Chrudim, Muzeum loutkářských kultur, Vítejte v říši divů - plakát, 2015
Zdroj: Zaslala Denisa Horníková, vedoucí oddělení pro péči, ochranu a prezentaci sbírky MLK, září 2015
Chrudim, Muzeum loutkářských kultur, Vítejte v říši divů - pozvánka, 2015
Zdroj: Zaslala Denisa Horníková, vedoucí oddělení pro péči, ochranu a prezentaci sbírky MLK, září 2015
Chrudim, Muzeum loutkářských kultur, Vítejte v říši divů, ochotnické kulisy z obce Sudslava, 26. 6. - 25. 10. 2015
Zdroj: Zaslala Denisa Horníková, vedoucí oddělení pro péči, ochranu a prezentaci sbírky MLK, září 2015
Chrudim, Muzeum loutkářských kultur, Vítejte v říši divů (ochotnické divadlo a kulisy v Sudslavě), 26. 6. 2015 - 25. 10. 2015
Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi připravilo ve spolupráci se spolkem Genius loci Sudslava z. s. výstavu „Vítejte v říši divů“, která seznamuje s historií ochotnického divadla obce Sudslava.
---
2014 - Mgr Tomáš Zaplatílek o sudslavském divadle a kulisách:
Sudslavské divadlo se hrálo ve dvou hospodách „U Čiháků“ a „U Votavů“, dnes stojí už pouze jedna „U Votavů“ (v současnosti obecní hostinec viz. foto).
Předpokládám skutečnost, že autorů kulis je více, i proto že od roku 1868, kdy se na Sudslavě začalo divadlo hrát až do roku 1948, by bylo skutečně nepravděpodobné, aby autorem byl pouze jeden člověk. Tím spíše, že se divadla hrála ve dvou hostincích. To bylo dáno především tím, že představení se střídala podle možnosti jednotlivých souborů.
Kulisy zachované na faře pocházejí z činnosti ochotníků pod patronací Orla, proto tedy skončily na faře. Je dosti možné, že ochotníci si některé kulisy půjčovali a druhotně upravovali pro svou potřebu, to je také poznat na některých plátnech. Bohužel o autorovi kulis, malíři pokojů Jetlebovi ze Skořenic u Chocně se nepodařilo nic dalšího zjistit.
----
Historie ochotnického divadeldního spolku v obci Sudslava /web obce/
Obec Sudslava, okr. Ústí nad Orlicí má mj. také zajímavou divadelní minulost. Do dnešních dnů se dochoval výjimečný soubor 90 ks divadelních kulis, který je uchován v objektu bývalé fary v Sudslavě. Unikátní soubor představuje velmi unikátní a cenný soubor divadelních kulis různého formátu a provedení. Podložku díla tvoří pravděpodobně lněné plátno. V souboru lze nalézt cca 6 kompletních scén: Džungle, Hrad, Zámek, Lesík, Vesnické stavení, Skaliska. Každá z těchto scén obsahuje několik kulis různého formátu např. sloupy, velké stojky, malé stojky, malé kulisy, kulisy do popředí (např. trávník) a v neposlední řadě také 3D kulisy jako jsou např. kamna, trakař, cimbuří. Součástí souboru jsou také 3 ks opony a 1 ks sufita. Některé kulisy jsou oboustranné, případně vytvořené ze staršího typu kulisy. Většina kulis je vytvořena z několika dílů plátna sešitých v jeden celek. Ten je pak napnutý na napínací (blind) rám. Malba často přesahuje z plátna na dřevěný rám eventuelně je doplněna ještě dalším prvkem z dřevovláknité desky, který je také opatřen malbou. Téměř všechny velké kulisy jsou rozkládací nejčastěji pak dvou až třídílné. Mobilita těchto rozkládacích panelů je zajištěna koženými pásky nebo malými kovovými pantíky.
Zápis v obecní sudslavské kronice dokládá tuto divadelnickou historii výčtem hraných divadelních představení a jejich aktérů, kteří se podíleli na kulturně-společenském životě v obci. Divadelní činnost v Sudslavě se datuje prvním divadelním představením uvedeným dne 8. září 1868. Na programu byla veselohra s názvem: „Selské námluvy“ a předvedlo ji volné sdružení ochotníků. Druhým divadelním představením, které se konalo již 28. září 1868 byla hra: „Pan strýček“. Z prvních ochotníků v roce 1868 můžeme jmenovat např. Karla Syrového, kaplana, Josefa Pavelku, studenta, Františka Špindlera, řídícího učitele nebo Marii Špindlerovou choť řídícího učitele. Dále učitele Šilbocha, kostelníka Josefa Viktorina a Jana Vorlického. Nejdéle hrajícím sudslavským ochotníkem byl poštovní posel Mikuláš Horák, syn učitele na zdejší škole, který hrál divadlo od roku 1879 plných 42 let.
V roce 1920 došlo v obci Sudslava k založení divadelního spolku „Jirásek“ z podnětu řídícího učitele Václava Mádle. K divadelnímu spolku „Jirásek“ přistoupilo v počátku 26 členů. Prvním předsedou byl zvolen hostinský z č.p. 36 František Čihák, režisérem byl již zmíněný řídící učitel Václav Mádle. Jednatelem divadelního spolku Jirásek byl zvolen Václav Plocek, syn rolníka, pokladníkem pak František Plocek, rolník. Správcem divadelního spolku byl Jan Syrový. V roce 1922 měl spolek již 37 členů, došlo pouze ke změně režiséra, kterým se stal učitel Čestmír Hruška, ostatní činovníci zůstali stejní. Řídící učitel Václav Mádle odešel na nové působiště do Merklovic a jeho nástupce ve škole i v divadelním spolku „Jirásek“ v Sudslavě se stal zmíněný Čestmír Hruška.
Již 8. ledna 1922 sehrál divadelní spolek představení „Julinčiny vdavky“, jednalo se o veselohru o 3 jednáních od Ferdinanda Olivy, nato dne 19. dubna předvedl spolek divadelní hru „Furiant“. Divadelní hra líčila obraz z vesnického života o 5 jednáních. Dne 19. listopadu se odehrála slavná divadelní hra Jaroslava Vrchlického „Noc na Karlštejně“, představení mělo 3 jednání. Ještě před začátkem divadelního představení „Noc na Karlštejně“ objasnil jednatel spolku Václav Plocek české dějiny od příchodu Čechů do vlasti až do zániku rodu Přemyslovců v roce 1306. Poté vzhledem k předvedené hře podrobně probral životopis a dobu Karla IV. Přednáška skončila za nadšení obecenstva básní „Naše chaloupky“.
Na konec roku 1922 připravil divadelní spolek „Jirásek“ dne 31. prosince opět hru z vesnického života o 3 jednáních s názvem: „Vesničtí rebelanti“, autorem byl Dr. Cízler. Průměrná účast na všech hraných představeních byla mezi 230 až 300 návštěvníky. Největší účast byla právě na představení Jaroslava Vrchlického „Noc na Karlštejně“ dne 19. listopadu 1922.
Také tělocvičná jednota Sokol, všenárodní tělovýchovný a vzdělávací spolek založený roku 1920 na popud řídícího učitele Václava Mádle, se podílela na divadelnické činnosti v obci Sudslava. Z dochovaného zápisu z roku 1922 v sudslavské obecní kronice je zmíněno předvedení divadelní hry dne 25. 2. s názvem: „Večerní námluvy“. Divadelnímu představení předcházela přednáška Josefa Mikšíčka z Koldína na téma: „Od poroby ke svobodě a činnost sokolská v boji za národní osvobození“. Po divadelní hře následovaly zpěvy, básně a hudba. Jednalo se o činnost spolku mimo pravidelná týdenní cvičení. Divadlo se hrálo v Sudslavě ještě po druhé světové válce.
http://sudslava.webnode.cz/news/historie-divadelniho-spolku-v-obci-sudslava/
----
K restaurování kulis:
"V roce 2011 kontaktoval Tomáš Zaplatílek Fakultu restaurování Univerzity Pardubice, konkrétně Mgr. art. Veronikou Kopeckou, která poukázala na uměleckohistorický význam dochovaných dekorací. Obě strany se na základě toho dohodly o spolupráci při jejich dokumentaci a následném restaurování. Na obnově historických sudslavských divadelních kulis se podílelo sedm studentek litomyšlské Fakulty restaurování pod dohledem asistentky BcA. Petry Janské. Studentky provedly podrobnou dokumentaci celého souboru, popsaly jednotlivé scény a míru jejich poškození. Na konci roku 2011 předložily šest sešitových zpráv o jejich stavu. Tato restaurátorská dokumentace dále posloužila jako podklad pro žádost o dotace."
(Citace z tiskové zprávy k výstavěrestaurovaných kulis na Univerzitě v Pardubicích)
Podrobněji k průběhu obnovy kulis a ochotnickému divadlu v Sudslavě viz níže odkaz na heslo obce Sudslava.
---
2014 - Mgr Tomáš Zaplatílek o sudslavském divadle a kulisách:
Sudslavské divadlo se hrálo ve dvou hospodách „U Čiháků“ a „U Votavů“, dnes stojí už pouze jedna „U Votavů“ (v současnosti obecní hostinec viz. foto).
Předpokládám skutečnost, že autorů kulis je více, i proto že od roku 1868, kdy se na Sudslavě začalo divadlo hrát až do roku 1948, by bylo skutečně nepravděpodobné, aby autorem byl pouze jeden člověk. Tím spíše, že se divadla hrála ve dvou hostincích. To bylo dáno především tím, že představení se střídala podle možnosti jednotlivých souborů.
Kulisy zachované na faře pocházejí z činnosti ochotníků pod patronací Orla, proto tedy skončily na faře. Je dosti možné, že ochotníci si některé kulisy půjčovali a druhotně upravovali pro svou potřebu, to je také poznat na některých plátnech. Bohužel o autorovi kulis, malíři pokojů Jetlebovi ze Skořenic u Chocně se nepodařilo nic dalšího zjistit.
----
Historie ochotnického divadeldního spolku v obci Sudslava /web obce/
Obec Sudslava, okr. Ústí nad Orlicí má mj. také zajímavou divadelní minulost. Do dnešních dnů se dochoval výjimečný soubor 90 ks divadelních kulis, který je uchován v objektu bývalé fary v Sudslavě. Unikátní soubor představuje velmi unikátní a cenný soubor divadelních kulis různého formátu a provedení. Podložku díla tvoří pravděpodobně lněné plátno. V souboru lze nalézt cca 6 kompletních scén: Džungle, Hrad, Zámek, Lesík, Vesnické stavení, Skaliska. Každá z těchto scén obsahuje několik kulis různého formátu např. sloupy, velké stojky, malé stojky, malé kulisy, kulisy do popředí (např. trávník) a v neposlední řadě také 3D kulisy jako jsou např. kamna, trakař, cimbuří. Součástí souboru jsou také 3 ks opony a 1 ks sufita. Některé kulisy jsou oboustranné, případně vytvořené ze staršího typu kulisy. Většina kulis je vytvořena z několika dílů plátna sešitých v jeden celek. Ten je pak napnutý na napínací (blind) rám. Malba často přesahuje z plátna na dřevěný rám eventuelně je doplněna ještě dalším prvkem z dřevovláknité desky, který je také opatřen malbou. Téměř všechny velké kulisy jsou rozkládací nejčastěji pak dvou až třídílné. Mobilita těchto rozkládacích panelů je zajištěna koženými pásky nebo malými kovovými pantíky.
Zápis v obecní sudslavské kronice dokládá tuto divadelnickou historii výčtem hraných divadelních představení a jejich aktérů, kteří se podíleli na kulturně-společenském životě v obci. Divadelní činnost v Sudslavě se datuje prvním divadelním představením uvedeným dne 8. září 1868. Na programu byla veselohra s názvem: „Selské námluvy“ a předvedlo ji volné sdružení ochotníků. Druhým divadelním představením, které se konalo již 28. září 1868 byla hra: „Pan strýček“. Z prvních ochotníků v roce 1868 můžeme jmenovat např. Karla Syrového, kaplana, Josefa Pavelku, studenta, Františka Špindlera, řídícího učitele nebo Marii Špindlerovou choť řídícího učitele. Dále učitele Šilbocha, kostelníka Josefa Viktorina a Jana Vorlického. Nejdéle hrajícím sudslavským ochotníkem byl poštovní posel Mikuláš Horák, syn učitele na zdejší škole, který hrál divadlo od roku 1879 plných 42 let.
V roce 1920 došlo v obci Sudslava k založení divadelního spolku „Jirásek“ z podnětu řídícího učitele Václava Mádle. K divadelnímu spolku „Jirásek“ přistoupilo v počátku 26 členů. Prvním předsedou byl zvolen hostinský z č.p. 36 František Čihák, režisérem byl již zmíněný řídící učitel Václav Mádle. Jednatelem divadelního spolku Jirásek byl zvolen Václav Plocek, syn rolníka, pokladníkem pak František Plocek, rolník. Správcem divadelního spolku byl Jan Syrový. V roce 1922 měl spolek již 37 členů, došlo pouze ke změně režiséra, kterým se stal učitel Čestmír Hruška, ostatní činovníci zůstali stejní. Řídící učitel Václav Mádle odešel na nové působiště do Merklovic a jeho nástupce ve škole i v divadelním spolku „Jirásek“ v Sudslavě se stal zmíněný Čestmír Hruška.
Již 8. ledna 1922 sehrál divadelní spolek představení „Julinčiny vdavky“, jednalo se o veselohru o 3 jednáních od Ferdinanda Olivy, nato dne 19. dubna předvedl spolek divadelní hru „Furiant“. Divadelní hra líčila obraz z vesnického života o 5 jednáních. Dne 19. listopadu se odehrála slavná divadelní hra Jaroslava Vrchlického „Noc na Karlštejně“, představení mělo 3 jednání. Ještě před začátkem divadelního představení „Noc na Karlštejně“ objasnil jednatel spolku Václav Plocek české dějiny od příchodu Čechů do vlasti až do zániku rodu Přemyslovců v roce 1306. Poté vzhledem k předvedené hře podrobně probral životopis a dobu Karla IV. Přednáška skončila za nadšení obecenstva básní „Naše chaloupky“.
Na konec roku 1922 připravil divadelní spolek „Jirásek“ dne 31. prosince opět hru z vesnického života o 3 jednáních s názvem: „Vesničtí rebelanti“, autorem byl Dr. Cízler. Průměrná účast na všech hraných představeních byla mezi 230 až 300 návštěvníky. Největší účast byla právě na představení Jaroslava Vrchlického „Noc na Karlštejně“ dne 19. listopadu 1922.
Také tělocvičná jednota Sokol, všenárodní tělovýchovný a vzdělávací spolek založený roku 1920 na popud řídícího učitele Václava Mádle, se podílela na divadelnické činnosti v obci Sudslava. Z dochovaného zápisu z roku 1922 v sudslavské obecní kronice je zmíněno předvedení divadelní hry dne 25. 2. s názvem: „Večerní námluvy“. Divadelnímu představení předcházela přednáška Josefa Mikšíčka z Koldína na téma: „Od poroby ke svobodě a činnost sokolská v boji za národní osvobození“. Po divadelní hře následovaly zpěvy, básně a hudba. Jednalo se o činnost spolku mimo pravidelná týdenní cvičení. Divadlo se hrálo v Sudslavě ještě po druhé světové válce.
http://sudslava.webnode.cz/news/historie-divadelniho-spolku-v-obci-sudslava/
----
K restaurování kulis:
"V roce 2011 kontaktoval Tomáš Zaplatílek Fakultu restaurování Univerzity Pardubice, konkrétně Mgr. art. Veronikou Kopeckou, která poukázala na uměleckohistorický význam dochovaných dekorací. Obě strany se na základě toho dohodly o spolupráci při jejich dokumentaci a následném restaurování. Na obnově historických sudslavských divadelních kulis se podílelo sedm studentek litomyšlské Fakulty restaurování pod dohledem asistentky BcA. Petry Janské. Studentky provedly podrobnou dokumentaci celého souboru, popsaly jednotlivé scény a míru jejich poškození. Na konci roku 2011 předložily šest sešitových zpráv o jejich stavu. Tato restaurátorská dokumentace dále posloužila jako podklad pro žádost o dotace."
(Citace z tiskové zprávy k výstavěrestaurovaných kulis na Univerzitě v Pardubicích)
Podrobněji k průběhu obnovy kulis a ochotnickému divadlu v Sudslavě viz níže odkaz na heslo obce Sudslava.
Rok konání:
2015
2015
Organizátor:
Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, Genius loci Sudslava z. s.
Mgr. Tomáš Zaplatílek a kolektiv Muzea loutkářských kultur
Mgr. Tomáš Zaplatílek a kolektiv Muzea loutkářských kultur
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.