Marie Kocurová, rozená Kocurová
1951–1958 ZŠ Bystřice
1958–1962 – Střední zdravotnická škola v Praze, obor zubní laborant - maturita
1962 – 1. 9. – nástup do zaměstnání do OÚNZ Benešov, Poliklinika Votice – zubní laboratoř. Pracovala zde 23 let.
Od 1985 pracovala v kulturním zařízení v Bystřici.
Matka vychodila Rodinnou školu v Táboře, otec se vyučil řezníkem.
Lásku k divadlu, poezii, hudbě a výtvarnému umění v Marii vychovali a rozvíjeli učitelé základní školy.
Ve škole si ve výtvarném kroužku zhotovili maňáskové divadlo a nacvičovali divadelní hry pro děti i rodiče. Zabývala se recitací a účastnila se recitačních soutěží. S místními ochotníky pak hráli pohádky v živém i loutkovém divadle.
Na Střední zdravotnické škole se věnovala hodně sportu (košíková za Bohemia Praha, byla přebornicí Prahy ve střelbě z malorážky).
Po ukončení školy a návratu do rodné Bystřice se dále věnovala sportu. Absolvovala různé cvičitelské kurzy, trenérské zkoušky. Hrála fotbal, volejbal atd. Pracovala ve výboru TJ Bystřice, později v OV ČSTV, v KV ČSTV, v ČSŽ.
Vedla taneční soubor, dětský divadelní soubor, stala se členkou divadelního souboru dospělých a v neposlední řadě členkou SČDO.
V roce 1964 jí poprvé oslovil Ludvík Němec st., aby hrála v bystřickém divadelním souboru. Tento soubor ze začátku pracoval pod ZK Interiér, pak Spojeným závodním klubem Bystřice u Benešova, pak přešel pod Spojený klub pracujících, Kulturní středisko a nakonec jako Občanské sdružení DS Ludvíka Němce Bystřice.
1964 – studium první role - Militka ze hry S. K. Macháčka Ženichové. Premiéra byla 11. 12. 1965.
Kromě roku 1966 a 1970, kdy se jí narodili syn Miloš a dcera Drahuše, vlastně hrála v každé hře bystřického souboru. Samozřejmě za velké podpory manžela Jaroslava a svých rodičů.
Účast na seminářích:
1985 - seminář dětské dramatiky v Kaplici u Jiřího Ounese a Jany Vobrubové,
několik seminářů při festivalu v Chrudimi – Dramatická výchova u Marie a Jiřího Bláhových, v Hronově - 2x seminář Základy herecké a režijní práce u Václava Spirita, Jevištní řeč u prof. Reginy Szymikové, Dýchání v hlasové a pohybové kultuře u lektorky Šárky Štemberkové,
1981–1983 absolvovala Režijní školu SČDO v Praze.
1984 – v Červeném Kostelci absolventské představení Slovanské nebe od Josefa Tomana, kde kromě režie hrála postavu Mořeny a později zaskakovala Zlatou bábu.
Pravidelně se účastní seminářů Klubu režisérů SČDO pořádaných v době KDP ve Vysokém n. J.
Při studování her pečlivě sledovala práci režiséra Ludvíka Němce, což byla škola největší.
Soutěže:
účastnila se recitačních soutěží od místních až po republikové, získávala řadu uznání a cen a vystupovala s řadou významných osobností kulturního světa, jako vítězka ústředního kola recitační soutěže ČSŽ vystupovala na slavnostním koncertu v Gottwaldově–dnešním Zlíně, Hvězdoslavově Kubíně a j.
- Účastníila se mnoha soutěží v monologu, dialogu a přehlídek jednoaktových her – Cyránův kord, Pohárek SČDO, na úrovni okresní, krajské i národní přehlídky, kde také získala řadu významných ocenění.
Pracovala v poradním sboru pro tanec a divadlo a v porotách tanečních a recitačních soutěží. Sama miluje poezii, píše vlastní verše.
Získala ocenění za rozvoj kultury na okrese Benešov, jako redaktorka za vydávání místního zpravodaje a za spolupráci v okresním vysílání.
Spolupracovala hlavně s dětmi a mladými lidmi a za to získala řadu ocenění a čestný odznak.
A nyní divadelní hry, jak šly po sobě:
1968 – A. de Benedetti: Ustláno na růžích – role služebné
1969 – Robert Thomas: Osm žen – role Zuzanky, premiéra 30. 5. 1969
1973 – František Němec: Soudničky – – několik postav, premiéra 14. 12. 1973
1975 – Guilherme Figueiredo: Liška a hrozny – postava otrokyně Melity, premiéra 12. 4. 1975, účast KP Žleby, NP KDP Vysoké nad Jizerou
1976 – Karel Rodovský: Hadí ostrov – postava Reny, dcery, premiéra 10. 4. 1976, účast KP Žleby, NP KDP Vysoké nad Jizerou
1977 – Miguel Mihura Maribel a podivná rodina – postava Rufi, přítelkyně, premiéra 1. 4. 1977, účast KP Žleby, Nymburk, KP Žebrák
1978 – Anton Pavlovič Čechov: Strýček Váňa – postava Soni, dcery, premiéra 8. 4. 1978, účast KP Žleby, NP KDP Vysoké n. J., NP Svitavy – cena z NP KDP Vysoké n. J. „za hluboké, lidsky hřejivé ztvárnění postavy Soni“
1979 – George Bernard Shaw: Čokoládový hrdina – postava Rajny, dcery, premiéra 21. 4. 1979, účast KP Žleby, Žebrák, NP KDP Vysoké n. J.– získána ocenění
1980 – Emil Braginský a Eldar Rjazanov: S nejčistšími úmysly – postava Jeleny, premiéra 12. 4.1980, účast KP Žleby, Bakov n. J., NP KDP Vysoké, Svitavy, Libčice – získána ocenění
1981 – László Gyurkó: Elektro, má lásko – postava Elektry, premiéra 11. 4. 1981, účast KP Libice n. C., Nymburk – získána ocenění
1982 – Jan Jílek: Můj hrad – postava Vlasty, premiéra 26. 3. 1982, účast KP Žleby, Žebrák, NP KDP Vysoké n. J.
1983 – Julius Zeyer: Radúz a Mahulena – postava nejdříve Priji, pak Mahuleny, premiéra 9. 4. 1983, účast KP Libice n. C., Žebrák, NP KDP Vysoké n. J. – získána ocenění
1984 – Josef Toman: Slovanské nebe – režie a postava Mořeny, pak i záskok Zlaté báby– toto představení bylo absolventským představením v Červeném Kostelci, po ukončení tříleté režijní školy SČDO 1981–1983, premiéra 6. 4. 1984, účast Červený Kostelec, Žleby, Žebrák – získána ocenění
1985 – Oldřich Daněk: Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo – postava Alžběty v uherském příběhu, premiéra 16. 3. 1985, účast KP Rakovník, KP Libice n. C., Karlovy Vary, Želeč, Bakov n. J., Libochovice, NP KDP Vysoké n. J.- získána ocenění za roli Alžběty, NP JH Želeč – cena za roli abatyše Alžběty
1986 – Arat Abdulin: Třináctý předseda, – postava agronomky Kadriji, premiéra 21. 3. 1986 – KP Žleby, Nymburk, z KP 1. místo k postupu na NP KDP Vysoké n. J.
1986 – Nataša Tanská: Duel – druhá režie a postava Julie, premiéra 28. 2.1986, účast KP Libice n. C., z KP 2. místo k postupu na NP KDP Vysoké n. J. – získáno ocenění
1987 – A. M. Swinarski, Ludvík Němec: Než opadla voda – postava ženy Jafeta (černoška), premiéra 21. 3. 1987 - účast Štramberk, KP Libice n. C., NP KDP Vysoké n. J.
1987 – pásmo pohádek Pohádky z košíku – režie, úprava a provedení – příležitostné vystoupení pro MŠ a ZŠ v širokém okolí, účast na KP, později pro Mateřská centra
1988 – Georgi Danailov: Neseriozní komedie – postava Karadžovové, ženy profesora, premiéra 25. 3. 1988 – KP Žleby, NP KDP Vysoké nad Jizerou
1989 – Ludvík Němec st.: Tenkrát v Mykénách – postava chůvy, premiéra 31. 3. 1989, účast KP Libice n. C., NP KDP Vysoké n. J., Žebrák;
1990 – Zoran Božovič: Diamantový náhrdelník – postava ? – premiéra 7. 4. 1990, účast KP Libice nad Cidlinou
1992 – John Patrick: Rajčatům se letos nedaří – režie a postava Myry Marlowové, premiéra 8. 5. 1992, účast - Žebrák, Děčín, NP KDP Vysoké n. J. – získána ocenění
1996 – Pohádky z košíku – režie, úprava provedení – festival DLD Bystřice
1997 – postava Kláskové v Jiráskově Lucerně s Načeradským DS j.h.
1998 – Alex Koenigsmark: Ostrovy zdánlivé – režie, návrh scény, postava Vilmy, premiéra 2. 10. 1998, přehlídky – Radnice, Žebrák, KP Sadská, NP KDP Vysoké n. J.
1998 - Pásmo pohádek: Pohádky z košíku – režie, úprava a provedení, příležitostně uváděno pro MŠ a ZŠ v širokém okolí, KP jednoaktových her v Kolíně, přehlídka v Dolních Kralovicích, v dalších letech uváděno také na festivalu DLD v Bystřici, Dětských ústavech a v Mateřských centrech;
1999 – Jan Brabenec: Causa Rudolf – režie, scéna, postava baronky Vetserové, premiéra 29. 10. 1999 – přehlídka Týnec n. S., Brandýs n. L., Načeradec, Kralupy n.Vltavou, Žebrák, Libochovice, Karlínské Jeviště Praha – cena za režii a herecký výkon, KP Sadská – cena za nejlepší ženský herecký výkon – cena za nejlepší inscenaci přehlídky, Čelákovice -Pohárek–vítězný dialog, Olomouc NP – Pohárek – dialog, Holice NP jednoaktovek – Cenu za nejlepší kulturu mluveného projevu předávala Dana Musilová, Damu; Moravská Třebová ZP ŠTRONZO –– Diplom za herecký výkon, Znojmo NP Seniorského divadla – Čestné uznání za dramaturgii;
2003 – Jan Míka: Věčně tvá nevěrná – režie, scéna, postava Marie, premiéra 25. 4. 2003, přehlídky Týnec n. S., Mníšek pod Brdy, Karlínské Jeviště Praha, KP Rakovník, Libochovice, festival Hvězdné léto Křivoklát 2005, KP Sadská;
2003 – 2005 – Pavel Němec: Doba kamenná – postava Stará, j.h. v DS Svatopluk Benešov, premiéra 29. 5. 2003;
2006 – Oscar Wilde Jak je důležité míti Filipa – režie, scéna, postava Lady Brecknellové, premiéra 26. 5. 2006, přehlídka Městečko Trnávka, Dobříš, Sezimovo Ústí, Karlínské Jeviště Praha, Žebrák, KP Sadská;
2007–2008 – Pavel Němec: Amant – postava tety Emilky j.h. v DS BANDA Benešov, premiéra 4. 3. 2008;
2008 – Alois Jirásek: Lucerna – režie, scéna, kostýmy, postava vodníka Ivana, premiéra 14. 9.2 008 – přehlídka Dobříš, Žebrák, Karlínské Jeviště Praha – cena za herecký výkon, KP Sadská;
2009 – Jan Brabenec: Causa Rudolf – přeobsazení, režie, scéna, postava baronky Vetsera zůstává, obnovená premiéra 16. 3. 2009, přehlídka Dobříš, Sezimovo Ústí, festival L. Němce Bystřice;
2011 – Marc Camoletti: Když ty, tak já taky – režie, scéna, postava Brigitte, premiéra 17. 2. 2012 – festival Ludvíka Němce Bystřice, Posázavský festival Týnec n. S., Karlínské jeviště Praha, Erbenův Žebrák, KP Trhové Sviny – Čestné uznání za herecký výkon
Marie Neradová se hodně věnovala dětskému divadlu.
1981 - založen Dětský divadelní soubor při ZŠ v Bystřici – vedoucí a režisérka Marie Neradová. Měl 11 dětí a 5 členů dospělých (technické zajištění).
1982 - Jarmila Hanzálková: Mladící jablíčko, premiéra 25. 5. 1982.
1983 - Jarmila Hanzálková: Čarovný zvon, premiéra 1. 6. 1983. Soubor se rozrostl na 17 dětí a 8 dospělých.
1984 - Zdenka Horynová: Zkoušky čerta Belínka, premiéra 9. 12. 1984. Soubor dostal název DDS Ušáci za oponou.
V dalších letech krátké výstupy při různých akcích, nastudováno velikonoční pásmo – hlavně pro seniory v domovech důchodců.
1988 Dětský divadelní soubor SKP (Spojený klub pracujících) Bystřice přešel pod Kulturní zařízení Bystřice. Nastudoval inscenaci Tři pohádky – v úpravě a režii Marie Neradové
Na několik let se DDS SKP Bystřice se odmlčel, pracoval jen příležitostně a spíše pomáhal v loutkovém souboru.
R. 2002 obnovuje se činnost DDS Kulturního střediska v Bystřici ( mění se název kulturního zařízení), soubor má 23 členů - 16 dětí - 7 dospělých (herci technika)
2002 – nastudována veršovaná pohádka Sněhurka od Jiřího Tomise – režie a návrh scény Marie Neradová, premiéra 17. 11. 2003.
Tentýž soubor pracuje i jako Dětský divadelní loutkový soubor KS v Bystřici, nastuduje tedy i loutkovou pohádku.
2005 – Jaroslav Průcha: Kašpárek u Krále Větrů, loutková pohádka, premiéra 21. 6. 2005.
2006 – pohádka Pavla Gryma Růže pro princeznu. Premiéra 14. 5. 2006.
2006 – loutková pohádka O perníkové chaloupce – vlastní zpracování a režie Marie Neradová. Premiéra 2. 11. 2006.
2007 – pohádka Otfrieda Preusslera „Malá čarodějnice“ – Premiéra 22. 5. 2007 - režie a zpracování Marie Neradová
2007 – loutková pohádka „Kašpárek se učí čarovat“ – vlastní zpracování a režie Marie Neradová. Premiéra 4.11.2007.
2008 – pohádka Jana Jílka Popelka a princ, režie Marie Neradová, premiéra 30. 5. 2008, 2009 účast na KP ve Stochově.
2008 – Dětský soubor zapojen i ve hře Aloise Jiráska Lucerna, premiéra 14. 9. 2008.
2008 Marie Neradová se hodně věnovala dětskému divadlu.
1981 - založen Dětský divadelní soubor při ZŠ v Bystřici – vedoucí a režisérka Marie Neradová. Měl 11 dětí a 5 členů dospělých (technické zajištění).
1982 - Jarmila Hanzálková: Mladící jablíčko, premiéra 25. 5. 1982.
1983 - Jarmila Hanzálková: Čarovný zvon, premiéra 1. 6. 1983. Soubor se rozrostl na 17 dětí a 8 dospělých.
1984 - Zdenka Horynová: Zkoušky čerta Belínka, premiéra 9. 12. 1984. Soubor dostal název DDS Ušáci za oponou.
V dalších letech krátké výstupy při různých akcích, nastudováno velikonoční pásmo – hlavně pro seniory v domovech důchodců.
1988 Dětský divadelní soubor SKP (Spojený klub pracujících) Bystřice přešel pod Kulturní zařízení Bystřice. Nastudoval inscenaci Tři pohádky – v úpravě a režii Marie Neradové
Na několik let se DDS SKP Bystřice se odmlčel, pracoval jen příležitostně a spíše pomáhal v loutkovém souboru.
R. 2002 obnovuje se činnost DDS Kulturního střediska v Bystřici ( mění se název kulturního zařízení), soubor má 23 členů - 16 dětí - 7 dospělých (herci technika)
2002 – nastudována veršovaná pohádka Sněhurka od Jiřího Tomise – režie a návrh scény Marie Neradová, premiéra 17. 11. 2003.
Tentýž soubor pracuje i jako Dětský divadelní loutkový soubor KS v Bystřici, nastuduje tedy i loutkovou pohádku.
2005 – Jaroslav Průcha: Kašpárek u Krále Větrů, loutková pohádka, premiéra 21. 6. 2005.
2006 – pohádka Pavla Gryma Růže pro princeznu. Premiéra 14. 5. 2006.
2006 – loutková pohádka O perníkové chaloupce – vlastní zpracování a režie Marie Neradová. Premiéra 2. 11. 2006.
2007 – pohádka Otfrieda Preusslera Malá čarodějnice – Premiéra 22. 5. 2007 - režie a zpracování Marie Neradová
2007 – loutková pohádka Kašpárek se učí čarovat – vlastní zpracování a režie Marie Neradová. Premiéra 4.11.2007.
2008 – pohádka Jana Jílka Popelka a princ, režie Marie Neradová, premiéra 30. 5. 2008, 2009 účast na KP ve Stochově.
2008 – Dětský soubor zapojen i ve hře Aloise Jiráska Lucerna, premiéra 14. 9. 2008.
2008 – Princezna Čárypíše, loutková pohádka „– vlastní zpracování a režie Marie Neradová. Premiéra 2. 11. 2008.
2010 pohádka Jaromíra Sypala Kouzelník Dik – Premiéra 11. 6. 2010.