Praha: LADECKÝ, Jan: Příspěvky k dějinám českého divadla, Česká divadla ochotnická, Praha 1895, s. 120 - 122.
LADECKÝ, Jan: Příspěvky k dějinám českého divadla, Česká divadla ochotnická, Praha 1895, s. 120 - 122.
Představení ochotnická v Praze jsou ovšem spolu zárodkem celého našeho hereckého umění a připravovala zdatně půdu stálému českému divadlu. Jejich počátkem udává se rok 1812, ačkoli je jisto, že se již mnohem dříve v Praze ochotnicky pěstovalo české divadlo. V ochotnické společnosti z r. 1812, jež hrála až do r. 1815, byli mimo jiné také členy Hýbl, Fr. Klicpera, Štěpánek, Švanda ze Semčic (děd nynějšího divad.ředitele), V.K.Klicpera, Nebeský a Svoboda. Hrály se skoro napořád hry Štěpánkovy. Roku 1818 vzniklo na čas jiné sdružení; když to zaniklo, sestoupili se vynikající vlastenci té doby a založili r. 1821 ochotnické divadlo, v němž hráno do roku 1824. Zde provozovány nejvíce hry Klicperovy, jenž byl také duší tohoto podniku. Poněvadž pak roku 1824 připuštěny české hry na stavovské divadlo, činnost ochotnická ochabovala v soukromých divadlech a přihlížela spíše ke hrám v divadle stavovském, na němž vlastně také pěstováno české umění pouze z ochoty. Roku 1828 začalo se také v Kajetánském domě hráti česky, ovšem zase z ochoty, a mimo to prováděna časem česká ochotnická představení i v klášteře Mikulášském. V Kajetánském divadle hráli ochotníci Šemerer (Stránský), bratři Arbitrové, Kaška a Anna Manetínská (později choť J.J.Kolara), k nimž se v letech třicátých přidružili J.K.Tyl, Jablonský, Kolar, Mácha, Filípek. Zde hráno do roku 1837, načež další představení zakázána. Avšak již se poměry vyjasňovaly a v divadle v Růžové ulici a později od roku 1852 ve stavovském divadle ze Stögra. Z ochotníků stávali se herci. Hráli sice z prvu za honoráře praskrovné, ale již to byl pokrok. Následkem toho také utuchala ochotnická činnost, ač nevymizela na dobro ani na chvíli; objevovali se stále nové a nové talenty, mladí lidé, nadaní a nadšení, kteří museli hráti z vnitřní potřeby, ale jež veřejné divadlo nemohlo všecky pojati; i tvořeny stále tu onde soukromé kroužky, jež však nemívaly dlouhého trvání. Skončili obyčejně angažováním některého z tvůrců kroužku buď ku pražskému, nebo později k cestujícímu divadlu*)
V letech padesátých hráváno ochotnicky v Karlíně „U města Lipska“, na ostrově Kampě a v hostinci !U tří hvězdiček“. Ku konci let padesátých a začátkem let šedesátých soustředil s ruch ochotnický na Smíchově (viz tamtéž), jakož i později předměstí hrála a hrají v pražském ochotnictvu nejdůležitější úlohu. Je to pochopitelné. V samé blízkosti zemského a nyní Národního divadla může se jen skrovně ujati divadlo ochotnické.
Z představení, pořádaných začátkem let šedesátých na Malé straně, vznikla r.1868 čtenářsko-ochotnická jednota „Thalia“, jež nejzdárněji působila ve svých počátcích. Nyní uchýlila se „Thalia“, jež nejzdárněji působila ve svých počátcích. Nyní uchýlila se „Thalia“ do Holešovic a na Letnou, kdež snad jí nastanou zase lepší doby.
Ku konci let šedesátých hrával divadlo čtenářsko-ochotnický spolek „Sázavan“.
V roce 1870 založen byl zábavní spolek „Chumáč“, který se roku 1885 přeměnil v besedu „Dobrovský“, jež nyní čile si vede ve svém divadle „Na Slovanech“ za předsednictví Josefa Millera.
V prvních letech osmdesátých pořádal ochotnická představení čtenářsko-zábavní spolek „Hálek“. V r. 1889 založena beseda „Stankovský“, jež vznikla z ochotnického kroužku „Stankovský“, sestoupivšího se r. 1886. Beseda „Stankovský“ hrává až posud.
V roce 1894 jala se pořádati ochotnická představení beseda „Neruda“ na Malé Straně.
Mimo to hraje se v Praze v různých hostincích. Téměř každý zábavní spolek má svůj divadelní odbor, který ovšem skoro všude nalézá se v neprimitivnějších stavu ochotnického hraní, a tak by skoro lépe bylo, kdyby taková divadélka, která nemají žádného významu, a jež se pěstují za cíly ponejvíce ilusorními, byla vůbec zrušena. Ano i odborné spolky řemeslnické jaly se v poslední době hráti divadlo, tak beseda dělníků pekařských, spolek dělníků krejčovských a jiné. Nevěříme ve vzdělávací poslání těchto divadel a soudíme, že by se jinak dalo lépe pracovati k duševnímu osvěžení a povzbuzování členstva.
Představení ochotnická v Praze jsou ovšem spolu zárodkem celého našeho hereckého umění a připravovala zdatně půdu stálému českému divadlu. Jejich počátkem udává se rok 1812, ačkoli je jisto, že se již mnohem dříve v Praze ochotnicky pěstovalo české divadlo. V ochotnické společnosti z r. 1812, jež hrála až do r. 1815, byli mimo jiné také členy Hýbl, Fr. Klicpera, Štěpánek, Švanda ze Semčic (děd nynějšího divad.ředitele), V.K.Klicpera, Nebeský a Svoboda. Hrály se skoro napořád hry Štěpánkovy. Roku 1818 vzniklo na čas jiné sdružení; když to zaniklo, sestoupili se vynikající vlastenci té doby a založili r. 1821 ochotnické divadlo, v němž hráno do roku 1824. Zde provozovány nejvíce hry Klicperovy, jenž byl také duší tohoto podniku. Poněvadž pak roku 1824 připuštěny české hry na stavovské divadlo, činnost ochotnická ochabovala v soukromých divadlech a přihlížela spíše ke hrám v divadle stavovském, na němž vlastně také pěstováno české umění pouze z ochoty. Roku 1828 začalo se také v Kajetánském domě hráti česky, ovšem zase z ochoty, a mimo to prováděna časem česká ochotnická představení i v klášteře Mikulášském. V Kajetánském divadle hráli ochotníci Šemerer (Stránský), bratři Arbitrové, Kaška a Anna Manetínská (později choť J.J.Kolara), k nimž se v letech třicátých přidružili J.K.Tyl, Jablonský, Kolar, Mácha, Filípek. Zde hráno do roku 1837, načež další představení zakázána. Avšak již se poměry vyjasňovaly a v divadle v Růžové ulici a později od roku 1852 ve stavovském divadle ze Stögra. Z ochotníků stávali se herci. Hráli sice z prvu za honoráře praskrovné, ale již to byl pokrok. Následkem toho také utuchala ochotnická činnost, ač nevymizela na dobro ani na chvíli; objevovali se stále nové a nové talenty, mladí lidé, nadaní a nadšení, kteří museli hráti z vnitřní potřeby, ale jež veřejné divadlo nemohlo všecky pojati; i tvořeny stále tu onde soukromé kroužky, jež však nemívaly dlouhého trvání. Skončili obyčejně angažováním některého z tvůrců kroužku buď ku pražskému, nebo později k cestujícímu divadlu*)
V letech padesátých hráváno ochotnicky v Karlíně „U města Lipska“, na ostrově Kampě a v hostinci !U tří hvězdiček“. Ku konci let padesátých a začátkem let šedesátých soustředil s ruch ochotnický na Smíchově (viz tamtéž), jakož i později předměstí hrála a hrají v pražském ochotnictvu nejdůležitější úlohu. Je to pochopitelné. V samé blízkosti zemského a nyní Národního divadla může se jen skrovně ujati divadlo ochotnické.
Z představení, pořádaných začátkem let šedesátých na Malé straně, vznikla r.1868 čtenářsko-ochotnická jednota „Thalia“, jež nejzdárněji působila ve svých počátcích. Nyní uchýlila se „Thalia“, jež nejzdárněji působila ve svých počátcích. Nyní uchýlila se „Thalia“ do Holešovic a na Letnou, kdež snad jí nastanou zase lepší doby.
Ku konci let šedesátých hrával divadlo čtenářsko-ochotnický spolek „Sázavan“.
V roce 1870 založen byl zábavní spolek „Chumáč“, který se roku 1885 přeměnil v besedu „Dobrovský“, jež nyní čile si vede ve svém divadle „Na Slovanech“ za předsednictví Josefa Millera.
V prvních letech osmdesátých pořádal ochotnická představení čtenářsko-zábavní spolek „Hálek“. V r. 1889 založena beseda „Stankovský“, jež vznikla z ochotnického kroužku „Stankovský“, sestoupivšího se r. 1886. Beseda „Stankovský“ hrává až posud.
V roce 1894 jala se pořádati ochotnická představení beseda „Neruda“ na Malé Straně.
Mimo to hraje se v Praze v různých hostincích. Téměř každý zábavní spolek má svůj divadelní odbor, který ovšem skoro všude nalézá se v neprimitivnějších stavu ochotnického hraní, a tak by skoro lépe bylo, kdyby taková divadélka, která nemají žádného významu, a jež se pěstují za cíly ponejvíce ilusorními, byla vůbec zrušena. Ano i odborné spolky řemeslnické jaly se v poslední době hráti divadlo, tak beseda dělníků pekařských, spolek dělníků krejčovských a jiné. Nevěříme ve vzdělávací poslání těchto divadel a soudíme, že by se jinak dalo lépe pracovati k duševnímu osvěžení a povzbuzování členstva.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.