odstranitelných příčin.


Hodnocení inscenace Jeptišky k výročí
DS Kroměříž inscenací hry Jany Štěpánové „Jeptišky k výročí"navázal na svou dřívější úspěšnou inscenaci Dana Goggina „Jeptišky“.
Inscenace „Jeptišky k výročí“ je vlastně komponovaným večerem k výročí založení Kláštera u nesmyslosrdných sester v Hobokenu, který tvoří individuální i kolektivní výstupy, případně zpěvy a pohybové kreace s živou hudbou na scéně. Do tohoto večera je zakomponován i divák, který je v podstatě hostem připravovaného slavnostního večera. Také se s divákem hraje, a to formou zábavného kvízu a rébusu. Ráz inscenace, označené jako hudební komedie, více či méně osciluje mezi revue a estrádou. Výrazný zábavný charakter, nepřekračující míru vkusu, je podtržen individuálními, pěveckými a pohybovými schopnostmi interpretů, s výbornou kolektivní souhrou, s vitální dravostí a spontánní chutí do hry.
Inscenace byla doporučena také na základě vnitřního vkladu kolektivu souboru na jednotlivých složkách inscenace (textové, hudebně zpěvné a pohybové).
Režie se ujal dlouholetý spolupracovník souboru Ladislav Kolář, člen Městského divadla Brno.