MALÍKOVÁ, Nina. 48. festival pražských a středočeských amatérských loutkářů v roce 2026. Online. Amatérská scéna 17. 3. 2026
Kobyliská přehlídka s dlouholetou tradicí a zažitým programovým schématem (letos se konala ve dnech 7.- 8.3.2026) přinesla pokud jde o její účastníky dvě novinky: byl to LS Před branou z Rakovníka a LS Jitřenka ze Žatce. Soutěžního klání se zúčastnilo celkem 6 souborů, včetně hostitelské Jiskry, která také přehlídku zahajovala.
LS Jiskra, Praha uvedl svou starší (premiéra v roce 1997) a lety divácky prověřenou inscenaci Vodníkova Hanička z pera tehdejšího principála Jiskry Petra Slunečka. Samotný text s mixem pohádkových motivů, včetně Erbenovy Kytice, byl obohacen o postavy dětí (titulní postava Hanička,) a Kašpárka a „nakypřen“ v době svého vzniku oblíbenými písničkovými vstupy. Sympatické na obnovené inscenaci bylo zapojení nejmladších členů a nadějí souboru (Tomáš Grusa, Markéta Galašová, Patrik Udič, Andrea Skočová..), kteří měli podíl i na oceněném „vytvoření působivé iluze ve scéně vodníkovy říše ve zmíněné inscenaci“.
Dvoudílná inscenace LS Před branou z Rakovníka spojila svými prostředky (hraje se s papírovými krabicemi několika rozměrů) dvě drobné episody nazvané Pohádka z krabice a O Kašpárkovi. Právě ono spojení nechvalně známým „dvorečkem“ narušilo jinak plynulý rytmus dvou etud s pohádkovými motivy a pěkný základní nápad odehrát vše prostřednictvím krabic (posléze pomalovanými a specifikujícími hereckou dohrou jednotlivé postavy i prostředí). První pohádka pracuje s princezniným handicapem způsobeným kletbou žárlivé čarodějnice a s aktivací dětského publika, které pomocí logopedických cvičení princezně pomůže, druhá pohádka zaznamenává proces královy cesty od líného a „nemocného“ tlouštíka po prací proměněného vladaře. Dramaturgické nedostatečnosti se projevily jak v úvodu obou drobniček, tak zejména ve zkratkovitém králově příběhu. Soubor neměl tentokráte příliš štěstí ani ve spolupráci s dětským publikem, na které je řada momentů obou pohádek v jejich inscenaci založena. Nicméně snaha o modernější prostředky v interpretaci i výtvarném provedení vynesla dvojici interpretek Kateřině Fučíkové a Kateřině Čermákové ocenění za pěknou jevištní spolupráci v inscenaci Krabicová pohádka.
Potěšením sobotního odpoledne byla třetí přehlídková inscenace – kdysi loutkářskými soubory oblíbené hříčky autora Milana Pavlíka – Tři sněhuláci v dramaturgickém dotvoření a provedení LS Jitřenka Žatec. Krátký text, či spíše rozehranou situaci spolužití tří sněhuláků soubor rozšířil o předehru dětí, které se na vytvoření dvou sněhuláků podílejí a vztahu mezi těmito dětmi a tatínkem dbajícím na jejich práci, pečlivost a hlavně pořádek a klid v okolí jejich domu. Ústředním momentem inscenace je zápolení sněhuláků o mocenské postavení v dané lokalitě a nárok na jeho prvenství. Jejich proměnlivé šance v trojzápase rozhodne péče o zatoulaného pejska, kterému nakonec společně najdou jeho ztracený domov. Zimní atmosféru doplní působivý tanec všech tří sněhuláků v samotném závěru a jejich konstatování o tom, že to“ byl hezky prožitý den“. Inscenace svým komorním rozměrem bývá většinou spojována s jinou Pavlíkovou hříčkou, v tomto případě ji loutkáři ze Žatce hrají jako příležitostné samostatné představení v období Vánoc. Porota ocenila dobrou práci s javajkami (všichni tři sněhuláci) a předání publiku klidné až nostalgické zimní atmosféry.
Ve druhém dnu přehlídky se představily tři loutkářské soubory., které jsou pravidelnými účastníky tohoto jarního kobyliského setkání.
Jako první to byl LS Javajka z Neratovic s oblíbenou pohádkovou komedií Ladislava Dvorského Poklad Baby Mračenice, která se často objevuje na loutkovém divadle. Soubor zvolil v souladu se svou loutkářskou praxí pro svou interpretaci znovu javajky. Na problémech inscenace, která trpěla nepřesností ve vodění figur, v celkovém aranžmá (často divácky nesrozumitelná byla řada aranžmá do kraje hracího paravánu), problém byl i v hereckých výstupech s loutkou (obzvlášť honička Mračenice a prince Jiříka ) se podepsal především prostor, který byl pro soubor hlavní překážkou. Chyběla zde vodící vana (bylo třeba řadu akcí umístit před paraván), stísněnost vlastního hracího prostoru atd… Nadbytečná a již několikrát na přehlídce i u jiných souborů kritizovaná byla ne zcela zvládnutá interakce s dětským publikem, se kterou inscenace loutkářů z Neratovice na řadě míst počítala. Soubor, který každoročně poměřuje své síly v kobyliské konkurenci byl ale k nejrůznějším připomínkám vstřícný a porota ocenila jeho hledání námětů, textů i další práce právě s dnes málo využívanými javajkami.
Také LS Jitřenka z Mladé Boleslavi nebyla na přehlídce v Kobylisích nováčkem. Soubor přiváží do Prahy práci černodivadelního souboru, který pracuje touto technikou už řadu let a snaží se jí vtisknout modernější pojetí i využití. Soubor, který čítá sympaticky převahu mladých interpretů tentokráte sehrál příběh malého kluka/strašpytla, který se během své pohádkové noční pouti s průvodkyní Královnou noci během řady setkání s různými strašidly snaží své strachy překonat. Zdánlivě „výchovná“ pohádka má řadu pěkných poetických míst a čitelný záměr. Vlastní inscenace ale trpěla přece jen nepřesnostmi ve vedení loutek (jde opravdu o náročnou souhru 2-3 loutkoherců) a neproporčním rytmem. Sympatickým poselstvím pro dětské publikum byl jevištně srozumitelný názorný příklad toho, že mezi strašidly se najdou i bázlivci a další charakterové rysy, které dětské publikum zná ze svých vlastních zážitků. Porota ocenila pěknou kolektivní souhru interpretů v rolích výrů.
Tvůrčí omlazení pražského souboru LD Říše loutek rozhodně prospívá. Na hledání nových technik, témat, i prací s novým jevištním prostorem, které jsou dohromady dány delší pauzou v působení souboru mimo jeho vlastní scénu a její zázemí přináší zajímavé výsledky. Tradiční práce souboru s marionetou je díky všem těmto faktům už poněkolikáté v ostřejší konkurenci práce se spodovými loutkami. Tentokráte v něžné rakvičkárně šlo o spodové loutky typu muppet. Autor a režisér textu Kominická pohádka Martin Trecha (kdo hádá na jeho spojení s Divadlem S H hádá dobře) přineslo malou komedii týkající se sousedských vztahů. Jde o příběh Kominíka (a jeho personifikovaného nástroje Štetky), který se pečlivým vykonáváním své práce dostává do konfliktu se starou paní – starousedlicí v domečku, kde tráví stereotypní a poklidný život se svou Kočkou. Vzájemné požadavky obou na klid způsobí řadu drobných neporozumění a schválností, která vrcholí pořádnou bitkou v jemnějším „rakvičlkárenském stylu“. K problémům dochází i mezi černou Štětkoiu i bílou Kočkou – až se parta ptáčků, která vše se zájmem sleduje, nepřestává divit. Konec je ale smírný a naznačující možný začátek lepšího vztahu mezi oběma protagonisty Kominíkem a Babičkou. Výtky poroty se týkaly opět „dvorečkovského“ začátku (Ach, ten „dvoreček“,nechce a nechce opustit naše nejen loutková jeviště. Co s tím?). Loutkářsky zkušený Jakub Hojka odvádí v postavě Kočky pěknou miniaturní hereckou práci, sekundují mu i další interpreti figur Kominické pohádky, kteří spolu s ním spoluvytvářejí vděčné komediální partnerství. Inscenace je evidentně směřována k dětskému publiku a bohatému využití pro interiérovou i exteriérovou produkci .
Doporučení inscenace Kominická pohádka do širšího výběru programu Loutkářské Chrudimi 2026 vychází především z ocenění programového hledání dalších možností tradičního souboru a je zároveň možností jejího využití v doprovodném programu na této naší nejstarší a nejprestižnější loutkářské přehlídce.
Porota (nikoli Lektorský sbor jak zdůrazňovali pořadatelé !) pracovala ve složení:
Aleš Pop, předseda poroty. Michal Drtina, Nina Malíková a Květa Plachetková
Ocenění festivalu
Divadlo Karla Hackera, Klapkova 26, Praha 8
7. – 8. března 2026
Čestné uznání
za komediální partnerství v rakvičkárně Kominická pohádka Majdě Galambicové, Evě Šulcové, Gabriele Rejkové a Jakubu Hojkovi
Čestné uznání
souboru LD Jiskra za vytvoření působivé iluze ve scéně vodníkovy říše v inscenaci Vodníkova Hanička
Čestné uznání
za partnerskou jevištní spolupráci Katce Fučíkové a Katce Čermákové v inscenaci Krabicová pohádka LS Před Branou Rakovník
Čestné uznání
LS Jitřenka Žatec za animaci sněhuláků v inscenaci Tři sněhuláci
Čestné uznání
Janu Kadrmanovi za hlasové ztvárnění postavy Tomáška v inscenaci Kdo se bojí, musí do lesa LS Jitřenka – DDM Mladá Boleslav
Čestné uznání
za kolektivní souhru v rolích výrů Patriku Hulovi, Marku Egermajerovi, Zuzaně Růžičkové a Radku Šimonovi v inscenaci Kdo se bojí, musí do lesa
Hlavní cena
Cena za 1. místo pro soubor Říše loutek s doporučením do širšího výběru na festival Loutkářská Chrudim 2026 s inscenací Kominická pohádka
Další ceny
Cena Karla Hackera členkám LS Před Branou Rakovník za sympatický vstup do loutkářského světa s inscenacemi Krabicová pohádka a O kašpárkovi. Tuto cenu uděluje MČ Praha 8 a Společnost přátel LD Jiskra
MALÍKOVÁ, Nina. 48. festival pražských a středočeských amatérských loutkářů v roce 2026. Online. Amatérská scéna 17. 3. 2026 [cit. 2026-03-17]. Dostupné z: https://www.amaterskascena.cz/48-festival-prazskych-a-stredoceskych-amaterskych-loutkaruv-roce-2026/
LS Jiskra, Praha uvedl svou starší (premiéra v roce 1997) a lety divácky prověřenou inscenaci Vodníkova Hanička z pera tehdejšího principála Jiskry Petra Slunečka. Samotný text s mixem pohádkových motivů, včetně Erbenovy Kytice, byl obohacen o postavy dětí (titulní postava Hanička,) a Kašpárka a „nakypřen“ v době svého vzniku oblíbenými písničkovými vstupy. Sympatické na obnovené inscenaci bylo zapojení nejmladších členů a nadějí souboru (Tomáš Grusa, Markéta Galašová, Patrik Udič, Andrea Skočová..), kteří měli podíl i na oceněném „vytvoření působivé iluze ve scéně vodníkovy říše ve zmíněné inscenaci“.
Dvoudílná inscenace LS Před branou z Rakovníka spojila svými prostředky (hraje se s papírovými krabicemi několika rozměrů) dvě drobné episody nazvané Pohádka z krabice a O Kašpárkovi. Právě ono spojení nechvalně známým „dvorečkem“ narušilo jinak plynulý rytmus dvou etud s pohádkovými motivy a pěkný základní nápad odehrát vše prostřednictvím krabic (posléze pomalovanými a specifikujícími hereckou dohrou jednotlivé postavy i prostředí). První pohádka pracuje s princezniným handicapem způsobeným kletbou žárlivé čarodějnice a s aktivací dětského publika, které pomocí logopedických cvičení princezně pomůže, druhá pohádka zaznamenává proces královy cesty od líného a „nemocného“ tlouštíka po prací proměněného vladaře. Dramaturgické nedostatečnosti se projevily jak v úvodu obou drobniček, tak zejména ve zkratkovitém králově příběhu. Soubor neměl tentokráte příliš štěstí ani ve spolupráci s dětským publikem, na které je řada momentů obou pohádek v jejich inscenaci založena. Nicméně snaha o modernější prostředky v interpretaci i výtvarném provedení vynesla dvojici interpretek Kateřině Fučíkové a Kateřině Čermákové ocenění za pěknou jevištní spolupráci v inscenaci Krabicová pohádka.
Potěšením sobotního odpoledne byla třetí přehlídková inscenace – kdysi loutkářskými soubory oblíbené hříčky autora Milana Pavlíka – Tři sněhuláci v dramaturgickém dotvoření a provedení LS Jitřenka Žatec. Krátký text, či spíše rozehranou situaci spolužití tří sněhuláků soubor rozšířil o předehru dětí, které se na vytvoření dvou sněhuláků podílejí a vztahu mezi těmito dětmi a tatínkem dbajícím na jejich práci, pečlivost a hlavně pořádek a klid v okolí jejich domu. Ústředním momentem inscenace je zápolení sněhuláků o mocenské postavení v dané lokalitě a nárok na jeho prvenství. Jejich proměnlivé šance v trojzápase rozhodne péče o zatoulaného pejska, kterému nakonec společně najdou jeho ztracený domov. Zimní atmosféru doplní působivý tanec všech tří sněhuláků v samotném závěru a jejich konstatování o tom, že to“ byl hezky prožitý den“. Inscenace svým komorním rozměrem bývá většinou spojována s jinou Pavlíkovou hříčkou, v tomto případě ji loutkáři ze Žatce hrají jako příležitostné samostatné představení v období Vánoc. Porota ocenila dobrou práci s javajkami (všichni tři sněhuláci) a předání publiku klidné až nostalgické zimní atmosféry.
Ve druhém dnu přehlídky se představily tři loutkářské soubory., které jsou pravidelnými účastníky tohoto jarního kobyliského setkání.
Jako první to byl LS Javajka z Neratovic s oblíbenou pohádkovou komedií Ladislava Dvorského Poklad Baby Mračenice, která se často objevuje na loutkovém divadle. Soubor zvolil v souladu se svou loutkářskou praxí pro svou interpretaci znovu javajky. Na problémech inscenace, která trpěla nepřesností ve vodění figur, v celkovém aranžmá (často divácky nesrozumitelná byla řada aranžmá do kraje hracího paravánu), problém byl i v hereckých výstupech s loutkou (obzvlášť honička Mračenice a prince Jiříka ) se podepsal především prostor, který byl pro soubor hlavní překážkou. Chyběla zde vodící vana (bylo třeba řadu akcí umístit před paraván), stísněnost vlastního hracího prostoru atd… Nadbytečná a již několikrát na přehlídce i u jiných souborů kritizovaná byla ne zcela zvládnutá interakce s dětským publikem, se kterou inscenace loutkářů z Neratovice na řadě míst počítala. Soubor, který každoročně poměřuje své síly v kobyliské konkurenci byl ale k nejrůznějším připomínkám vstřícný a porota ocenila jeho hledání námětů, textů i další práce právě s dnes málo využívanými javajkami.
Také LS Jitřenka z Mladé Boleslavi nebyla na přehlídce v Kobylisích nováčkem. Soubor přiváží do Prahy práci černodivadelního souboru, který pracuje touto technikou už řadu let a snaží se jí vtisknout modernější pojetí i využití. Soubor, který čítá sympaticky převahu mladých interpretů tentokráte sehrál příběh malého kluka/strašpytla, který se během své pohádkové noční pouti s průvodkyní Královnou noci během řady setkání s různými strašidly snaží své strachy překonat. Zdánlivě „výchovná“ pohádka má řadu pěkných poetických míst a čitelný záměr. Vlastní inscenace ale trpěla přece jen nepřesnostmi ve vedení loutek (jde opravdu o náročnou souhru 2-3 loutkoherců) a neproporčním rytmem. Sympatickým poselstvím pro dětské publikum byl jevištně srozumitelný názorný příklad toho, že mezi strašidly se najdou i bázlivci a další charakterové rysy, které dětské publikum zná ze svých vlastních zážitků. Porota ocenila pěknou kolektivní souhru interpretů v rolích výrů.
Tvůrčí omlazení pražského souboru LD Říše loutek rozhodně prospívá. Na hledání nových technik, témat, i prací s novým jevištním prostorem, které jsou dohromady dány delší pauzou v působení souboru mimo jeho vlastní scénu a její zázemí přináší zajímavé výsledky. Tradiční práce souboru s marionetou je díky všem těmto faktům už poněkolikáté v ostřejší konkurenci práce se spodovými loutkami. Tentokráte v něžné rakvičkárně šlo o spodové loutky typu muppet. Autor a režisér textu Kominická pohádka Martin Trecha (kdo hádá na jeho spojení s Divadlem S H hádá dobře) přineslo malou komedii týkající se sousedských vztahů. Jde o příběh Kominíka (a jeho personifikovaného nástroje Štetky), který se pečlivým vykonáváním své práce dostává do konfliktu se starou paní – starousedlicí v domečku, kde tráví stereotypní a poklidný život se svou Kočkou. Vzájemné požadavky obou na klid způsobí řadu drobných neporozumění a schválností, která vrcholí pořádnou bitkou v jemnějším „rakvičlkárenském stylu“. K problémům dochází i mezi černou Štětkoiu i bílou Kočkou – až se parta ptáčků, která vše se zájmem sleduje, nepřestává divit. Konec je ale smírný a naznačující možný začátek lepšího vztahu mezi oběma protagonisty Kominíkem a Babičkou. Výtky poroty se týkaly opět „dvorečkovského“ začátku (Ach, ten „dvoreček“,nechce a nechce opustit naše nejen loutková jeviště. Co s tím?). Loutkářsky zkušený Jakub Hojka odvádí v postavě Kočky pěknou miniaturní hereckou práci, sekundují mu i další interpreti figur Kominické pohádky, kteří spolu s ním spoluvytvářejí vděčné komediální partnerství. Inscenace je evidentně směřována k dětskému publiku a bohatému využití pro interiérovou i exteriérovou produkci .
Doporučení inscenace Kominická pohádka do širšího výběru programu Loutkářské Chrudimi 2026 vychází především z ocenění programového hledání dalších možností tradičního souboru a je zároveň možností jejího využití v doprovodném programu na této naší nejstarší a nejprestižnější loutkářské přehlídce.
Porota (nikoli Lektorský sbor jak zdůrazňovali pořadatelé !) pracovala ve složení:
Aleš Pop, předseda poroty. Michal Drtina, Nina Malíková a Květa Plachetková
Ocenění festivalu
Divadlo Karla Hackera, Klapkova 26, Praha 8
7. – 8. března 2026
Čestné uznání
za komediální partnerství v rakvičkárně Kominická pohádka Majdě Galambicové, Evě Šulcové, Gabriele Rejkové a Jakubu Hojkovi
Čestné uznání
souboru LD Jiskra za vytvoření působivé iluze ve scéně vodníkovy říše v inscenaci Vodníkova Hanička
Čestné uznání
za partnerskou jevištní spolupráci Katce Fučíkové a Katce Čermákové v inscenaci Krabicová pohádka LS Před Branou Rakovník
Čestné uznání
LS Jitřenka Žatec za animaci sněhuláků v inscenaci Tři sněhuláci
Čestné uznání
Janu Kadrmanovi za hlasové ztvárnění postavy Tomáška v inscenaci Kdo se bojí, musí do lesa LS Jitřenka – DDM Mladá Boleslav
Čestné uznání
za kolektivní souhru v rolích výrů Patriku Hulovi, Marku Egermajerovi, Zuzaně Růžičkové a Radku Šimonovi v inscenaci Kdo se bojí, musí do lesa
Hlavní cena
Cena za 1. místo pro soubor Říše loutek s doporučením do širšího výběru na festival Loutkářská Chrudim 2026 s inscenací Kominická pohádka
Další ceny
Cena Karla Hackera členkám LS Před Branou Rakovník za sympatický vstup do loutkářského světa s inscenacemi Krabicová pohádka a O kašpárkovi. Tuto cenu uděluje MČ Praha 8 a Společnost přátel LD Jiskra
MALÍKOVÁ, Nina. 48. festival pražských a středočeských amatérských loutkářů v roce 2026. Online. Amatérská scéna 17. 3. 2026 [cit. 2026-03-17]. Dostupné z: https://www.amaterskascena.cz/48-festival-prazskych-a-stredoceskych-amaterskych-loutkaruv-roce-2026/
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.