Lidová kultura a divadlo Tisk E-mail
Čeští přistěhovalci si do své nové vlasti přinesli zálibu v ochotnickém divadelnictví.
V Záhřebu začíná s českým divadlem J. V. Frič v roce 1874, a na krajanském venkově bylo první české divadelní přestavení sehráno v roce 1890 v Lipovci. Divadla se na vesnicích hrála většinou už před založením krajanských spolků.
Ochotnická představení měla rozhodující úlohu pro udržení českého jazyka a posilování vlasteneckého cítění.
Ochotnictví bylo základní činností většiny krajanských spolků a ze vstupného se pak přispívalo například i na chod krajanských škol nebo na výstavbu spolkových domů. Ve 30. letech byla založena zdejší Matice divadelního ochotnictva, začleněná do Matice čs. divadelnictva v Praze, pořádaly se divadelní soutěže, kurzy a semináře.
Záhřebští krajané hostují v roce 1933 na III. Jiráskově Hronově. Ústředí má bohatou šatnu a knihovnu a nezapomíná ani na loutkové divadlo. Na repertoáru jsou Tyl, Jirásek, Jaroslav Kvapil, Gabriela Preissová, bratří Mrštíkové, Karel Čapek a další autoři. České divadlo hraj í i hasiči, sportovní mládež apod.
Světová válka přerušila rozvoj krajanského divadelnictví v jeho největším rozkvětu; hrálo se však dále v bojových jednotkách. V 50. letech se krajanské divadlo dostává na předválečnou úroveň. Krizi v 70. letech řeší nově založená divadelní rada Svazu (20. II. 1981) revizí a propagací divadelní knihovny (1500 sv.), pořádáním seminářů, organizováním přehlídek (od roku 1989), kontakty s českými odborníky (Vladimír Dědek). Výsledkem je účast krajanských divadelníků jak na republikových přehlídkách v Chorvatsku, tak i v České republice.