Základní údaje o budově Sokolovny, o její historii a o jejím provozu
Jde o budovu, postavenou ve 20. letech 20. století tělocvičnou jednotou Sokol ve Vizovicích, kronika jednoty Sokol uvádí jako autory projektu arch. Floru, arch. Václavka a arch. Gottlichera z Brna. Objekt se nachází při nádražní ulici jihozápadním směrem od centra města Vizovic. Architektura budovy je silně inspirovaná ojedinělým stylem nedalekých Jurkovičových Luhačovic, nesoucí prvky doznívající secese a prvk lidové architektury. Budova na nepravidelném,členěném půdoryse je podsklepena, zastřešena kombinací sedlových a pultových střech a vikýřů, které navzájem pronikají, místy s valbovým či podlomenicovým ukončením, tryty taškami bobrovkami. Stavba probíhala ve dvou etapách, v roce 1921 byla předána k užívání hlavní část budovy - sál a jeho zázemí, v roce 1924 pak bylo dokončeno jižní křídlo s restaurací a ubytováním. V nedávných letech byla řistavena novodobá kotelna.
Zděná budova spočívá na kamenném soklu, východní štít je předsazen před líc průčelí a je podepřen krakorci s kapkami, na něž navazuje podlomenice, horní část je kryta kabřincem s makovicí. Zdvojený štít jížního křídla je vyzděn do výše patra, vrcholová část je bedněna s tradičním motivem slunce a podlomenicí. Západní strana je řešena jako hlavní průčelí s osově umístěným vstupním portálem a dvěma čtyřtabulkovými okny po obou stranách přízemí. Portál je řešen jako zapuštěný vstup, podepřený čtyřmi sloupy v dórském tvarosloví s centrálními dvoukřídlovými prosklenými dveřmi a po obou stranách s oknem. Stupňovitě osazené první patro je prolomeno trojicí čtyřtabulkových oken s šambránou ve formě ornamentu, a po jejich stranách jsou umístěna sgrafita se sportovními motivy. Západní vyzděný štít je ve svézákladně osazen oproti bočnímu zdivu a je s ním po obvodě spojen jednoduchým orámováním.
Průčelí později přistaveného centrálního křídla je v půdoryse řešeno s odsazením do středu stavby. Střední část přízemí je opatřena okny s obloukovým nadpražím a po stranách dvěma kvoukřídlovými okny. Střecha této centrální části je pultová a přechází do formy podlomenice. Patro je řešeno jako velké podkroví s pěticí dvoukřídlových centrálně osazených oken.Vrcholová část štítu zdvojené sedlové střechy jížního křídla je nad podlomenicí bedněna bedněná s tradičním motivem slunce. Ve východní straně křídla je vstup do restaurace, nad nímž je malý vikýř s prosvětlovacím oknem, kryjící schodiště do podkroví, a je zastřešen valbovou stříškou. Východní průčelí má secesní prvky výzdoby, které korespondují s plasticky řešeným soklem jako rustikální kamenné bosáž kolem celé stavby. Interiér sálu, jeviště, postranní galerie a výzdoba je provedena ve dřevě s intarziemi, bohatým panelováním a tradičně kvalitním řemeslným zpracováním.
Budova sokolovny prošla stavebním vývojem, ketý však nezanechal na vzhledu stavby závažné degradační zásahy. Novodobá dvoupodlažní přístavba kotelny a sociálního zázemí je situovaná v suterénu a patře severní části objektu, čímž neruší vzhled původní svérázné architektury.
Budova sokolovny představuje hmotné i architektonicky výrazný objekt, dominující okolní zástavbě, který svými výraznými tvary i kvalitní výzdobou fasád (malby, sgrafita, kontrast strukturované a hladké omítky, vyřezavané dřevěné stíty aj.) patří ke kvalitním ukázkám secesní architektury na Zlínsku. Zároveň významně spoluvytváří architektonickou a urbanistickou hodnotu části Městské památkové zóny Vizovice. Jde o mimořádně intaktně dochovanou ukázku architektonického stylu, inspirovaného prvky lidové architektury a doznívající secesí, který se pokoušelo vytvoření svébytného projevu národní architektury, ve vývoji architektonické tvorby však zůstal spíše okrajovým jevem. Předmětná budova zároveň bohatě dokumentuje řemeslnou a uměleckou dovednost daného období, rovněž je cenným dokladem vývoje společenského a kulturního života daného regionu.
Tesařské prvky představují velmi kvalitní příklad regionálního historismu aplikovaného na konci první třetiny 20. století. Tyto prvky již jen volně navazují na secesní tvorbu architekta Dušana Jurkoviče v nedalekých Luhačovicích nabo na Pustevnách na počátku 20. století.
http://www.tjsokolvizovice.cz/index.php?p=1_21_Sokolovna (12.3.2015)