Kobyly, paměti Anežky Bartošové, 193x, 194x
výpis z pamětí Anežky Bartošové
Když se poměry trochu uklidnily a sokolovna se vyklidila, tak aby nebylo smutno, začalo se nacvičovat divadlo. Bylo potřeba splácet dluhy, hlavně nejprve ty půjčky členům. Po vánocích se začal zkoušet první kus v nové sokolovně a to byli ,,Naši furianti“. Také byly ještě šibřinky
,,Staročeská pouť“. Muselo se vydělávat a pak také pro posílení ducha. Ale pak se začalo mluvit o tom, že Hitler zabere k říši celý zbytek republiky. A skutečně 15. března 1939 k tomu došlo.
Ze sokolovny museli zmizet všechny věci, které se nesměly dostat Němcům do rukou. Jednalo se hlavně o zbraně, které sem byly přivezeny od střelecké jednoty z Českého Dubu. Manžel ještě s kamarády je zakopali v lese.
Ale zpět k divadlu. Naši furianti se hráli 16. dubna 1939. V té době to účinkovalo jako náplast na ránu – lidi to přijali velmi vděčně. Chodilo se tenkrát za vším, co bylo české a přišli návštěvníci i ze ,,Sudet“, či ze ,,zabraného“, jak se tehdy říkalo. Příjem byl pěkný, neboť se to několikrát opakovalo. V květnu následovala hra ,,Paní Marjánka, matka pluku“. V té hrál a zpíval legendární komik Sláva Štancík z Podhory, dále účinkovali Jar. Kolomazník, Aninka Bartošová, Jar. Bína, Jar. Kiršner, paní Poršová a z Č. Dubu M. Hanušová a J. Ječný. Režíroval
Fr. Bartoš, hudbu řídil J. Sluka z Bud. Napovídal pan Cvrček z Č. Dubu, který také tiskl plakáty.20. srpna se konala v sokolovně první tělocvičná akademie a 10. prosince školní žákovská besídka s tělocvičnými čísly. 10. února 1940 se pořádala ,,Národní veselice“, místo sokolského plesu. 31. března byla sehrána divadelní hra ,,Třetí zvonění“ za režie br. Bartoše.
19. července byla opět tělovýchovná akademie; to se ještě cvičilo pilně. 18. srpna s velkým úspěchem divadelní představení ,,Ta naše písnička česká“, které se opakovalo 8. září. Také jsme cvičili na akademii v Hlavici.
V říjnu 1940 jsme začali zkoušet zase nové divadlo a sice ,,Strakonický dudák“. Začalo se s velikou chutí, účastnilo se asi šedesát osob. Režii převzal četnický strážmistr Bohumil Boháč z Kobyl a pomáhali i ostatní četníci; také všichni bratři sokolové, protože byla velmi náročná výprava. Zakoupily se dvě nové jevištní scény, nový horizont a reflektory. Hudbu si vzal na starost ředitel školy F. J. Knob, tance nacvičila A. Bartošová.
V hlavních rolích učinkovali: S. Štancík, J. Ječný, B. Bínová, A. Bartošová, A. Mizerová, M. Poršová, J. Šimonová, F. Bartoš, F.Šarbort, J. Kiršner, J. Červa, J. Bína, V. Košek a mnoho dalších.Představení se uskutečnilo ve dnech 1. až 5. ledna 1941. Návštěva byla veliká, přestože se to opakovalo několikrát.
21. února se pořádala ,,Staročeská pouť“ s programem, což se velmi líbilo. 30. března pan Boháč nacvičil menší divadelní kus ,,Bártova pomsta“. V červenci jsme ještě hráli opět za režie pana
Boháče hru se zpěvy ,,Z Českých mlýnů“. Zpívali: Jiřina Šimonová, Václav Pecina, Sláva Štancík, pan řídící Šarbort, Jar. Kiršner. Dále hráli: Bartošovi, Reslovi, Fr. Hořák a jiní. Hudbu a zpěvy nacvičil pan Sluka z Bud. Toto představení nám Němci zakázali, ale potom na něčí přímluvu až asi za dva měsíce to bylo povoleno. V té době se muselo žádat o povolení na úřadě v Turnově a sice v němčině.
Pak se ještě připravovalo pokračování ,,Slečinka z bílého zámečku“. V tom hrál také pan
učitel Hátle z Letařovic. Chodili do zkoušek ještě s panem Matějkou, který účinkoval v orchestru
Když byl pan Boháč služebně odvolán z Kobyl, tak ještě připravili operetu ,,Perle pany Serafinky“. Hráli a zpívali zase: Jiřina Šimonová, Jar. Bína, Jiřina Košková, Jar. Kiršner, Marie Svobodová, Jos. Kiršner, dále paní Poršová, pan Kauška, Fr. Hořák a další. Režii měl Fr. Bartoš, napovídal V. Abrahám. Hudbu a zpěvy nacvičil Josef Sluka a také pan učitel Šorejs z Mn. Hradiště.
Potom ale byla veškerá činnost Sokola zakázána. Přestalo se cvičit a v sokolovně bylo zřízeno kino, které za války velmi prosperovalo a pomohlo tak splatit zbytek dluhů. V té době došlo také k persekuci sokolských činovníků. Mnoho jich bylo zatčeno a posláno do koncentračních táborů, kde byli umučeni.
Když se poměry trochu uklidnily a sokolovna se vyklidila, tak aby nebylo smutno, začalo se nacvičovat divadlo. Bylo potřeba splácet dluhy, hlavně nejprve ty půjčky členům. Po vánocích se začal zkoušet první kus v nové sokolovně a to byli ,,Naši furianti“. Také byly ještě šibřinky
,,Staročeská pouť“. Muselo se vydělávat a pak také pro posílení ducha. Ale pak se začalo mluvit o tom, že Hitler zabere k říši celý zbytek republiky. A skutečně 15. března 1939 k tomu došlo.
Ze sokolovny museli zmizet všechny věci, které se nesměly dostat Němcům do rukou. Jednalo se hlavně o zbraně, které sem byly přivezeny od střelecké jednoty z Českého Dubu. Manžel ještě s kamarády je zakopali v lese.
Ale zpět k divadlu. Naši furianti se hráli 16. dubna 1939. V té době to účinkovalo jako náplast na ránu – lidi to přijali velmi vděčně. Chodilo se tenkrát za vším, co bylo české a přišli návštěvníci i ze ,,Sudet“, či ze ,,zabraného“, jak se tehdy říkalo. Příjem byl pěkný, neboť se to několikrát opakovalo. V květnu následovala hra ,,Paní Marjánka, matka pluku“. V té hrál a zpíval legendární komik Sláva Štancík z Podhory, dále účinkovali Jar. Kolomazník, Aninka Bartošová, Jar. Bína, Jar. Kiršner, paní Poršová a z Č. Dubu M. Hanušová a J. Ječný. Režíroval
Fr. Bartoš, hudbu řídil J. Sluka z Bud. Napovídal pan Cvrček z Č. Dubu, který také tiskl plakáty.20. srpna se konala v sokolovně první tělocvičná akademie a 10. prosince školní žákovská besídka s tělocvičnými čísly. 10. února 1940 se pořádala ,,Národní veselice“, místo sokolského plesu. 31. března byla sehrána divadelní hra ,,Třetí zvonění“ za režie br. Bartoše.
19. července byla opět tělovýchovná akademie; to se ještě cvičilo pilně. 18. srpna s velkým úspěchem divadelní představení ,,Ta naše písnička česká“, které se opakovalo 8. září. Také jsme cvičili na akademii v Hlavici.
V říjnu 1940 jsme začali zkoušet zase nové divadlo a sice ,,Strakonický dudák“. Začalo se s velikou chutí, účastnilo se asi šedesát osob. Režii převzal četnický strážmistr Bohumil Boháč z Kobyl a pomáhali i ostatní četníci; také všichni bratři sokolové, protože byla velmi náročná výprava. Zakoupily se dvě nové jevištní scény, nový horizont a reflektory. Hudbu si vzal na starost ředitel školy F. J. Knob, tance nacvičila A. Bartošová.
V hlavních rolích učinkovali: S. Štancík, J. Ječný, B. Bínová, A. Bartošová, A. Mizerová, M. Poršová, J. Šimonová, F. Bartoš, F.Šarbort, J. Kiršner, J. Červa, J. Bína, V. Košek a mnoho dalších.Představení se uskutečnilo ve dnech 1. až 5. ledna 1941. Návštěva byla veliká, přestože se to opakovalo několikrát.
21. února se pořádala ,,Staročeská pouť“ s programem, což se velmi líbilo. 30. března pan Boháč nacvičil menší divadelní kus ,,Bártova pomsta“. V červenci jsme ještě hráli opět za režie pana
Boháče hru se zpěvy ,,Z Českých mlýnů“. Zpívali: Jiřina Šimonová, Václav Pecina, Sláva Štancík, pan řídící Šarbort, Jar. Kiršner. Dále hráli: Bartošovi, Reslovi, Fr. Hořák a jiní. Hudbu a zpěvy nacvičil pan Sluka z Bud. Toto představení nám Němci zakázali, ale potom na něčí přímluvu až asi za dva měsíce to bylo povoleno. V té době se muselo žádat o povolení na úřadě v Turnově a sice v němčině.
Pak se ještě připravovalo pokračování ,,Slečinka z bílého zámečku“. V tom hrál také pan
učitel Hátle z Letařovic. Chodili do zkoušek ještě s panem Matějkou, který účinkoval v orchestru
Když byl pan Boháč služebně odvolán z Kobyl, tak ještě připravili operetu ,,Perle pany Serafinky“. Hráli a zpívali zase: Jiřina Šimonová, Jar. Bína, Jiřina Košková, Jar. Kiršner, Marie Svobodová, Jos. Kiršner, dále paní Poršová, pan Kauška, Fr. Hořák a další. Režii měl Fr. Bartoš, napovídal V. Abrahám. Hudbu a zpěvy nacvičil Josef Sluka a také pan učitel Šorejs z Mn. Hradiště.
Potom ale byla veškerá činnost Sokola zakázána. Přestalo se cvičit a v sokolovně bylo zřízeno kino, které za války velmi prosperovalo a pomohlo tak splatit zbytek dluhů. V té době došlo také k persekuci sokolských činovníků. Mnoho jich bylo zatčeno a posláno do koncentračních táborů, kde byli umučeni.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.