Hradec Králové, Klicpera, Fidlovačka 1917

Na paměť 80.výročí složení naší národní hymny „Kde domov můj“ pod protektorátem městské rady hrána „Klicperou“ Tylova výpravná hra „Fidlovačka“ s ouverturou Fr.Škroupa. Účinkovalo 25 sil na scéně, 30 sil prvotřídních v orkestru, řízením neúnavného odborníka a dirigenta prof. Gráciina Černušáka. Sbor pěvecký obnášel 24 pánů a dam. Není pamětníka, že by některé dílo bylo tolikráte opakováno a to rychle za sebou při přeplněném domě jako kus tento. Fidlovačka je idylkou zkazkovou z dob probuzení národního a tím řečeno vše; odtud její kouzlo, které vábí zvlášť v nynější pohnuté době. Krev není voda, ani v žilách českých. A čím více snaží se nás přitlačit a ztlumit hlas libozvučné struny, tím vřeleji jásá ton její. Český lid bez rozdílu stavů hrnul se do divadla. Nadšení se stupňovalo při každém vlasteneckém projevu propukalo v bouřlivý potlesk a souhlasné výkřiky při otevřené scéně. Mohutný dojem vyvrcholil při zpěvu „Kde domov můj“. Obecenstvo povstalo, po skončení písně hřímala dlouhá pochvala a pak samo spontánně vynutilo si opakování písně, již zpívalo ssebou.Po skončeném kuse opět a opět – bez konce. A tyto horoucí výkřiky českého srdce byly nejupřímnější v pravdě spontánní. K těm nebylo potřeba žádné předběžné výzvy, vytryskly z nitra duše, „Fidlovačka“, v níž se skrývá nádherný granát české hudby, byla tak dlouho v přítmí. V době, kdy na našich scénách se roztahovalo celé hejno francouzských frivolních frašek a groteskních vídeňských operetek, mohla se přec hrát, ježto kromě zdravého humoru má lidově výchovnou cenu.......
Představení „Fidlovačky“ bylo národním svátkem a bylo sehráno V Hradci desetkráte; všichni účinkující, jimž obecenstvo za ony požitky umělecké muselo být vděčno, mohli být spokojeni, hlavně dirigent a obětavý režisér p.Hruška. V čem vlastně záležela magnetická přitažlivost hry? Episoda z vesnice. Nedělní odpoledne táže se soused Novák: Sousedé a sousedky, víte co nového? V Hradci hrají „Fidlovačku“, se všech stran se valí zástupy. A je to ? Zpívá se o tom „Kde domov můj“ a pak zpívají píseň všichni. To tam také půjdem se podívat. Kde kdo z venkova zlákán chválením a líčením hry přišel a zpíval s sebou.“Fidlovačka“ dodělala, ale účelu dosáhla se ctí plně. Dne 16.září opakována ještě dvakráte a to odpoledne a večer, hrána tak v Hradci dvanáctkráte. Další repríssy úředně zakázány.
Tolman, J.V.: Padesát let ochotnické Musy v Hradci Králové (1868-1918), Hradec Králové, JDO Klicpera 1918, s. 139-141.