AS 2003, č. 4, s. 26, Josef Šlerka.
Léto v Sobotce
Šrámkova Sobotka není především divadelním festivalem, ale festivalem literatury a (nejen) mluveného slova, proto je divadelní program komponován každý rok jako plnohodnotný doplněk hlavního dění. Tím jsou přednášky, recitační dílny či dílny hudební. Jako každý doplněk se i program divadel řídí tvarem a tématem právě probíhajícího ročníku; ten letošní nesl název Hledání ztraceného smyslu – Proměny české literární teorie 20. století a proběhl v prvním červencovém týdnu letošního roku.
Potíže se skladbou doprovodného programu jsou dány věkovou, intelektuální a vkusovou nesourodostí návštěvníků – účastníků. Tak se letos objevily na programu vedle sebe představení Pražské Violy (pásmo z Villonových textů Všechno jen do putyk a ženským) a voiceband brněnského souboru ÚstaF. Stejně jako pásmo z textů a písní Vladimíra Vysockého (provedeného osvědčenou dvojicí Milan Dvořák a Věra Slunéčková) se zde potkalo s pohybovým divadlem Jihlavského divadla T.E.J.P. Samostatnou kapitolu tvoří „povinné“ velké divadlo určené pro místní obyvatele, letos jím bylo zájezdové vystoupení Tanec mezi vejci s Ivanem Vyskočilem ml. v hlavní roli.
Celkově kolísala kvalita představení od vynikajícího ÚstaFu přes dobrého Vysockého a T.E.J.P., až po vystoupení na hranici vkusu, jako v případě Tance mezi vejci. Bohužel nelze být v soudu o kvalitě tak příkrý, protože Šrámkova Sobotka prakticky není vůbec připravena na konání jakéhokoli divadelního představení, natož pak celého festivalu. Ostatně posuďte sami: jedním prostorem je velká tělocvična místního Sokola, kde je sice divadelní scéna, avšak nejsou tu žádné tahy, žádný ovládací pult, žádné praktikábly. Dalším prostorem je sál místní spořitelny – půlkruhová místnost s kapacitou 200 lidí, určená pro veřejné schůze a přednášky, technické zabezpečení žádné. Avšak je tu klavír (ovšem poškozený). A konečně je tu prostor původního divadla, který byl radními před lety znovuobjeven, kde však musí proběhnout větší rekonstrukce, než v něm bude možno regulérně hrát.
Pokud nebude mít Šrámkova Sobotka kvalitní technické zázemí, nepomůže ji ani svěcená voda a nadšení účastníků. Přitom je nutné poukázat na fakt, že právě účastnická různorodost, která nutí organizátory kombinovat program z různých typů divadel, dává jedinečnou možnost srovnání kvality napříč celou současnou divadelní scénou. Bylo by škoda o tuto možnost přijít, ba co více, bylo by dobré tuto nabídku festivalu ještě více rozšířit.
Josef Šlerka
Šrámkova Sobotka není především divadelním festivalem, ale festivalem literatury a (nejen) mluveného slova, proto je divadelní program komponován každý rok jako plnohodnotný doplněk hlavního dění. Tím jsou přednášky, recitační dílny či dílny hudební. Jako každý doplněk se i program divadel řídí tvarem a tématem právě probíhajícího ročníku; ten letošní nesl název Hledání ztraceného smyslu – Proměny české literární teorie 20. století a proběhl v prvním červencovém týdnu letošního roku.
Potíže se skladbou doprovodného programu jsou dány věkovou, intelektuální a vkusovou nesourodostí návštěvníků – účastníků. Tak se letos objevily na programu vedle sebe představení Pražské Violy (pásmo z Villonových textů Všechno jen do putyk a ženským) a voiceband brněnského souboru ÚstaF. Stejně jako pásmo z textů a písní Vladimíra Vysockého (provedeného osvědčenou dvojicí Milan Dvořák a Věra Slunéčková) se zde potkalo s pohybovým divadlem Jihlavského divadla T.E.J.P. Samostatnou kapitolu tvoří „povinné“ velké divadlo určené pro místní obyvatele, letos jím bylo zájezdové vystoupení Tanec mezi vejci s Ivanem Vyskočilem ml. v hlavní roli.
Celkově kolísala kvalita představení od vynikajícího ÚstaFu přes dobrého Vysockého a T.E.J.P., až po vystoupení na hranici vkusu, jako v případě Tance mezi vejci. Bohužel nelze být v soudu o kvalitě tak příkrý, protože Šrámkova Sobotka prakticky není vůbec připravena na konání jakéhokoli divadelního představení, natož pak celého festivalu. Ostatně posuďte sami: jedním prostorem je velká tělocvična místního Sokola, kde je sice divadelní scéna, avšak nejsou tu žádné tahy, žádný ovládací pult, žádné praktikábly. Dalším prostorem je sál místní spořitelny – půlkruhová místnost s kapacitou 200 lidí, určená pro veřejné schůze a přednášky, technické zabezpečení žádné. Avšak je tu klavír (ovšem poškozený). A konečně je tu prostor původního divadla, který byl radními před lety znovuobjeven, kde však musí proběhnout větší rekonstrukce, než v něm bude možno regulérně hrát.
Pokud nebude mít Šrámkova Sobotka kvalitní technické zázemí, nepomůže ji ani svěcená voda a nadšení účastníků. Přitom je nutné poukázat na fakt, že právě účastnická různorodost, která nutí organizátory kombinovat program z různých typů divadel, dává jedinečnou možnost srovnání kvality napříč celou současnou divadelní scénou. Bylo by škoda o tuto možnost přijít, ba co více, bylo by dobré tuto nabídku festivalu ještě více rozšířit.
Josef Šlerka
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.