Ostrava-Vítkovice, Tradice ochotnického divadla v Ostravě-Vítkovicích. AS 2003, č. 4, s. 34, Drahomíra Podroužková.
TRADICE OCHOTNICKÉHO DIVADLA
V OSTRAVĚ - VÍTKOVICÍCH
Na první list kroniky divadelního souboru z Dolu Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích napsal 12. února 1949 jeho zakladatel Emil Podroužek: “Na paměť a na věčné časy ukládáme do své milé kroniky kytičku vzpomínek na nově založený ochotnický soubor”. Divadelní nadšenci zkoušeli ve vytápěné autobusové zastávce u šachty. Kulisy a rekvizity si vyráběli sami. Již v dubnu 1949 uvedli premiéru zpěvohry Ondráš, pán Lysé hory.
V roce 1955 byl rekonstruován Závodní klub Jeremenko novým technickým vybavením jeviště, pro divadlo tolik nutným.
Uváděli především klasický repertoár, např. Kutnohorští havíři, Noc na Karlštejně, Lucerna, Paličova dcera, Ženitba, Vojnarka, Mikuláš Dačický z Heslova, Dámy a husaři, Gorali, také pohádky pro děti, zpěvohry apod. Celkem 61 premiér do r. 1993
Spolu s ochotníky také vystupovali umělci věhlasných jmen jako Otomar Korbelář, jeho žena Eva Vrchlická, Eduard Kohout, Marie Glázrová, Vlasta Fabiánová, Josef Bek, Ella Šárková, Oldřich Lukeš, Radovan Lukavský.
Za dobu trvání divadelního souboru to byly tisíce hodin při zkouškách a stovky odehraných představení. Zajížděli do okolních obcí, účastnili se divadelních soutěží a přehlídek v regionu. Byly to výsledky činorodé práce herců, technického personálu, ale hlavně režisérů Emila Podroužka, Josefa Bobra a nejdéle Evžena Frydrycha. Důležitá byla také značná podpora Závodního výboru Dolu Jeremenko.
Před deseti lety v roce 1993, v rámci útlumu těžby v OKD a likvidací Závodního klubu nastal nucený odchod. Ochotníci našli útočiště i se svým částečným vybavením v Ostravě-Hrabové. Majitel restaurace “U lípy” s pochopením pronajal klubovnu a jeviště, což je hlavní předpoklad úspěšné divadelní činnosti.
Pod novým názvem “Divadlo U lípy” uvedli s velkým úspěchem zpěvohru J.K. Tyla s hudbou V. Trojana Paní Marjánka, matka pluku a veselohru se zpěvy R. Trinnera Moje žena není anděl. Obě v režii Evžena Frydrycha, který bohužel v r. 1995 náhle zamřel.
Následovaly další inscenace: Chudák manžel, Úsměvy a kordy, Na letním bytě, Není Zajíček jako Zajíček a dvě autorské hry od Michala Webera a Jaroslava Vrzala.
V současné době v režii Drahomíry Podroužkové, zkouší ochotníci veselohru Jana Havláska Nepožádáš o manželku bližního svého.
Členové Divadla U lípy z Hrabové jsou převážně mladí lidé různých profesí, ale společného zájmu “dělat” dobré divadlo a bavit občany svého regionu. Věří, že přes všechny problémy budou divákům rozdávat pohodu a radost. Jsou pro to rozhodnuti udělat maximum.
Drahomíra Podroužková
V OSTRAVĚ - VÍTKOVICÍCH
Na první list kroniky divadelního souboru z Dolu Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích napsal 12. února 1949 jeho zakladatel Emil Podroužek: “Na paměť a na věčné časy ukládáme do své milé kroniky kytičku vzpomínek na nově založený ochotnický soubor”. Divadelní nadšenci zkoušeli ve vytápěné autobusové zastávce u šachty. Kulisy a rekvizity si vyráběli sami. Již v dubnu 1949 uvedli premiéru zpěvohry Ondráš, pán Lysé hory.
V roce 1955 byl rekonstruován Závodní klub Jeremenko novým technickým vybavením jeviště, pro divadlo tolik nutným.
Uváděli především klasický repertoár, např. Kutnohorští havíři, Noc na Karlštejně, Lucerna, Paličova dcera, Ženitba, Vojnarka, Mikuláš Dačický z Heslova, Dámy a husaři, Gorali, také pohádky pro děti, zpěvohry apod. Celkem 61 premiér do r. 1993
Spolu s ochotníky také vystupovali umělci věhlasných jmen jako Otomar Korbelář, jeho žena Eva Vrchlická, Eduard Kohout, Marie Glázrová, Vlasta Fabiánová, Josef Bek, Ella Šárková, Oldřich Lukeš, Radovan Lukavský.
Za dobu trvání divadelního souboru to byly tisíce hodin při zkouškách a stovky odehraných představení. Zajížděli do okolních obcí, účastnili se divadelních soutěží a přehlídek v regionu. Byly to výsledky činorodé práce herců, technického personálu, ale hlavně režisérů Emila Podroužka, Josefa Bobra a nejdéle Evžena Frydrycha. Důležitá byla také značná podpora Závodního výboru Dolu Jeremenko.
Před deseti lety v roce 1993, v rámci útlumu těžby v OKD a likvidací Závodního klubu nastal nucený odchod. Ochotníci našli útočiště i se svým částečným vybavením v Ostravě-Hrabové. Majitel restaurace “U lípy” s pochopením pronajal klubovnu a jeviště, což je hlavní předpoklad úspěšné divadelní činnosti.
Pod novým názvem “Divadlo U lípy” uvedli s velkým úspěchem zpěvohru J.K. Tyla s hudbou V. Trojana Paní Marjánka, matka pluku a veselohru se zpěvy R. Trinnera Moje žena není anděl. Obě v režii Evžena Frydrycha, který bohužel v r. 1995 náhle zamřel.
Následovaly další inscenace: Chudák manžel, Úsměvy a kordy, Na letním bytě, Není Zajíček jako Zajíček a dvě autorské hry od Michala Webera a Jaroslava Vrzala.
V současné době v režii Drahomíry Podroužkové, zkouší ochotníci veselohru Jana Havláska Nepožádáš o manželku bližního svého.
Členové Divadla U lípy z Hrabové jsou převážně mladí lidé různých profesí, ale společného zájmu “dělat” dobré divadlo a bavit občany svého regionu. Věří, že přes všechny problémy budou divákům rozdávat pohodu a radost. Jsou pro to rozhodnuti udělat maximum.
Drahomíra Podroužková
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.