Klicpera - http://www.spisovatele.cz/vaclav-kliment-klicpera
Václav Kliment Klicpera
dramatik, prozaik, básník
Datum narození: / datum úmrtí:
23.11. 1792 / 15.09.1859
Místo narození: / místo úmrtí:
Chlumec nad Cidlinou / Praha
Václav Kliment Klicpera byl dramatik, prozaik, básník, zakladatel novodobého českého dramatu.
Václav Kliment Klicpera pocházel z početné rodiny krejčího a kostelníka. Sám se také učil krejčím a řezníkem, řemesla však zanechal.
Teprve v patnácti letech vstoupil V. K. Klicpera na staroměstské gymnázium. Po maturitě vystuodval filozofii na vysoké škole v Praze. V té době už také hrával ochotnicky divadlo v rodišti i v okolí. Pro studentskou divadelní družinu psal žertovné divadelní deklamovánky i kratší hry.
V roce 1816 se v Praze hrála ochotnicky Klicperova první rytířská činohra Zdeněk ze Zásmuk.
Po vystudování filozofie se V. K. Klicpera stal gymnazijním profesorem v Hradci Králové, kde působil až do roku 1846. V těchto letech ve spolupráci s dalšími buditeli založil v Hradci ochotnické divadlo a literární a kulturní středisko, v němž vyrůstal např. i J. K. Tyl.
V roce 1846 odešel V. K. Klicpera jako profesor na akademické gymnázium v Praze. Zde byl učitelem Vítězslava Hálka, Jana Nerudy, Josefa Václava Friče a dalších.
V politickém kvasu roku 1848 byl V. K. Klicpera zvolen studenty za tribuna studentské legie. V roce 1850 se stal ředitelem gymnázia. Po třech letech byl suspendován a penzionován. Záminkou pro jeho propuštění bylo nepovolené vydávání českého časopisu studenty jeho školy.
Václav Kliment Klicpera zemřel v září roku 1859 v Praze. Jeho pohřeb se stal protirakouskou demonstrací vlastenců.
Dílo Václava Klimenta Klicpery:
Václav Kliment Klicpera se projevil jako básník, prozaik a zvláště jako plodný dramatický spisovatel.
Jako básník je tvůrcem žertovných a vlasteneckých deklamovánek určených pro přednes při společenských zábavách.
Deklamovánky - 1841
Próza:
V próze se autor věnoval historickým povídkám podle vzoru W. Scota.
Točník - 1828, nejoblíbenější povídka z doby Václava IV.
Vítek Vítkovič - 1830
Věnceslav - 1834
Příchod Karla IV.do Čech - 1855
Král Jan Slepý - 1858
Dramata:
Hlavní význam Václava Klimenta Klicpery spočívá v tvorbě dramatické. Napsal přes padesát českých her v duchu svého kréda: Mně jest celý svět dramatická báseň .....!
Klicpera psal hry ve vlasteneckém duchu, zpracovával bájné látky.
Blaník - 1816
Božena - 1828
Loketský zvon - 1827, spojení pohádkových, fantastických a rytířských motivů
Jan za chrta dán - 1829, rovněž spojení několika motivů
Mezi loupežnické hry patří:
Valdek - 1828
Loupež - 183
Opatovický poklad - 1843
Rod Svojanovský - 1832
Soběslav, velký kníže - 1839, veršovaná tragédie, premiéra byla v Tylově úpravě. Hra byla ve své době oceňována jako velké drama.
Velmi úspěšné byly Klicperovy veselohry. Měly dokonale propracovaný děj s vyhraněnými komediálními charaktery, jako je žárlivec, nadutec, lakomec apod. Na nich pak úsměvně odsuzuje lidské nedostatky, ale i maloměšťácké šosáctví a plané vlastenčení.
Divotvorný klobouk - 1821
Lhář a jeho rod - 1823
Veselohra na mostě - 1828, komedie byla v roce 1935 zhudebněna Bohuslavem Martinů jako komická opera
Rohovín Čtverrohý - 1830
Žižkův meč - 1834
Každý něco pro vlast - 1833, první česká konverzační veselohra, v níž se autor vysmívá sobectví \"vlastenců\", kteří na sebe berou břemena veřejných funkcí, ale dělají to ne z vlastenectví, ale ze zištnosti a pýchy.
Zlý jelen - 1836
Hadrián z Římsů - 1843, parodie na rytířské hry
Klicperovy veselohry byly jevištně realizovány i režiséry moderního divadla, např. Emilem Františkem Burianem, Jiřím Frejkou atd.
Autor: Marie Baboráková
dramatik, prozaik, básník
Datum narození: / datum úmrtí:
23.11. 1792 / 15.09.1859
Místo narození: / místo úmrtí:
Chlumec nad Cidlinou / Praha
Václav Kliment Klicpera byl dramatik, prozaik, básník, zakladatel novodobého českého dramatu.
Václav Kliment Klicpera pocházel z početné rodiny krejčího a kostelníka. Sám se také učil krejčím a řezníkem, řemesla však zanechal.
Teprve v patnácti letech vstoupil V. K. Klicpera na staroměstské gymnázium. Po maturitě vystuodval filozofii na vysoké škole v Praze. V té době už také hrával ochotnicky divadlo v rodišti i v okolí. Pro studentskou divadelní družinu psal žertovné divadelní deklamovánky i kratší hry.
V roce 1816 se v Praze hrála ochotnicky Klicperova první rytířská činohra Zdeněk ze Zásmuk.
Po vystudování filozofie se V. K. Klicpera stal gymnazijním profesorem v Hradci Králové, kde působil až do roku 1846. V těchto letech ve spolupráci s dalšími buditeli založil v Hradci ochotnické divadlo a literární a kulturní středisko, v němž vyrůstal např. i J. K. Tyl.
V roce 1846 odešel V. K. Klicpera jako profesor na akademické gymnázium v Praze. Zde byl učitelem Vítězslava Hálka, Jana Nerudy, Josefa Václava Friče a dalších.
V politickém kvasu roku 1848 byl V. K. Klicpera zvolen studenty za tribuna studentské legie. V roce 1850 se stal ředitelem gymnázia. Po třech letech byl suspendován a penzionován. Záminkou pro jeho propuštění bylo nepovolené vydávání českého časopisu studenty jeho školy.
Václav Kliment Klicpera zemřel v září roku 1859 v Praze. Jeho pohřeb se stal protirakouskou demonstrací vlastenců.
Dílo Václava Klimenta Klicpery:
Václav Kliment Klicpera se projevil jako básník, prozaik a zvláště jako plodný dramatický spisovatel.
Jako básník je tvůrcem žertovných a vlasteneckých deklamovánek určených pro přednes při společenských zábavách.
Deklamovánky - 1841
Próza:
V próze se autor věnoval historickým povídkám podle vzoru W. Scota.
Točník - 1828, nejoblíbenější povídka z doby Václava IV.
Vítek Vítkovič - 1830
Věnceslav - 1834
Příchod Karla IV.do Čech - 1855
Král Jan Slepý - 1858
Dramata:
Hlavní význam Václava Klimenta Klicpery spočívá v tvorbě dramatické. Napsal přes padesát českých her v duchu svého kréda: Mně jest celý svět dramatická báseň .....!
Klicpera psal hry ve vlasteneckém duchu, zpracovával bájné látky.
Blaník - 1816
Božena - 1828
Loketský zvon - 1827, spojení pohádkových, fantastických a rytířských motivů
Jan za chrta dán - 1829, rovněž spojení několika motivů
Mezi loupežnické hry patří:
Valdek - 1828
Loupež - 183
Opatovický poklad - 1843
Rod Svojanovský - 1832
Soběslav, velký kníže - 1839, veršovaná tragédie, premiéra byla v Tylově úpravě. Hra byla ve své době oceňována jako velké drama.
Velmi úspěšné byly Klicperovy veselohry. Měly dokonale propracovaný děj s vyhraněnými komediálními charaktery, jako je žárlivec, nadutec, lakomec apod. Na nich pak úsměvně odsuzuje lidské nedostatky, ale i maloměšťácké šosáctví a plané vlastenčení.
Divotvorný klobouk - 1821
Lhář a jeho rod - 1823
Veselohra na mostě - 1828, komedie byla v roce 1935 zhudebněna Bohuslavem Martinů jako komická opera
Rohovín Čtverrohý - 1830
Žižkův meč - 1834
Každý něco pro vlast - 1833, první česká konverzační veselohra, v níž se autor vysmívá sobectví \"vlastenců\", kteří na sebe berou břemena veřejných funkcí, ale dělají to ne z vlastenectví, ale ze zištnosti a pýchy.
Zlý jelen - 1836
Hadrián z Římsů - 1843, parodie na rytířské hry
Klicperovy veselohry byly jevištně realizovány i režiséry moderního divadla, např. Emilem Františkem Burianem, Jiřím Frejkou atd.
Autor: Marie Baboráková
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.