JIHOMORAVSKÝ KRAJ
RECITAČNÍ PŘEHLÍDKA BRNO 12. -13. 4.
Snad na potvrzení „centralizace“ brněnských volnočasových zařízení, která jsou na základě jakýchsi administrativních nařízení jedno po druhém pohlcována střediskem volného času Lužánky¨(a následně přejmenovávána, pokud jejich název nezačíná písmenem L), se i letošní krajská přehlídka dětských recitátorů alespoň zčásti přestěhovala z Labyrintu přímo do mateřských Lužánek a propojila se tak s krajskou přehlídkou dětského divadla. Jedním dechem ale dodávám, že tato změna vůbec nebyla na škodu, propojení s divadly bylo přirozené a přizvaní studenti JAMU ho navíc podpořili propojujícím námětem vlaku, který nabírá recitátory a soubory na jednotlivých zastávkách a některé z nich doveze třeba až do Trutnova. Z hlediska naší snahy o potlačování soutěžní atmosféry přehlídek se takový nápad jeví jako mírně kontraproduktivní, zmíněný vláček ale přehlídku oživoval, pomáhal se svoláváním do sálů a hlavně vozil recitátorům vzkazy od ostatních účastníků a diváků. Nápad s obálkami, do kterých kdokoli může vložit svůj názor, připomínku nebo i pár osobních slov, se natolik zalíbil, že se o týden později s velkým úspěchem objevil i na přehlídce v Praze. Příjemnou atmosféru přehlídky tradičně ovlivnila také její dobrá duše Jarmila Doležalová, která svůj nenucený úvodní proslov letos dovedla téměř k dokonalosti. A během přehlídky samotné jsem s překvapením zjistil, že její několikaleté působení v roli organizátorky přehlídky se už příznivě projevilo i na kvalitě recitačních vystoupení
(svůj vliv má jistě i to, že letos převzala do svých rukou a do Labyrintu i v minulosti problematické brněnské oblastní kolo).
Vystoupení tří mladších kategorií proběhlo ve čtvrtek 12. dubna v Labyrintu. V nulté kategorii vystoupilo osm dětí a tři z nich dostaly ocenění.
V první kategorii vystoupilo šestnáct recitátorů, oceněno bylo pět z nich.
Lektorský sbor zasedal ve složení Jindra Delongová, Marie Pavlovská a Drahomíra
Vážanská.
Ve druhé vystoupilo dvacet jedna dětí vesměs s dobře vybranými texty, mezi nimiž převažovala próza. Příjemná byla vysoká koncentrace chlapců. Dva z nich nakonec také postoupili nacelostátní přehlídku:
David Nguyen ze ZŠ Lomnice, který i přes problémy s výslovností dokázal mimořádně vykreslit postavy i situace textu J. Nohy Jak se může přijít pozdě do školy.
Přirozeným a jemným projevem zaujal Nicolas Maška ze ZŠ Křepice v textu F. Nepila Pimprle, pan malíř a múza.
Tři děti si z přehlídky odvezly čestné uznání.
Vystoupení dětí posuzoval lektorský sbor ve složení Radka Blatná, Marcela Blahůšková a Jana Jevická.
Ve třetí kategorii vystoupilo patnáct dětí (opět hodně chlapců), celková úroveň už ale byla o stupeň slabší. Řada recitátorů se spokojila s „přidělenými“ čítankovými texty, často se objevovalo špatné frázování, mechanická deklamace či nepřirozené zpěvavé intonace.
Lektorský sbor ve složení Zuzana Jirsová, Radka Blatná a Radmila Mrázová udělil čtyři čestná uznání.
Na celostátní přehlídku postoupila
Jana Buchtová ze ZŠ Lomnice s textem I. Hurníka O heligónu na krku.
Šestnáct recitátorů vystoupilo ve čtvrté kategorii. Objevila se zde řada zajímavých textů i recitačních výkonů, i když mnohé z nich postrádaly větší míru přirozenosti a nedostatek opravdového vnitřního zaujetí „doháněly“ vnějškovými prostředky. Pět recitátorů si ale po právu zasloužilo čestná uznání, za připomenutí stojí zejména Veronika Führerová ze ZŠ Vyškov, která překvapila promyšlenou výstavbou a celkově vyspělou interpretací textu R. Fulghuma o setkání sousedky s pavoukem.
Na celostátní přehlídku postoupili Kryštof Bartoš z Gymnázia Tišnov s mimořádným citem pro absurdní poetiku textů M. Pally (Případ třicátý čtvrtý) a ještě více I. Wernische (Dobrá rada, Kanape) a
Ludmila Šujanová ze ZŠ Slavkov u Brna s velmi citlivou a výrazově přesnou interpretací příběhu Škola v nebi I. Hurníka a básně Neštěstí J. Suchého.
Vystoupení čtvrté kategorie hodnotili Jana Machalíková, Petra Plechatá a Jakub Hulák.
Jakub Hulák