Divadelně hudební soubor Loutky bez nitek Němčičky (doporučení na KDP) překvapil od prvního okamžiku. Přivezl vlastní autorský muzikál Ivo Kovaříka Pírko z anděla, disponující mnoha téměř profesionálními parametry. Jde o emocionální příběh party mladých lidí, kteří se od ideálů soudržnosti, kamarádství, bezproblémovosti pomocí hry na život, na překážky probojovávají až k určitému poznání, přerodu, dozrání, dospívání. Forma muzikálu přináší děj rozparcelovaný na klipová okénka téměř filmového sledu situací, s poměrně volnou časoprostorovou strukturou. V první části inscenace procházejí postavy zkouškami, hrou, kterou na sebe samy nastražily. Ve hře se přece nemůže nic stát. Ale co když neprojdeme zkouškou a změníme se? Druhá část se soustřeďuje na myšlenkový přesah hry. Poznání, že to, co hledáme, je v nás a vedle nás a že pro člověka a pro lidi stojí za to žít. Andělé jsou zde určitými ideály, myšlenkami, touhami, vnitřním světem abstrakce a citů, mohou být ale i drogou, pokušitelem i utěšitelem. V reálném životě však nezakročí. Zůstávají ve svých výšinách, obohacují naše já, ale život za nás nežijí. Pírko se objevuje a ztrácí. Soubor ho nabízí nám, divákům. Abychom ani my neztratili všechno, až projdeme hrou života.
Šest herců/zpěváků hraje snad třicítku postav. Přehledně využívají herecké prostředky od zcela divadelně civilní polohy přes aktivní postavy děje až k abstraktním Přízrakům a Andělům či k burleskně komickým postavám Léčitelů. Hudební stránka vykazuje mimořádně vysoké kvality. Od velmi dobré skladby včetně aranžmá přes nahrávku až k nadstandardním pěveckým výkonům, zpívaným na half-playback. Mluvené sekvence začal soubor poměrně nedávno hrát bez mikroportů. Přestože jde o krok správným směrem, v této části mají mladí herci ještě rezervy, stejně jako ve využití rekvizit (atributů postav) a v divadelní orientaci na jevišti. Je třeba vyřešit i hierarchii několika konců. To však nesnižuje emocionální zážitek a katarzi z představení.