Prezidentka Českého střediska mezinárodní organizace amatérského divadla AITA/IATA, viceprezidentka Středoevropské sekce AITA/AITA.
Od 1. 7. 2001 vedoucí útvaru Artama v NIPOS, Praha
Od 1. 3. 2008 ředitelka NIPOS
----
Mgr. Lenka Lázňovská
Absolventka SVVŠ v Praze,
1972 absolvovala Filozofickou fakultu UK - obory česky jazyk a literatura, dějepis, estetika).
Od r. 1972 zaměstnána v ÚKVČ (z toho v letech 1987 – 1990 jako vedoucí divadelního odd), po jeho zrušení od r. 1991 v IPOS (NIPOS), z toho v letech 2000 – 2007 jako vedoucí útvaru ARTAMA a od r. 2007 je ředitelkou NIPOS.
Dětství prožila v Polné u Jihlavy, odkud pocházejí její rodiče. Ti ji přivedli k divadlu, nejprve jako diváka (pravidelné návštěvy ND na tzv. bidýlku ke stání) a posléze i k aktivní účasti.
Už na ZŠ v ulici Jana Masaryka (dnešní název) založila a vedla dětský divadelní soubor, který se věnoval klasickým pohádkám ve vlastních úpravách či dramatizacích. Stala se členkou školního recitačního souboru vedeného učitelkou Milenou Mráz-Markovou. Soubor se pravidelně zúčastňoval Pražského kalichu, vyhrával obvodní kola v Praze 2 a jednou dokonce postoupil na WP, kam však nakonec nejel.
Na střední škole byla vedoucí tzv. školního klubu a členkou studentského divadelního souboru, který se věnoval především kabaretům a nastudoval Jiráskovu Filozofskou historii ve vlastní dramatizaci. Účinkoval v klubu pro vlastní diváky, většinou studenty.
V bouřlivých letech vysokoškolských studií kolem tzv. Pražského jara a po něm nebylo na vlastní divadlo čas a tak se mu věnovala jenom pasivně. Nápad studovat divadelní vědu jí rodiče rozmluvili jako velmi nepraktický.
Od svého zaměstnání v ÚKVČ mohla na řadě pracovních pozic sledovat amatérské divadlo (mimo jiné jako redaktorka časopisu Zájmová umělecká činnost a také jako jedna z organizátorů festivalů Dělnické mládí ve Zlíně a Festivalu ZUČ socialistických zemí). Přímo se k organizaci amatérského divadla dostala v roce 1987.
Po listopadu 1989 se zapojila do činnosti mezinárodní nevládní organizace amatérského divadla AITA/IATA, kde v její Středoevropské sekci působí na různých pozicích (mimo jiné v letech 2001–2007 jako volená prezidentka, v letech 1996–2000 a v letech 2011– dosud jako víceprezidentka). Založila České středisko AITA/IATA a je dosud jeho volenou prezidentkou.
1991 Iniciovala první dílny vedené zahraničními lektory (historicky první byla Dánka Bodil Larsen) a účast zahraničních souborů na Jiráskově Hronově každoročně vybíraných Českým střediskem. Je podepsaná pod pozváním souborů z mnoha zejména evropských zemí. Iniciovala také konání dvou festivalů Středoevropské sekce v rámci JH (2000 a 2010). V zahraničí rovněž přednáší a působí v lektorských sborech.
Přispěla ke změně koncepce Jiráskova Hronova ve prospěch amatérské divadelní žatvy. Koncipovala první statut v roce 1990 a změnu koncepce dohodla s městem Hronovem (tehdejší starosta ing.Houštěk). Vymyslela koncepci Festivalového výboru JH jako demokratického řídícího orgánu festivalu a byla zvolena jeho první předsedkyní. I když již několikrát chtěla své působení ukončit, výbor byl jiného názoru.
1995 se ujala jako šéfredaktorka (společně s Milanem Strotzerem) vydávání časopisu Amatérská scéna, když přešel pod IPOS (NIPOS). Vymysleli novou koncepci, získali pro ni abonenty, tak se časopis, který byl na zrušení, podařilo zachránit. Vrátili ho zpět k amatérskému divadlu a jeho oborovým zájmům. Časopis vedla do roku 2005. S touto érou je spojena bohatá publicistická činnost, zahrnující stovky článků.
Podílela se autorsky i organizačně na vydání zásadních publikací o amatérském divadle. Zejména je nutné zmínit psané dějiny českého amatérského divadla (část Cesty českého amatérského divadla), Almanachy vydané k jubilejním JH, projekty Pódia z krabičky a další.
Působí v porotách amatérského divadla jak na regionální úrovni (např. Zlom vaz v Ústí nad Orlicí, Děčínská brána, Boleradická sešlost, Klicperovy divadelní dny v Sadské a další), tak na celostátní úrovni. V poslední době jde o Krakonošův divadelní podzim jako národní přehlídku venkovských souborů (od r. 2009 dosud) a celostátní přehlídky sokolského divadla v Toušeni (za vedení poroty v pěti posledních ročnících dostala sokolské vyznamenání).
2013 - ředitelka NIPOS, porotkyně, herečka, režisérka, autorka her pro děti, publicistka, mezinárodně známý člověk, emotivní a impulzivní komediantka a čerstvě také držitelka ocenění za přínos divadlu.