Jiřina Polanská, roz. Benešová
Principálka, dramaturgyně, režisérka, herečka, loutkoherečka, organizátorka a pedagožka a občasná scénografka na poli divadla loutkového i hereckého, hraného dětmi i pro děti a mládež, známá především z jabloneckého souboru Kubíkovo divadlo, resp. Vozichet.
1958-1967 absolvovala základní devítiletou školu v Jablonci
1967-1970 SVVŠ v Jablonci,
jakož i různé vzdělávací semináře a kurzy a
2007-2008 čtyřsemestrové studium pedagogiky volného času na Pedagogické fakultě TU Liberec.
Divadelně se vzdělávala v rámci Kaplického divadelního léta a jinde, zvláště pak na LCH v semináři pro vedoucí dětských souborů vedeném 1981 Miladou Mašatovou a Jiřím Oudesem i později v seminářích dramaturgie (E. Hanžlíková a L. Richter), scénografie, výroby loutek, loutkovodičství...
1970-1973 pracovala na finančním odboru ONV v Jablonci,
od 1973 redaktorkou týdeníku Noviny Jablonecka,
od 1992 zástupkyně šéfredaktora Deníku Jablonecka,
od 1998 vedoucí společenskovědního oddělení Domu dětí a mládeže Vikýř v Jablonci.
Od 2001 je též kronikářkou města Jablonce.
Vztah k divadlu projevila už jako dítko, kdy secvičovala s vrstevníky z ulice různé scénky a zvala pak na ně sousedy z okolí domů. Na skutečná divadelní prkna vstoupila
1967-1970 jako herečka v STUDENTSKÉM SOUBORU při SVVŠ.
1970-1976 byla členkou ochotnického spolku J .K. TYL v Jablonci, kde časem vzniklo STUDIO MLADÝCH. S hereckým divadlem navštívila řadu festivalů, hrála představení po okolních vesnicích a dopoledne pro jablonecké školy.
1976 účinkovala ještě v osmém měsíci těhotenství v roli selky.
Jako hosteska pomáhala i na mezikrajových přehlídkách v Jablonci a na plesech a seminářích s tím spojených.
Když se studio i ochotnický spolek rozpadly,
1980 založila loutkové KUBÍKOVO DIVADÉLKO, jehož se stala i principálkou, dramaturgyní, režisérkou i loutkoherečkou.
1991 opustilo zřizovatele a přeměnilo se na spolek loutkářů VOZICHET.
Od září 1996 se stalo Loutkovou scénou DDM Vikýř.
Kromě marionet hraje soubor snad všemi druhy loutek, nejčastěji pro předškolní a školní děti - za 30 let jde o 450 představení, průměrně 15 ročně (někdy výrazně víc, v letech 2005-2008 naopak téměř nehrál). Všech 30 inscenací režírovala, mnohdy i upravovala text či pomáhala se scénografií:
1980/1981 Kouzelný zvoneček (pásmo pohádek O třech kuřátkách, Vrabčí škola, Jak doktoři vyléčili velrybu, O veliké řepě),
1981/1982 Všude dobře, doma nejlépe (pásmo pohádek Černohlávek, Jak doktoři vyléčili velrybu, Tři medvědi),
Naše zahrádka,
O veliké řepě,
1982/83 Nevymřeme po přeslici,
Tři barevné míče,
1984/85 Naše zahrádka (podruhé),
1985/86 Naše zahrádka (potřetí),
Pohádky z kufru (pásmo pohádek Ostrov pro šest tisíc budíků, Hadrfous, Písničková Lhota),
1986/87 O Palečkovi,
Jak doktoři vyléčili velrybu (podruhé),
1987/88 Velká loupež v rybníce aneb Leo zasahuje,
1988/89 Hadrfous (podruhé),
1989/90 České písně kramářské (O hrůzách pražského povstání, Za císaře Johana, Nedaleko Zborovice),
O pokažené válce,
Hrátky (Fulviova lest, Kalhoty jako relikvie),
1990/91 Hrátky (Zapomětliví poslové) - LCH 1991,
O duchovi Muhu,
Jak doktoři vyléčili velrybu (dramatický kroužek).
Od 1. 9. 1991 pod jménem VOZICHET:
1991/92 Pohádkové sluníčko - LCH 1993,
1992/93 Kočičí král (Kočičí král, Rudovous, Pidipohádka) - LCH 1993,
1993/94 O černém klobouku a duhovém míči,
1994/95 Kubula a Kuba Kubikula - LCH 1996,
1996/97 Pohádka z papíru,
Taky trochu o kůzlátkách,
1997/98 Hadrfous (potřetí),
Pidipohádka (podruhé),
1998/99 Ostrov pro šest tisíc budíků,
Když si hrají doktoři,
1990/2000 O černém klobouku a duhovém míči (podruhé),
Taky trochu o kůzlátkách (podruhé) - LCH 2001,
2002/03 O princi Nežravkovi a princezně Brečivce,
2003/04 Zvířátka a loupežníci - doplň. program LCH 2004,
2004/05 3 a 1 povídka, zn.: Saki - LCH 2005,
2006-08 Oživlý Betlém,
2009/10 Nevymřeme po přeslici (podruhé),
Zlaté Kuře - LCH 2010 - cena za autorské uchopení textu a herectví,
2010/11 Nastavte uši, pozorujte - LCH 2011.
1983-1991 a znovu od 1999 vedla také dramatický kroužek dětí.
Jiřina Polanská (společně s Miloslavou Plešákovou dosud aktivní zakladatelka Kubíkova divadla - dnešního Vozichetu) je studnicí energie a hybatelem jabloneckého loutkového divadla. Jejím největším kladem je otevřenost vůči novým podnětům a neustávající snaha hledat nové přístupy a tvořit účinné současné, moderní loutkové divadlo, což se jí zejména v posledním desetiletí ve vzrůstající míře daří. To, že nalézá nadšené mladé spolupracovníky, je toho tím nejlepším důkazem.
----------------
Shrnutí-
soubory na jejichž práci se Jiřina Polanská podílela:
Jablonec nad Nisou:
Studentský soubor při SVVŠ
J .K. Tyl / Studio mladých
Kubíkovo divadélko / Vozichet
Dramatický kroužek dětí