JILM o.Semily (též JILMA)
Z této "zastrčené obce" po pravém břehu Jizery jsou dochovány zprávy o pilné divadelní činnosti. Hráli tu Pašije v polovině 19.stol. (1835,1842 a 1850). "Vojáci a žoldnéři římští měli oděv vojska našeho, arciť třeba kabát dělostřelce a nohavice granátníka, helmu kyrysníka a šavli husarovu. Pilát měl např. velkou beranici na hlavě a čubu od některého faráře vypůjčenou na těle....Tento muž obstárlý dobře asi svou "roli" neuměl, neb v ruce ji otočenou držel, a čas po čase, když na něm "říkání" bylo, do ní, jako do nějakého "rejstra" nahlížel. Smrt byla celá bílá, měla hrozná žebra namalovaná, tak též obličej.Kosa, jak se rozumí, nesměla scházet." (Ron)
MIKOVEC,F.: Stopy, Lumír, 1855, 834-5.
Zvali si sem režiséry z Jablonce nad Jizerou. Patrně učitele Mencla (1786-1866) , který při tom také napovídal a dostával od každé hry 5 zl. Po něm Josef Dvořák, ten upravil povídku s názvem Lomek v komedii o 14. obrazech. Z Jilmu pochází asi i menší Vánoční hra otištěná Menčíkem, kterou mum opatřil, patrně i přepsal Gotthard Rydval (1856-1916), tehdy říd. učitel v sousední obci (přes Jizeru)
Přívlace. Sousedská představení v Jilmě vzpomíná také R. Nasková. Z vypravění své pratety z Vysokého Schrötrové se dověděla, že jako chudá pasačka (Vodseďálková) chodila na představení
do staré Vsi a Jilmy asi ve čtyřicátých letech 19. století. Znala zpaměti celé pasáže ze sousedských her. (Ron)
NASKOVÁ, R.: Jak šel život, 1941, 7.vyd, 1956, s.33-6.
Zprávy: hráno Umučení
In: Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 182 kDÚ