Litvínov, Luděk Richter: 50 loutkářských Chrudímí, Praha 2001, s. 123
LOUTKA Litvínov
Soubor byl založen 1949 jako LOUTKÁŘSKÝ ODBOR ZK STALINOVÝCH ZÁVODŮ v Záluží u Mostu, později nesl název LS ZK ROH CHEMICKÉ ZÁVODY (ČSSP) Litvínov, 1965 jeho část BUDULÍNCI CHZ ČSSP, od začátku 70. let pak LOUTKA. Zakladatelem a dlouholetou vůdčí osobností byl Jaroslav Nováček, který vedl soubor až do r. 1979. Následoval Milan Čuban (do 1984), režisérka Jana Lavičková (do 1987), v další sezóně opět M. Čuban, 1988-89 Oldřich Vycpálek a poslední sezónu zase M. Čuban. Oporou souboru byl do pol. 60. let i výtvarník a autor Vlastimil Daněk, od pol. 60. do pol. 70. let profesionální výtvarníci Rudolf Zezula a po něm Richard Lander. V posledním období pak výtvarnice Marie Stejskalová. 1954-89 měl soubor své loutkové divadlo (na svou dobu jedno z nejmodernějších), v 50. letech navíc uskutečňoval zájezdová představení. 1962-91 pořádala Loutka i zajímavý Litvínovský festival loutek.
8-14 členný soubor používal všechny typy loutek od marionet, přes javajky, maňasy a manekýny po loutky plošné, až do 70. let převážně s rozdělenou interpretací. V drtivé většině šlo o pohádky pro předškolní a školní děti, v 50.-70. letech pravidelně kolem 50 představení ročně.
Ambiciózní skupina třicátníků z poloviny 80. let hrála převážně spodovými loutkami v odkrytém vedení, a to i pro mládež a dospělé, cca 20 představení za sezónu.
Na LCH se soubor objevil (poměrně úspěšně) už 1952 s trojicí agitek Sirky, Chudák sedlák a Křivulka kontra Zubatá. Po desetileté přestávce začíná hlavní éra původního souboru: 1962 získává za inscenaci Kouzelný vláček jednu z cen, 1965 vystupuje na LCH víceméně stejný kádr lidí pod názvem Budulínci s inscenací Jeho veličenstvo Budulínek III., 1967 a 1968 je to Tygřík Petřík a Sluneční hodiny. Už jako Loutka hraje na LCH 1970 Bleděmodrého Petra a 1972 Míčka Flíčka. Poněkud přízračně, i když příznačně, zapůsobil v období stabilizované normalizace r. 1975 Velký Ivan, kultovní titul 50. let, jenž, samozřejmě, získal cenu za uvedení sovětské hry. Stal se ne právě šťastným epilogem původní skupiny.
Po 9 letech se pod stejným názvem objevila r. 1984 na LCH nová skupina a uspěla svými Třemi pohádkami. V následujících 3 letech přináší pro dospělé parodické Ale, ale, otče Hájku aneb Co v kronice nebylo, pohádku Jak si permoníci vytancovali lomikámen a symbolistickou hru pro dospělé Poslední zemře zítra. Poté se tato skupina, v níž přebrala taktovku Jana Lavičková, stává základem nově založeného profesionálního Divadla rozmanitostí Most a Loutka po krátkém dožívání zaniká r. 1991, což je symbolicky stvrzeno i zbouráním divadla.
Zatímco původní skupina 50.-70. let vycházela z klasické loutkářské dramaturgie své doby (ojedinělé pokusy o autorskou dramaturgii) a tradičního loutkoherectví a její metou bylo přiblížit se k státním profesionálním divadlům, skupina z pol. let 80. šla cestou vlastních adaptací a netradičního divadla.
Soubor byl založen 1949 jako LOUTKÁŘSKÝ ODBOR ZK STALINOVÝCH ZÁVODŮ v Záluží u Mostu, později nesl název LS ZK ROH CHEMICKÉ ZÁVODY (ČSSP) Litvínov, 1965 jeho část BUDULÍNCI CHZ ČSSP, od začátku 70. let pak LOUTKA. Zakladatelem a dlouholetou vůdčí osobností byl Jaroslav Nováček, který vedl soubor až do r. 1979. Následoval Milan Čuban (do 1984), režisérka Jana Lavičková (do 1987), v další sezóně opět M. Čuban, 1988-89 Oldřich Vycpálek a poslední sezónu zase M. Čuban. Oporou souboru byl do pol. 60. let i výtvarník a autor Vlastimil Daněk, od pol. 60. do pol. 70. let profesionální výtvarníci Rudolf Zezula a po něm Richard Lander. V posledním období pak výtvarnice Marie Stejskalová. 1954-89 měl soubor své loutkové divadlo (na svou dobu jedno z nejmodernějších), v 50. letech navíc uskutečňoval zájezdová představení. 1962-91 pořádala Loutka i zajímavý Litvínovský festival loutek.
8-14 členný soubor používal všechny typy loutek od marionet, přes javajky, maňasy a manekýny po loutky plošné, až do 70. let převážně s rozdělenou interpretací. V drtivé většině šlo o pohádky pro předškolní a školní děti, v 50.-70. letech pravidelně kolem 50 představení ročně.
Ambiciózní skupina třicátníků z poloviny 80. let hrála převážně spodovými loutkami v odkrytém vedení, a to i pro mládež a dospělé, cca 20 představení za sezónu.
Na LCH se soubor objevil (poměrně úspěšně) už 1952 s trojicí agitek Sirky, Chudák sedlák a Křivulka kontra Zubatá. Po desetileté přestávce začíná hlavní éra původního souboru: 1962 získává za inscenaci Kouzelný vláček jednu z cen, 1965 vystupuje na LCH víceméně stejný kádr lidí pod názvem Budulínci s inscenací Jeho veličenstvo Budulínek III., 1967 a 1968 je to Tygřík Petřík a Sluneční hodiny. Už jako Loutka hraje na LCH 1970 Bleděmodrého Petra a 1972 Míčka Flíčka. Poněkud přízračně, i když příznačně, zapůsobil v období stabilizované normalizace r. 1975 Velký Ivan, kultovní titul 50. let, jenž, samozřejmě, získal cenu za uvedení sovětské hry. Stal se ne právě šťastným epilogem původní skupiny.
Po 9 letech se pod stejným názvem objevila r. 1984 na LCH nová skupina a uspěla svými Třemi pohádkami. V následujících 3 letech přináší pro dospělé parodické Ale, ale, otče Hájku aneb Co v kronice nebylo, pohádku Jak si permoníci vytancovali lomikámen a symbolistickou hru pro dospělé Poslední zemře zítra. Poté se tato skupina, v níž přebrala taktovku Jana Lavičková, stává základem nově založeného profesionálního Divadla rozmanitostí Most a Loutka po krátkém dožívání zaniká r. 1991, což je symbolicky stvrzeno i zbouráním divadla.
Zatímco původní skupina 50.-70. let vycházela z klasické loutkářské dramaturgie své doby (ojedinělé pokusy o autorskou dramaturgii) a tradičního loutkoherectví a její metou bylo přiblížit se k státním profesionálním divadlům, skupina z pol. let 80. šla cestou vlastních adaptací a netradičního divadla.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.