Divadelní tříska 2023
DIVADLO (bez záruky) PRAHA se tradičně ujalo pořadatelské povinnosti stran krajské přehlídky Divadelní tříska. Nové útočiště nalezly amatérské soubory směřující na Divadelní piknik Volyně ve scéně alternativního divadla – V Divadle NoD. A změna místa konání se na kvalitě přehlídky, ať už organizační nebo obsahové, nepodepsala ani v nejmenším.
Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky
V žánrově pestré směsici vynikly čtyři kusy, jež se porota rozhodla ocenit. Tři doporučení a jedna nominace z celkových osmi inscenací podtrhují vysokou úroveň letošního ročníku.
Soubor DIVOCH v Setkání, autorském počinu, otevřel téma hledání spřízněné duše. Přestože se nedá upřít snaha o autentické zachycení vnitřních světů dvou outsiderů, výsledek selhává především v motivační rovině. Co by mohlo být upřímným hledáním svého já a štěstí, na něž má mé já právo, vyznívá jako teze – a to nepříliš dobře vyargumentovaná, natož vyvážená. To vše stojí a padá právě na autorském textu, disciplíně nesmírně náročné a zrádné.
Loňské „stand-up“ překvapení v podobě souboru Neochotníci se letos dočkalo pokračování. Stejný žánr, stejná hra s humorem, trapnem, sarkasmem, nekorektností, hloupostí, dva protagonisté navíc a o dost větší časová plocha. Přestože si Neochotníci zachovali tvář a stále dokázali být nesmírně zábavnými, posun směrem k „strukturovanému jevištnímu tvaru“ se ukázal být spíše na škodu. Místo více či méně vtipně-trapných scének byla inscenace Napsáno! Přečteno hlavně zbytečně exponovaným rámcem, jenž ale výsledku nijak zvlášť nepomáhal. Výsledek tak byl na půli cesty mezi stand-up výstupy a divadlem.
Divadelní Sekce Praha představením Audience Václava Havla otevřela diskuzi o platnosti předlohy a její nosnosti pro dnešní dobu. Zda nejde o svědectví doby, které jako takové je úzce spjato s ovzduším, v němž vznikalo. A co je třeba přidat, aby již tolikrát hraný a zkoušený tvar neztrácel na zábavnosti i síle výpovědi. Lze vůbec přidávat? Soubor Divadelní Sekce Praha zůstal u poctivého zpracování materiálu, slušných hereckých výkonů a sympatického nasazení. K zážitku, jenž by vystoupil z řady dalších „audiencí“ však něco chybělo.
První den přehlídky uzavřelo představení Pan polštář souboru Načerno z Divadla RADAR. Hereckým, dramaturgickým, scénografickým i režijním uchopením šlo o zatím nejpoučenější tvar. Dobře postavená inscenace hry z pera Martina McDonagha si po zásluze odnesla přímou nominaci na celostátní přehlídku Divadelní piknik Volyně.
Nedělní dopoledne, krušná desátá hodina, přinesla zatím největší překvapení v podobě skvěle napsané autorské černé komedie Družstvo Ďáblice. (Post)Studentský soubor Teritoriální tyjátr navazuje svým citem pro absurdno, slovní hříčky a nadsázku na cimrmanovskou tradici. To vše i s nezanedbatelným tematickým přesahem v podobě dějinného dluhu a (ne)zdařilých revolucí. Výsledkem je zasloužilé doporučení na celostátní přehlídku.
Tradičním účastníkem přehlídek dospělého i mladého amatérského divadla je pražský soubor OLDstars. Ten letos zvolil k inscenování hru Vladimír o sociopatickém spolubydlícím a rozpadu mezilidských vztahů. I když představení skýtalo řadu silných momentů opírajících se především o civilistní herectví, jako problém se ukázala být, krom změny dispozic prostoru, na nějž je soubor zvyklý, samotná předloha. Psychologický thriller, který stojí na postupném odhalování pravé podstaty jednoho z protagonistů nám onu podstatu odhalí snad až příliš brzy a příliš jednoduše. Pak jakékoli snažení ze strany účinkujících musí zákonitě vycházet naprázdno.
Soubor Divadla Máj Praha se v inscenaci Mařka Jaroslava Kodeše potýkal s poměrně výrazným rozporem. Scénografie, herectví i režijní práce zaslouží zcela jistě pochvalu, ovšem dramaturgické uchopení látky a výsledné mísení žánrů (snad psychologického dramatu a grotesky) působilo zmatečným dojmem. Jako by místy chybělo konkrétnější určení toho, „co vlastně hrajeme“. To vše v jinak poučeném a zajímavém jevištním tvaru, který má potenciál tuto nerozhodnost dotáhnout.
Inscenace Zdrhnout z Indie v podání souboru Reverzní dveře je druhou divadelní adaptací knihy Láska v době globálních klimatických změn od Josefa Pánka. Dvojice herců (žena a muž) s minimem prostředků vytěží z materiálu maximum. Stanová celta, světlo a voda rozehrávají tanec stínů, obrazivost, živelnost i osamělost v dusícím se světě. Poetický jevištní tvar, výborná disponovanost obou protagonistů, citlivá práce se scénickou hudbou, to vše v celku nabízí diváku pozoruhodný zážitek, který se brání zařazení do škatulky „klasické činohry“. Lepší zakončení již tak velmi zdařilého ročníku krajské přehlídky Divadelní tříska by si těžko kdo mohl přát.
Výsledky:
Nominace na Divadelní Piknik Volyně
• Divadlo RADAR / Načerno – Pan Polštář
Doporučení na Divadelní Piknik Volyně
• Teritoriální tyjátr – Družstvo Ďáblice
• Divadlo Máj Praha – Mařka
• Reverzní dveře – Reversing door – Zdrhnout z Indie
Autor: Vít Malota
narodni-informacni-a-poradenske-stredisko-pro-kulturu-z8543