Netolice: Sto dvacet pět let ochotnického divadla s Tylem, 2008
Sto dvacet pět let ochotnického divadla s Tylem
NETOLICE - 16. května 2008 - 14:35 - Netolice si letos na podzim připomenou 125 let od založení ochotnického divadelního spolku Tyl. Lidové divadlo zapustilo kořeny v Netolicích již na sklonku 18. století. Z počátku hráli divadlo nejvíce studenti, ale již v prvních letech 19. století se utvářely v Netolicích divadelní kroužky, pro které byla zvláště příznivá doba obrozenecká.
Text: Martin Staněk, dokumenty: Muzeum JUDr. Otakara Kudrny
Mezi archivními dokumenty města se nachází i jmenný seznam čtyřiceti divadelních ochotníků z roku 1843. Jednou z prvních odehraných divadelních her, která je doložená v kronice, byla hra Pražský Flamendr - měla premiéru v srpnu roku 1852.
Po několikrát opakované žádosti dostali divadelníci konečně povolení k založení spolku divadelních ochotníků Tyl a to rozhodnutím c.k. místodržitelství v Praze z 30. července 1883.
Ustavující valná hromada se konala 3. listopadu 1883 za účasti padesátky zakládajících členů. Spolek fungoval až do roku 1951. Pak byl jako samostatný subjekt zrušen a fungoval jako divadelní odbor osvětové besedy, které předal veškerý svůj movitý majetek značné ceny.
Od roku 1977 byl TYL souborem městského kulturního střediska. Po revoluci 1989 se nenašel v Netolicích nikdo, kdo by se pokusil spolek obnovit jako samostatnou organizaci. Činnost souboru ale pokračuje pod záštitou netolického muzea JUDr. Otakara Kudrny.
Stejně jako se vyvíjel soubor, měnilo se i městské divadlo, které prošlo mnoha renovacemi. Divadlo v Netolicích vzniklo v roce 1841 a bylo ve střední části zadního traktu radnice. Hlediště v té době mělo 130 míst k sezení a dalších několik desítek k stání. V roce 1920 a 1922 bylo přestaveno a dostalo novou oponu nazvanou Pohled na Netolice, kterou v roce 1922 namaloval mistr Fert v Brně. V té době mělo divadlo kapacitu už 250 míst.
V roce 1928 dostalo divadlo reostaty a v roce 1936 v něm byl zaveden střídavý proud a v roce 1937 bylo rozšířeno orchestřiště pro pětadvacet hudebníků.
V roce 1959 pak vznikly v přilehlém traktu tři nové šatny pro herce s přímým vstupem na jeviště a velká zkušebna. Také v dalších letech věnoval netolický městský národní výbor, jeho osvětová beseda a hlavně kulturní středisko divadlu značnou péči. Divadlo dostalo nová sedadla, novou oponu, horizonty a celý světelný park a přenosné osvětlení pro zájezdy.
Později začalo v divadle fungovat i městské kino. Vedle divadelních a filmových představení se tu konaly kulturní, společenské a politické večery a shromáždění, oslavy, koncerty, estrády, hudební a artistické produkce, akademie a tělocvičná vystoupení, besedy, školení, hovory s občany a podobně.
Nakonec budova divadla přestala stačit potřebám Netolic svou kapacitou a proto vzniklo nové víceúčelové společenské zařízení - kulturní dům - který město i okolí dlouho postrádalo. Slavnostní otevření se uskutečnilo na počest 70. výročí VŘSR v roce 1987.
Do kulturního domu se přenesl veškerý kulturní, společenský i politický život a našli tu své útočiště i netoličtí ochotníci. Už v roce 1990 se ale vrátili zpět do městského divadla, kde působí dodnes.
Od roku 1992 hrají netoličtí divadelníci na zámku Kratochvíle, kde zahájili první divadelní léto s hrou Zuzana Vojířová, kterou napsal Jan Bor. Od tohoto roku vede soubor režijně Miroslav Mikeš, který divadelní léto na Kratochvíli připravuje každoročně už sedmnáct let.
Netoličtí divadelníci za dobu existence spolku Tyl zvládli nazkoušet a sehrát mnoho inscenací, se kterými se nepředstavili jen v Netolicích, ale jezdili i po Čechách. Netoličtí také hostili na své scéně řadu známých umělců, jako jsou například Jindřich Mošna, Ljuba Hermannová, Otto Hradecký, Dagmar Neumanová, Vlasta Burian, Karel Roden nebo Nataša Gollová.
Dnes má soubor asi čtyřicet členů všech věkových kategorií. V loňském roce ochotníci připravili čtyři inscenace a jedno písničkové pásmo a za jeden rok zvládli sehrát třicet devět představení nejen v Netolicích ale i v Husinci, Jámě, Vadkově, Lhenicích, Prachaticích, Tažovicích u Strakonic, Hlavatcích a tak dále. Soubor má mnoho příznivců, kteří se rádi na jeho divadelní představení nejen na Kratochvíli vracejí.
Na letošní divadelní léto chystají herci v režii Miroslava Mikeše hru od Josefa Boučka Pyšná Princezna. Hlavní role se ujala Kateřina Kosmatová a Tereza Jindrová se představí v roli Pyšné princezny /krále Miroslava bude hrát Martin Staněk - autor tohoto textu - pozn. redakce/. Publikum se bude moct po devět divadelních večerů setkávat také s herci Petrem Novákem, Ladislavou Markovou, Ivetou Uhlíkovou, Zuzanou Mikešovou, Janem Řepou, Vladislavem Borovkou, Petrem Nekovářem, Pavlem Kosmatou nebo Janem Šmídem. Premiéra je plánovaná na 27. června a soubor také chystá na září nové pásmo, které by mělo mít premiéru ke 125. výročí vzniku spolku.
Z informací ze zprávy Ladislava Pintra a materiálů a informací Muzea JUDr. Otakara Kudrny.
NETOLICE - 16. května 2008 - 14:35 - Netolice si letos na podzim připomenou 125 let od založení ochotnického divadelního spolku Tyl. Lidové divadlo zapustilo kořeny v Netolicích již na sklonku 18. století. Z počátku hráli divadlo nejvíce studenti, ale již v prvních letech 19. století se utvářely v Netolicích divadelní kroužky, pro které byla zvláště příznivá doba obrozenecká.
Text: Martin Staněk, dokumenty: Muzeum JUDr. Otakara Kudrny
Mezi archivními dokumenty města se nachází i jmenný seznam čtyřiceti divadelních ochotníků z roku 1843. Jednou z prvních odehraných divadelních her, která je doložená v kronice, byla hra Pražský Flamendr - měla premiéru v srpnu roku 1852.
Po několikrát opakované žádosti dostali divadelníci konečně povolení k založení spolku divadelních ochotníků Tyl a to rozhodnutím c.k. místodržitelství v Praze z 30. července 1883.
Ustavující valná hromada se konala 3. listopadu 1883 za účasti padesátky zakládajících členů. Spolek fungoval až do roku 1951. Pak byl jako samostatný subjekt zrušen a fungoval jako divadelní odbor osvětové besedy, které předal veškerý svůj movitý majetek značné ceny.
Od roku 1977 byl TYL souborem městského kulturního střediska. Po revoluci 1989 se nenašel v Netolicích nikdo, kdo by se pokusil spolek obnovit jako samostatnou organizaci. Činnost souboru ale pokračuje pod záštitou netolického muzea JUDr. Otakara Kudrny.
Stejně jako se vyvíjel soubor, měnilo se i městské divadlo, které prošlo mnoha renovacemi. Divadlo v Netolicích vzniklo v roce 1841 a bylo ve střední části zadního traktu radnice. Hlediště v té době mělo 130 míst k sezení a dalších několik desítek k stání. V roce 1920 a 1922 bylo přestaveno a dostalo novou oponu nazvanou Pohled na Netolice, kterou v roce 1922 namaloval mistr Fert v Brně. V té době mělo divadlo kapacitu už 250 míst.
V roce 1928 dostalo divadlo reostaty a v roce 1936 v něm byl zaveden střídavý proud a v roce 1937 bylo rozšířeno orchestřiště pro pětadvacet hudebníků.
V roce 1959 pak vznikly v přilehlém traktu tři nové šatny pro herce s přímým vstupem na jeviště a velká zkušebna. Také v dalších letech věnoval netolický městský národní výbor, jeho osvětová beseda a hlavně kulturní středisko divadlu značnou péči. Divadlo dostalo nová sedadla, novou oponu, horizonty a celý světelný park a přenosné osvětlení pro zájezdy.
Později začalo v divadle fungovat i městské kino. Vedle divadelních a filmových představení se tu konaly kulturní, společenské a politické večery a shromáždění, oslavy, koncerty, estrády, hudební a artistické produkce, akademie a tělocvičná vystoupení, besedy, školení, hovory s občany a podobně.
Nakonec budova divadla přestala stačit potřebám Netolic svou kapacitou a proto vzniklo nové víceúčelové společenské zařízení - kulturní dům - který město i okolí dlouho postrádalo. Slavnostní otevření se uskutečnilo na počest 70. výročí VŘSR v roce 1987.
Do kulturního domu se přenesl veškerý kulturní, společenský i politický život a našli tu své útočiště i netoličtí ochotníci. Už v roce 1990 se ale vrátili zpět do městského divadla, kde působí dodnes.
Od roku 1992 hrají netoličtí divadelníci na zámku Kratochvíle, kde zahájili první divadelní léto s hrou Zuzana Vojířová, kterou napsal Jan Bor. Od tohoto roku vede soubor režijně Miroslav Mikeš, který divadelní léto na Kratochvíli připravuje každoročně už sedmnáct let.
Netoličtí divadelníci za dobu existence spolku Tyl zvládli nazkoušet a sehrát mnoho inscenací, se kterými se nepředstavili jen v Netolicích, ale jezdili i po Čechách. Netoličtí také hostili na své scéně řadu známých umělců, jako jsou například Jindřich Mošna, Ljuba Hermannová, Otto Hradecký, Dagmar Neumanová, Vlasta Burian, Karel Roden nebo Nataša Gollová.
Dnes má soubor asi čtyřicet členů všech věkových kategorií. V loňském roce ochotníci připravili čtyři inscenace a jedno písničkové pásmo a za jeden rok zvládli sehrát třicet devět představení nejen v Netolicích ale i v Husinci, Jámě, Vadkově, Lhenicích, Prachaticích, Tažovicích u Strakonic, Hlavatcích a tak dále. Soubor má mnoho příznivců, kteří se rádi na jeho divadelní představení nejen na Kratochvíli vracejí.
Na letošní divadelní léto chystají herci v režii Miroslava Mikeše hru od Josefa Boučka Pyšná Princezna. Hlavní role se ujala Kateřina Kosmatová a Tereza Jindrová se představí v roli Pyšné princezny /krále Miroslava bude hrát Martin Staněk - autor tohoto textu - pozn. redakce/. Publikum se bude moct po devět divadelních večerů setkávat také s herci Petrem Novákem, Ladislavou Markovou, Ivetou Uhlíkovou, Zuzanou Mikešovou, Janem Řepou, Vladislavem Borovkou, Petrem Nekovářem, Pavlem Kosmatou nebo Janem Šmídem. Premiéra je plánovaná na 27. června a soubor také chystá na září nové pásmo, které by mělo mít premiéru ke 125. výročí vzniku spolku.
Z informací ze zprávy Ladislava Pintra a materiálů a informací Muzea JUDr. Otakara Kudrny.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.