DDDD ZUŠ DĚČÍN
JANA ŠTRBOVÁ A SOUBOR PODLE ARMÉNSKÉ POHÁDKY
O LÍNÉ HURI V PŘEVYPRÁVĚNÍ
JAROSLAVA TEFELA: O LÍNÉ A LAKOMÉM
Konflikt mezi lakotou
a leností
Malý maňáskový muzikál o líné dívce
a lakomém kupci vnímám ve dvou rovinách.
Ta první míří jakoby do zákulisí souboru
mezi dětský divadelní dorost a jeho práci.
A je to rovina pro mě zajímavá a příjemná.
Baví mě dívat se na tyto kluky a holky, jak
jsou na jevišti přirození, muzikální, jak
ovládají celou řadu jevištních dovedností
a jak je to baví, prostě oceňuji, jak to umí
a přitom jsou sví. Fandím jim i jejich vedoucí
a jsem spokojen.
Druhou věcí je pak samotný jevištní
tvar, jeho schopnost zaujmout diváka
a hlavně něco sdělit. Tady už nacházím
problémy. Mé velké zaujetí pro inscenaci
vrcholí scénou u rybníka, pak jsem zvolna
zklamáván, což podtrhne závěrečná replika
kupce. Domnívám se, že se jedná o problém
především dramaturgický. Jevištní přepis
arménské pohádky totiž nabídl rozehrání pro
mě velmi zvláštního tématu – konfliktu mezi
lakotou a leností. Dvou lidských negativních
charakterových vlastností. Jak dopadne
osudové setkání líné, a ještě k tomu hloupé
Hůry, s lakomým a vychytralým kupcem?
Jakou roli v tom bude hrát matka Hůry? Kam
mě až inscenátoři zavedou a jak tento střet
vyřeší? Bohužel jsem se nedozvěděl nic moc.
Vlastně jen to: „ať jsi chudý nebo bohatý,
stejně tě dostanou“, myšleno ženské. Gag,
anekdota, která má sice docela úsměvnou,
ale na to že to je gag, moc protahovanou
předehru banální pitky a erotiky. A to mě
zklamalo.
Ale co když je všechno jinak? Třeba řeším
pseudoproblém. Vždyť jsem z představení
odcházel skoro spokojen. Tak o co jde?
Nechci od pohádky příliš mnoho a od tvůrců
jakbysmet? Ale já přece vidím tvořivé
divadelníky! V tom to je. Soubor mi to
nabídl, a zaujal mě. Poučeností a především
rozehraným zajímavým tématem této
pohádky. Proto je mi líto, že chytré vtipné
finálové rozuzlení nahradil jen obehraným
vtipem.
Jaroslav Kodeš