1978 na podzim vznikl Divadelní soubor Štace,
z iniciativy deseti obyvatel sídliště, vedení se ujali bývalí členové Ochotnického spolku Kolár.
Už v tomto roce uvedli hru Jaroslava Průchy: Hrdinové okamžiku. Režíroval Josef Jelínek.
1979 v lednu byl soubor založen oficiálně a zřizovatelské funkce se ujal Závodní klub ROH Lachema Kaznějov, který provozoval kulturní dům – zde soubor získal podporu, sál a technické zázemí.
Už v tomto roce zde uvedli hru Františka Kožíka: Pohádka o sněhu.
Poté připravovali tři jednoaktovky A. P. Čechova.
V některých představeních spoluúčinkovali také členové souběžně působícího Estrádního souboru ZK ROH Lachema.
Trvalo několik let, než se souboru podařilo získat svolení k oficiálnímu používání názvu Štace i na plakátech ZK ROH (při zájezdových představeních název Štace používali již od roku 1979).
Od 1980 se účastnili okresních přehlídek.
Účastnili se soutěží jednoaktových her, monologů a dialogů.
Z repertoáru:
1980 – Marie Holková: Královnin prsten;
1981 – František X. Šalda: Dítě; Jan Drda: Dalskabáty, hříšná ves;
1982 – autorský večer poezie: Ty lásko, pozdravena buď; Aldo Nicolaj: Únos v Neapoli; Jiří Pálka: Jak byla čertům v pekle zima;
1983
– François Villon úsměvný a bez úsměvu, večer poezie – v představení účinkovalo též několik členů Estrádního souboru Lachema, proto je na plakátech uvedeno Činoherní scéna ZK Lachema Kaznějov;
– 3 pohádky;
– Mara (autorské divadlo, dramatizace Jefferse A. Svobodovou a A. Adámkem);
1984 – Federico Garcia Lorca: Čarokrásná ševcová, představení mělo 20 repríz;
1985 – Vladimír Čort: Pohádka o líných strašidlech, Vladimír Vysockij: Zaklínač hadů (první scénické provedení jeho veršů a písní v Západočeském kraji).
1986 soubor slavil 90 let ochotnického divadla v Kaznějově (1896 byl založen OS Kolár, viz).
Od 1986 se účastnili oblastních přehlídek, 3x na přehl. Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou.
Spolupracovali s režisérem Josefem Jelínkem, s herci Divadla J. K. Tyla v Plzni (Neblechovou, Kolesou, Machoněm, Kubátovou), také s loutkářem a výtvarníkem Jaroslavem Hrubým z Plzně.
Hostovali v okolí.
1987 – Jiří Žáček: Léty jsme nezmoudřeli, večer poezie při svíčkách a víně.
1988
– Aleš Fuchs: Příběhy z Dekameronu – hostování v plzeňském Divadle pod lampou.
– společně s folklorním souborem Máj Nýřany výběr lidové poezie My jsme k vám přišli vinšovat, zpívat a hrát.
Účast v soutěžích monologů a dialogů ve Zbiroze a v Plzeňské aktovce,
1989 – Jaromír Sypal: Kabaret pro školáky a poškoláky a Cesta do pohádky a zpátky – představení měla až 20 repríz. Účast na krajské přehlídce Žlutické divadelní léto 1991, postup na národní přehlídku Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou.
Počátkem 90. let po zrušení ZK Lachema a pronájmu kulturního domu soubor přišel o zázemí a technické vybavení.
Finančně pomohl tehdejší Městský úřad Kaznějov.
Od 1991 byly pravidelnou součástí repertoáru večery poezie a umělecké prózy při víně a svíčkách.
1992 se Štace zaregistrovala jako občanské sdružení a začala fungovat s novými stanovami, logem a zejména s další tvůrčí invencí.
Kulturní dům pronajal spolku Štace jeviště, kulisárnu, klubovnu, příležitostně i div. sál za symbolický nájem 100,– Kč měsíčně (podmínka OÚ k získání nájmu).
1992 – Václav Štech: Svatba pod deštníky.
1994 – Karel Fleissig: Hříšné časy (dramatizace), režie Jaroslav Hrubý. Účast na KP Žlutické divadelní léto, postup na národní přehlídku Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou.
1997 – Miroslav Skála: Svatební cesta do Jiljí. Účast na OP Manětínská opona, ObP Horažďovice, Žlutické divadelní léto, Krakonošův divadelní podzim.
1998
– Emil Šaloun: Jak Kašpárek učil čerty zpívat, účast na přehlídce Divadelní jaro, Horní Bříza.
– Carlo Goldoni: Komedie o vějíři, režie Alena Svobodová, účast na OP Manětínská opona.
1999
– Jiří Tibitanzl a Oldřich Mokl v úpravě Aleny Svobodové: Všudybylovy pohádky z Krakonošovy zahrádky, režie Alena Svobodová. Účast na OP Manětínská opona, na KP Radnický dráček.
– Carlo Goldoni: Komedie o vějíři, režijní debut Aleny Svobodové.
V tomto roce probíhala oslava dvaceti let činnosti souboru, během kterých uvedl cca 500 představení, vystřídalo se 80 ochotníků z místa i okolí.
V repertoáru byly pohádky, komedie, estrády, večery poezie a umělecké prózy, a také autorské divadlo.
2000 – Nikolaj A. Někrasov v úpravě Aleny Svobodové: Petrohradský lichvář.
2001 – Emil Artur Longen, Alena Svobodová: Fraškohrátky aneb Nebožtíkův útěk a tenorovy pletky, účast na OP Manětínská opona.
"Nejdůležitějším mezníkem v historii souboru bylo rozhodnutí osvícených zastupitelů města Kaznějov o pronájmu prostor v suterénu budovy Městského úřadu pro potřeby divadelního souboru Štace. S pomocí města Kaznějov a laskavých sponzorů mohli členové souboru vlastnoručně v krátké době upravit prostory bývalé tělocvičny na divadelní scénu
a 2001 (4. května) byl slavnostně otevřen Divadelní klub ŠUTR." (Štace Uvnitř Této Radnice)
(z historie souboru, publ. k 30. výročí vzniku)
"Mohla se poprvé rozeznít naše znělka a rozjelo se to, po čem jsme všichni toužili. Pravda, měli jsme trochu trému, vždyť to bylo poprvé…"
(z historie souboru, publ. k 30. výročí vzniku)
2002
– kolektiv souboru Štace: Jak kuchař Osvald do sladkého království přišel, režie Alena Svobodová. Účast na KP Radnický dráček, doporučení na NP Popelka Rakovník, účast na přehl. Sokolovská čurda, účast na přehl. Žlutické divadelní léto 2003.
– Villon třikrát prokletý, komponované představení historických balad, hudby a tance, režie Alena Svobodová. Spoluúčinkovala skupina historického šermu Gloria z Plzně. První premiéra proběhla v parku zámku Manětín, druhý den noční představení na nádvoří zámku Nebílovy. Se souborem poté spolupracovala spisovatelka Jarmila Loukotková, která v r. 2001 opětovně přeložila verše F. Villona (Velká závěť) a poskytla souboru originální nahrávky francouzských balad. Ty byly pak použity v rozšířené verzi představení v roce 2003.
2003 – podle předlohy komedie Eduarda De Filippa Muž a džentlmen volně upravila Tvůrčí skupina Štace: Lázeňská komedie.
Ve spolupráci se správou kláštera v Plasích probíhaly zdramatizované noční prohlídky kláštera (např. scénky ze života mnichů nebo zdramatizované pověsti z knihy Ireny Bukačové Panna vejpůl a jiné pověsti).
2004 – Markéta Zinnerová: Rozmarná princezna, režie Alena Svobodová. Účast na OP Manětínská opona, účast na KP Radnický dráček – čestné uznání Petru Soukupovi za roli krejčího Ondry; účast na Divadelním máji v Horšovském Týně.
2006 – na motivy Karla Jaromíra Erbena: Pták Ohnivák a liška Ryška, režie Petr Soukup. Účast na okres. přehl. Manětínská opona, účast na KP Radnický dráček – čestné uznání Aleně Svobodové za ztvárnění postavy Zlaté královny.
2007– Arnošt Goldflam v úpravě Aleny Svobodové: Dámská šatna. Účast na přehl. Manětínská opona, účast na KP Žlutické divadelní léto.
2008 – Federico Garcia Lorca: Čarokrásná ševcová, režie Alena Svobodová. Účast na OP Manětínská opona, účast na KP Žlutické divadelní léto – cena za herecký výkon Antonínu Adámkovi za roli Starosty, čestné uznání za herecký výkon Marii Šlehoferové za roli Ševcové.
2010 – Oscar Wilde: Strašidlo cantervillské, režie Olga Muňóz. Účast na KP Žlutické divadelní léto – cena Markétě Šlehoferové za roli Virginie Otisové; účast na oblast. přehl. Manětínský divadelní podzim.
2011
– Andrea Svobodová: O pravdomluvné buchtě (pohádka), režie Olga Muňoz. Účast na oblast. přehl. Manětínský divadelní podzim 2011, účast na KP Radnický dráček 2012 – čestné uznání Aleně Svobodové za herecký výkon v roli Královny a Soně Zelenkové za roli Princezny.
– Štace, Olga Muňoz: Frida, intimní autoportrét aneb vzpomínky na můj hořký život, režie Olga Muňoz. Účast na přehl. Manětínský divadelní podzim 2011. Účast na NP Divadla jednoho herce, Kaznějov 2011.
2013 – Ken Ludwig: Něžné dámy, režie Olga Muňoz. Účast na ObP Horažďovice.
2014 – Agatha Christie: Past na myši, režie Olga Muňoz. Účast na ObP Manětínský divadelní podzim, účast na KP Horažďovice 2016 – čestné uznání za herecký výkon Aleně Svobodové za roli paní Boyleové.
2015 – Aleš Preis, Eva Roverová: Tatínku povídej (pohádka). Účast na přehl. Divadelní kontejner, Brno.
2017 – Olga Muňoz: Argentina. Účast na NP Divadlo jednoho herce, Kaznějov – cena Olze Muňoz za herecký výkon.
Dále v repertoáru:
Metternich 2015; podle Eduarda Basse: Klapzubova jedenáctka; Nepovedený Indián; monology, dialogy, živé Betlémy.
V letním období organizuje Divadelní klub Šutr tzv. Chrašťovickou louku, kde se konají divadelní soustředění.
Součástí souboru je dětská sekce Štacinka, ve které účinkují děti od 3 do 15 let.
Určující osobnosti souboru – vedoucí a režisérka Alena Svobodová, Antonín Adámek.
2018 udělil Plzeňský kraj Divadelnímu souboru Štace Kaznějov Certifikát nositele nemateriálního kulturního dědictví Plzeňského kraje.
2020 – Bubáci (pohádkový kabaret).
2021 - Olga Pašková: OBCHÁZENÍ (SUITA C MOLL), r. Olga Pašková. Premiéra 16. 10. 2021 (v rámci NP Divadlo jednoho herce). Účast na NP Divadlo jednoho herce, Kaznějov - Olga Pašková získala Cenu za autorsko-režijní koncept a herecký výkon a spolu se souborem také hlavní Cenu za inscenaci - doporučení k účasti na Krakonošově divadelním podzimu 2022 ve Vysokém nad Jizerou a k zahrnutí do oficiální části programu na divadelní přehlídce Jiráskův Hronov 2022.
2022 - Olga Pašková: Obcházení, r. Olga Pašková. Účast na KP Na hraně, Plzeň.
2022 - Olga Pašková: Obcházení (Suita c Moll), r. Olga Pašková. Účast na KDP, Vysoké nad Jizerou - host přehlídky..