Hobitovy dějiny
Divadelní společnost Hobit při Gymnáziu Jihlava vznikla na podzim roku 1994 proto, že Barborka Brossová z primy A uměla krásně šišlat. V primě dostaly dvojice za domácí úkol nacvičit kousek dialogu mezi Bilbem a Glumem a Bára v roli Gluma zastínila všechny ostatní, a protože by byla škoda nechat takový talent ležet ladem, vznikl divadelní soubor.
Na první zkoušku přišlo nečekaně snad čtyřicet lidí, a i když mnozí později odpadli, víc než dvacet jich zůstalo. Půl roku jsme dělali věci z dramatické výchovy a pak jsme se pustili do Hobita. Premiéru jsme sehráli na neuvěřitelně malinkém jevišti (2x3m) v protiatomovém krytu. Je zvláštní, že jsme se tam vešli, a to i s obrovským drakem Šmakem. Když jsme později přišli na opravdické jeviště v Divadle Na Kopečku, zachvátila nás trochu panika z přebytku místa. Brzo jsme ale zjistili, že Kopeček je místo se skvělou atmosférou, a jsme rádi, že tam můžeme být jako doma. Hodná na nás byla paní Hana Červinková a stejné je to i teď za Dany Holíkové.
Další spřízněnou duší je ředitel Domu dětí v Telči pan Jiří Plachý, který nám poskytuje základnu ve Zvolenovicích i na náměstí v Telči. Tamní soustředění jsou důležitá i proto, že na nich máme čas i na jiné věci, než je divadlo, a to jsou právě chvíle, kdy vznikají kamarádství přetrvávající studium na gymnáziu.
První generace sehrála tři představení: vedle Hobita ještě Lojzu Kápa aneb Z tajností žižkovského podsvětí a Mumraj. Mumraj byl po dvou dramatizacích prvním opravdovým scénářem a my byli zřejmě teprve třetím českým divadlem (po Národním a Činoherním klubu), které ho hrálo.
Když odešla první parta, chvíli to trvalo, než vznikla nová schopná pokračovat - první pokus o Anešku, královnu sycylijánskou ztroskotal a soubor byl rozpuštěn. A že věci na divadle jsou někdy složité, se ukázalo ještě jednou při přípravě hry Martina Crimpa. Ta leží zatím u ledu, ale my se k ní brzy vrátíme. V novém obsazení jsme hráli nejdříve Erbenův Zlatý kolovrat, potom dvouhodinovou Anešku a následovaly Houby, hra, kterou napsal tercián Luboš Brabenec. No a nyní je na programu Medvídek Pú (premiéra 18.12.2004.)
Kromě Jihlavy je naším častým působištěm i Praha - tam jsme byli se všemi hrami na festivalu Mezi ploty, Lojzu Kápa jsme hráli i v Žižkovském divadle, kde se naši herci v šatně převlékali u stolků L.Smoljaka a Z.Svěráka, a letos jsme hráli Houby i na Festivalu pro Tibet. A hráli jsme i v Brně, Břeclavi, Bystřici nad Pernštejnem, Bechyni, Táboře, Třebíči, Telči, Senožatech.
Za samostatný odstaveček pak stojí prázdninové kočování. Začali jsme s Hobitem a pokračovali s Lojzou, Mumrajem a Aneškou. Naše externí členka Daniela Netíková je majitelkou kobylky Báry a jezdí s námi vždy začátkem prázdnin po tradiční trase Dobronín, Polná, Luka, Brtnice. Chystáme se i v příštím roce, ale možná po nové trase.
V roce 2001 se před Vánocemi sešla jednorázově stará sestava a sehrála Birinského Mumraj. Podobná, ale obsáhlejší akce s názvem Den Hobita proběhla i 18.prosince 2004.