Pražské poetické setkání recitátorů
Přestože se k pražské přehlídce dětských recitátorů volně vztahuje článek Jany Vobrubové a Elišky Herdové, v němž se autorky souhrnně vyjadřují ke třem krajským kolům (kromě Prahy je to ještě Liberec a Chomutov), cítím povinnost napsat pár svých konkrétnějších a snad i pozitivnějších postřehů.
V první řadě nutno zmínit perfektní organizaci Domu dětí a mládeže Praha 8, lépe řečeno týmu Eva Baziková, Jana Machalíková a Kateřina Bílková. Vše přesně načasované do dvou přehlídkových dnů, hlasové rozcvičky, příjemné průvodní slovo, prostor pro povídání lektorů s dětmi a krásné dárečky v podobě miniaturních knížeček k zavěšení na krk či kam je libo.
V 1. kategorii recitátorů se možná trochu projevila tréma, děti se často nesoustředily na představu a ani humorně laděnými texty se nedokázaly příliš bavit. Přesto se objevilo pár zajímavých vystoupení, například Hrubínova Červená Karkulka v podání Markéty Horské s neobyčejně živě vystiženými momenty v jednání postav, Čapkova Dášenka, kterou Eliška Toperczerová dokázala vyprávět neotřelým způsobem, s velkým prožitkem, ale přitom bez sentimentu. Velmi přirozeným projevem zaujala také Anna Doležalová v přednesu textu Ivana Jirouse Ptala se Františky Marta.
Řada velmi šikovných recitátorů se představila ve 2 kategorii. Některé z nich ale zradil nekvalitní text. Lektorským sborem ve složení Eliška Herdová, Michaela Hlavatá a Jakub Hulák bylo přesto uděleno sedm čestných uznání a samozřejmě dva diplomy s postupem do celostátního kola. Zasloužili si je charismatická Tereza Jelínková s procítěnou a su-gestivní interpretací tří Halasových básní ze sbírky Před usnutím a Klaudie Osičková, která přednesla text A. A. Milna Čtyři kamarádi s nebývalým vnitřním klidem a soustředěním, ale hlavně v kongeniálním souznění s nonsensovou poetikou autora.
Méně pozoruhodných výkonů se objevilo v kategorii třetí. Převažovala próza, ale interpretům často chyběly základní dovednosti nutné pro kvalitní výstavbu textu. Na celostátní přehlídku postoupili Marek Mudruňka s poutavým a autenticky působícím vyprávěním úryvku Poláčkovy knihy Bylo nás pět a Lenka Rudová, která si podobně vzala za své krátké texty Jana Kašpara ze sbírky Tulikráska (v tomto případě vybrané z knihy Kostkovaný ideály).
Zklamáním pražské přehlídky byla ovšem kategorie čtvrtá. Recitátoři si vybírali texty nad své technické možnosti, jejich vystoupením ale především chybělo sdělení, a tedy i zřejmý důvod volby dané prózy či básně. Z kategorie postoupila pouze Karolína Stehlíková, a to pouze za interpretaci svého prvního textu, Dobré rady od Ivana Wernische, v němž prokázala naladění na autorovu poetiku a jeho specifický humor.
Úroveň jednotlivých kategorií se lišila, jak to ostatně bývá na všech přehlídkách. Jistotou ale snad zůstává výborné zázemí a mimořádná péče, kterou pořadatelé Pražskému poetickému setkání věnují.
Jakub Hulák