Plzeň-Doudlevce, Ostrov, BEZOUŠKOVÁ, Simona: Krajské přehlídky činoherního divadla pro děti s postupem na POPELKU Rakovník 2008 - Radnice – Radnický dráček. AS 2008, č. 4, s. 43.

Radnice – Radnický dráček
Porota: M. Caltová, J. Kodeš, M. Stránský
Nominace: Na poslední chvíli ZUŠ Ostrov – Ostrovské pověsti
1. doporučení: DS M M Hranice u Aše – To už stačí, Kleofáši
2. doporučení: Studio Divadla Dagmar a pedagogické školy Karlovy Vary – Gek a Čuk
Nejvíce zdařilým představením se stala inscenace souboru Na poslední chvíli ZUŠ z Ostrova. Scénář pro jevištní převedení torza tří starých ostrovských pověstí vznikl kolektivně v dílně souboru. Režii skvěle odvedla vedoucí souboru Lucie Veličková. Parta mladých lidí využívá prostředků vyprávěného, antiiluzivního divadla. Pracuje s jevištní zkratkou a metaforou, a s laskavým humorem v kolektivních kreacích demonstruje v nadsázce pověsti o Kamenném kříži v Ostrově, O zlém skřítku, a o Ostrovské Černé madoně. Námitka by mohla znít, že soubor používá běžných „zuškovských“ postupů, v tomto případě je to však výkon poučený, invenční a záměrně vybudovaný, navíc předvedený s potřebnou hereckou jistotou a suverenitou.
Druhému v pomyslném pořadí se nejvíce zadařilo DS M M z Hranice u Aše. Vratislav Mikan st. napsal pro dva herce pohádku z čertovské školy To už stačí, Kleofáši. Sám ji zrežíroval a sympaticky hraje i čerta Kleofáše. Neméně dobře mu sekunduje i Michal Nechutný v několika dalších postavách. Jedná se také o vyprávěné divadlo, kdy se spolupracuje s dětským divákem (v Radnicích to vyšlo bez problémů), a které využívá i loutkářských postupů. Příběh začíná v čertovské škole, kde se vyučuje čertovským dovednostem, a těm kteří by se náhodou nechtěli učit se vypráví – zahraje odstrašující hrůzostrašná historka o tom, jak se čert Kleofáš polidštil. Škoda jen, že ono polidštění zatím souboru vychází jako náhoda a ne jako nutný a logický proces.
S napětím jsme očekávali, co mohlo oslovit Studio Divadla Dagmar na dobou poznamenané sovětské próze po děti A. Gajdara Čuk a Geg. Ukázalo se, že soubor se touto prózou nechal inspirovat opravdu jen vzdáleně. Dva mladí herci – M. Hniličková a F. Hnilička rozehrávají vlastní miniaturní příběh dvou malých kluků – různé variace na téma „jsem sám doma a nemohu se dočkat až budu moci jet za tatínkem“. Inscenace je plná báječných nápadů a hereckých dovedností. Oba aktéři nás přesvědčí o svých jevištních schopnostech, talentu a fantazii. Méně už o dětské osamělosti a touze být se svými rodiči. Jako by to vše, co vidíme, bylo paradoxně tomu dětskému světu osamění moc vzdálené.
Další soutěžní inscenace: DS Propadlo Plzeň – Dagmar Marovičová na motivy Jaroslava Schiebla: O čertu a loupežnících – z pověstí plzeňských, Divadelní studio D3 Karlovy Vary – Jan Drda: Hrátky s čertem.