Čakovice - KRÁKOROVÁ, J.: Divadelníci v Čakovicích
Divadelníci v Čakovicích
Velmi úspěšnou činnost vyvíjel dramatický odbor čakovického Sokola, jehož snahou bylo hrát dobré lidové divadlo a stát se tak nositelem osvěty a kultury v Čakovicích. Byl to úkol záslužný a zdejší nadšenci božské Thálie se s velkým elánem a chutí pustili do této krásné a vzdělávací činnosti. Každé odehrané představení bylo velkou společenskou událostí. Všichni členové souboru hráli jak nejlépe uměli a snažili se tím tak potvrdit své kvality, které spočívaly ve spontánním, upřímném a ukázněném projevu. Představení povětšinou uváděli v sále Sokolovny. Svou činnost ale neomezovali pouze na Čakovice. Vyjížděli i na častá, většinou zcela vyprodaná zájezdní představení, se kterými slavili obrovské úspěchy.
Soubor se nebál nastudovat ani ty nejnáročnějsí hry, a tak díky jejich snaze se čakovické obecenstvo seznámilo s díly českých i světových autorů. Z pestrého repertoáru činoher a operet, které byly nastudovány a realizovány, jmenujme např. Bílou nemoc, Na zlatém kopečku, Maugliho, Kukačku, atd. Soubor nezapomínal ani na dětské diváky. Pro ně se každou neděli hrálo v Sokolovně loutkové divadlo. Z Plzně zavítal do Čakovic i Josef Skupa se svými dřevěnými kamarády, Spejblem a Hurvínkem.
Za druhé světové války divadlo sice fungovalo, ale každý ,,kus“ musel projít přísnou německou cenzurou. I přes přísný zákaz se často vlastenecké hry hrály, a to v původní podobě.
Po roce 1945 se opět čile zkoušelo a hrálo, snad ještě s větší dávkou zápalu a nadšení. První poválečné představení se uskutečnilo 20.10.1945 opět v Sokolovně. Hrála se Čapkova Matka V roce 1947 soubor úspěšně nastudoval a odehrál pohádku Jana Drdy Hrátky s čertem. Toto představení navštívil prý i sám autor a byl velice mile překvapen, jak kvalitně a s jakým nasazením byla jeho hra odehrána. Na repertoáru byly operety: Vinobraní a Polská krev od O.Nedbala. Právě u operety Polská krev se jednalo o velice úspěšné a brilantně nastudované představení, které mělo desítky repríz. Jednu z hlavních rolí hrál a zpíval Jaroslav Stříška, tenor, pozdější člen opery Národního divadla.
Představení, které vždy sklidilo ohromný aplaus a se kterým se jezdilo po celém kraji, byla Charleyova teta od J.B. Thomase, ve které zazářilo herecké umění Dr.Kabáta, dlouholetého úspěšného člena zdejšího souboru. Dále zde působili např. K.Šátral, A.Hájek, J.Kupcová, Miler, M.Bašta, Baštová, Šrankota, R.Pokora, Čelobentič, O.Krepuš, Dr.Hlavsa a další.
Maskérem byl zdejším hercům holič p. Pokorný, který je nejen líčil, ale vyráběl i paruky.
Zlom nastal po únoru 1948. Do repertoáru sice přibyla hra R.U.R. od Karla Čapka a soubor získal 2.cenu v divadelní soutěži, ale politická situace způsobila, že tento rok byl také poslední divadelní sezónou v Čakovicích. Zdejší opravdu kvalitní divadelní scénu tato osudová rána hluboce zasáhla a trvalo několik let, než se zacelila.
Souběžně se sokolským souborem hrály v Čakovicích i další zdejší spolky. Byl to např.divadelní spolek DTJ, který svá představení hrával v hospodě U Trykalů. Ochotnické divadlo hráli též Baráčníci, přesněji divadelní spolek Baráčník. Z jejich repertoáru uveďme např. úspěšně odehranou Fidlovačku.V hostinci U Sládků sloužilo jeviště hostujícím divadelním společnostem, které občas do Čakovic zavítaly.
V 50.letech hrál v Sokolovně divadelní soubor Avia. Čakovický dramatický odbor chtěl vybudovat opravdu kvalitní soubor, a tak v roce 1954 vyhlásil nábor nových členů. Přijímali se herci i zpěváci, mladí i staří. Nastudováno mělo být několik her, jak činoherních, tak operetních.Např. Piskáčkova staročeská zpěvohra Perly panny Serafínky, Paličova dcera, Otec a další hry českých klasiků.
Bohužel nastupující rozmach televize, kin a dalších kulturních vyžití zatlačil postupem let do stínu veškerou snahu o obnovení divadelní činnosti v Čakovicích.
Čakovice, Miškovice a Třeboradice : autoři Krákorová, Jaroslava a Řeháková, Renáta
(ISBN 80-237-3945-X, nakladatelství Ivo Železný, vyšla v roce 2005)
Str. 95, 108-109, 121, 125, fotografie z Archivu hl.m. Prahy na Chodovci a ze sbírek občanů (pí. Veverková, Hájková, Málková, JUDr. Krištof aj…)
Velmi úspěšnou činnost vyvíjel dramatický odbor čakovického Sokola, jehož snahou bylo hrát dobré lidové divadlo a stát se tak nositelem osvěty a kultury v Čakovicích. Byl to úkol záslužný a zdejší nadšenci božské Thálie se s velkým elánem a chutí pustili do této krásné a vzdělávací činnosti. Každé odehrané představení bylo velkou společenskou událostí. Všichni členové souboru hráli jak nejlépe uměli a snažili se tím tak potvrdit své kvality, které spočívaly ve spontánním, upřímném a ukázněném projevu. Představení povětšinou uváděli v sále Sokolovny. Svou činnost ale neomezovali pouze na Čakovice. Vyjížděli i na častá, většinou zcela vyprodaná zájezdní představení, se kterými slavili obrovské úspěchy.
Soubor se nebál nastudovat ani ty nejnáročnějsí hry, a tak díky jejich snaze se čakovické obecenstvo seznámilo s díly českých i světových autorů. Z pestrého repertoáru činoher a operet, které byly nastudovány a realizovány, jmenujme např. Bílou nemoc, Na zlatém kopečku, Maugliho, Kukačku, atd. Soubor nezapomínal ani na dětské diváky. Pro ně se každou neděli hrálo v Sokolovně loutkové divadlo. Z Plzně zavítal do Čakovic i Josef Skupa se svými dřevěnými kamarády, Spejblem a Hurvínkem.
Za druhé světové války divadlo sice fungovalo, ale každý ,,kus“ musel projít přísnou německou cenzurou. I přes přísný zákaz se často vlastenecké hry hrály, a to v původní podobě.
Po roce 1945 se opět čile zkoušelo a hrálo, snad ještě s větší dávkou zápalu a nadšení. První poválečné představení se uskutečnilo 20.10.1945 opět v Sokolovně. Hrála se Čapkova Matka V roce 1947 soubor úspěšně nastudoval a odehrál pohádku Jana Drdy Hrátky s čertem. Toto představení navštívil prý i sám autor a byl velice mile překvapen, jak kvalitně a s jakým nasazením byla jeho hra odehrána. Na repertoáru byly operety: Vinobraní a Polská krev od O.Nedbala. Právě u operety Polská krev se jednalo o velice úspěšné a brilantně nastudované představení, které mělo desítky repríz. Jednu z hlavních rolí hrál a zpíval Jaroslav Stříška, tenor, pozdější člen opery Národního divadla.
Představení, které vždy sklidilo ohromný aplaus a se kterým se jezdilo po celém kraji, byla Charleyova teta od J.B. Thomase, ve které zazářilo herecké umění Dr.Kabáta, dlouholetého úspěšného člena zdejšího souboru. Dále zde působili např. K.Šátral, A.Hájek, J.Kupcová, Miler, M.Bašta, Baštová, Šrankota, R.Pokora, Čelobentič, O.Krepuš, Dr.Hlavsa a další.
Maskérem byl zdejším hercům holič p. Pokorný, který je nejen líčil, ale vyráběl i paruky.
Zlom nastal po únoru 1948. Do repertoáru sice přibyla hra R.U.R. od Karla Čapka a soubor získal 2.cenu v divadelní soutěži, ale politická situace způsobila, že tento rok byl také poslední divadelní sezónou v Čakovicích. Zdejší opravdu kvalitní divadelní scénu tato osudová rána hluboce zasáhla a trvalo několik let, než se zacelila.
Souběžně se sokolským souborem hrály v Čakovicích i další zdejší spolky. Byl to např.divadelní spolek DTJ, který svá představení hrával v hospodě U Trykalů. Ochotnické divadlo hráli též Baráčníci, přesněji divadelní spolek Baráčník. Z jejich repertoáru uveďme např. úspěšně odehranou Fidlovačku.V hostinci U Sládků sloužilo jeviště hostujícím divadelním společnostem, které občas do Čakovic zavítaly.
V 50.letech hrál v Sokolovně divadelní soubor Avia. Čakovický dramatický odbor chtěl vybudovat opravdu kvalitní soubor, a tak v roce 1954 vyhlásil nábor nových členů. Přijímali se herci i zpěváci, mladí i staří. Nastudováno mělo být několik her, jak činoherních, tak operetních.Např. Piskáčkova staročeská zpěvohra Perly panny Serafínky, Paličova dcera, Otec a další hry českých klasiků.
Bohužel nastupující rozmach televize, kin a dalších kulturních vyžití zatlačil postupem let do stínu veškerou snahu o obnovení divadelní činnosti v Čakovicích.
Čakovice, Miškovice a Třeboradice : autoři Krákorová, Jaroslava a Řeháková, Renáta
(ISBN 80-237-3945-X, nakladatelství Ivo Železný, vyšla v roce 2005)
Str. 95, 108-109, 121, 125, fotografie z Archivu hl.m. Prahy na Chodovci a ze sbírek občanů (pí. Veverková, Hájková, Málková, JUDr. Krištof aj…)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.