Citace k 44. ročníku Mezinárodního festivalu poezie

…Nedávný osmdesátník Vladimír Justl sice nepatřil k zakladatelům festivalu, těmi byli Jiří Broll, Jan Trůneček a ostatní členové tehdejšího valašskomeziříčského Divadla poezie, ale patři k těm dalším, kteří tomuto festivalu dali jeho tvář. Byla to zajímavá dvojice, předseda organizačního výboru Jiří, vzděláním a založením technik, a předseda poroty, literární odborník Vladimír. Dvojice, v jejichž někdy docela vášnivých diskuzích se rodila pravidla, která z původně krajského, tedy vlastně regionálního festivalu, vytvořila festival česko-slovenský, na kterém soutěžil snad úplně každý, kdo v českém a slovenském uměleckém přednesu amatérů něco znamenal. Festivalu, na němž nic nezůstalo nedomyšleno a se vším se zde počítalo. Festivalu, který si zachovával čistou tvář i v dobách, kdy to nebylo vůbec jednoduché…
Josef Fabián: Vladimír, Zpravodaj MFP č. 1

…Jiří byl zakladatel. V roce 1962 založil Divadlo poezie, které ve svých prvních šesti letech bylo s olomouckým divadlem Rudolfa Pogody nejlepším divadlem poezie na Moravě (přinejmenším na její severní polovině) a líhní řady skvělých recitátorů, v čele s Dagmar Jaklovou, tehdy ještě Oravovou, vítězkou a o něco později i porotkyní tohoto festivalu, a s dalšími, kteří zde tehdy „brali místa na bedně“. V roce 1965 Jiří s přáteli založil tento festival a stál v čele jeho organizačního výboru až do roku 1972, dokud ho z této funkce normalizátoři nevyštípali. A v roce 1971 ještě založil recitační soutěž místních základních škol Televizní baňka, v níž si vybíral talentované recitátory do Divadla poezie…
Josef Fabián: Jiří, Zpravodaj MFP č. 2

…Mezinárodní, dříve Moravský, festival poezie byl výjimečný v tom, že měl hodnocení jiného typu. To se smazalo. Vzniká tuctový festival, který navíc nemá žádná postupující předkola, jako ostatní festivaly, a tudíž nesbírá nikde interprety. Myslím si, že tato cesta by vedla k postupné záhubě festivalu.
To, že má festival určitou výjimečnost hodnocení, setkávají se tady Slováci a Češi. Z národních přehlídek, jako je Kubín, Prostějov nebo Sobotka, se tady mohou objevit výjimečné talenty, nejlepší interpreti. Jdou do jakéhosi střetu a jsou to většinou interpreti zkušení, takže by jim neměla vadit přímá konfrontace. Jsou to vítězové jiných festivalů a zkušení recitátoři, kteří se nemusí bát toho, že se v jejich případě může objevit nějaká známka kolem trojky…
…Výjimečná je samozřejmě i zdejší atmosféra. Výjimečnost zámku a zvláště sálu, svícení, které si člověk může určit. Tady mají soutěžící naprosto jedinečné možnosti. To není žádná sokolovna nebo obyčejný sál. Tohle je nádherný prostor, vynikající pro interpretaci. Zhmotňuje se tu intimita textů, a to se skoro nikde jinde neděje…
Aleš Vrzák: Meziříčský festival má jedinečný charakter, Zpravodaj MFP č. 3

S milým a váženým panem Vladimírem Justlem jsem se prvně setkala ve svých 15 letech, což je už poměrně dávno, a toto setkání pro mě znamenalo velmi mnoho. Mé pootevřené dveře do světa poezie se tehdy rozlétly dokořán a už tak zůstaly. Díky němu se utvářely mé zkušenosti v oblasti přednesu, přátelství s výjimečnými lidmi, díky němu jsem se mohla několikrát ocitnout na prknech pražské Violy a být vedena jeho laskavou rukou jako studentka DAMU. Mám tu čest a životní štěstí, že jsem Vladimíra poznala, že mi pomáhal, věřil mi a že mu dosud mohu být nablízku ve společnosti Slovo a hlas. Je to mimořádný člověk, kterého si velmi vážím po odborné i lidské stránce. Díky za vše, Vladimíre, a k Tvým narozeninám Ti přeji hodně zdraví na těle i na duši.
Martina Longinová: Co se Vám vybaví pod Jménem Vladimír Justl, Zpravodaj MFP č. 3

…Príjemne ma prekvapila dramaturgia textov, ktorá vo väčšine prípadov tendovalu ku „hravým“, odľahčeným, písanýma nadhľadom a humorom. Miestami prvoplánovým, no vo väčšine prípadov s humorom rozmýšľajúcim, neubližujúcim, nastoľujúcim aj vážne otázky.
A praca s takovýmto druhom textu je o to náročnejšia, že recitátor sa musí vyvarovať pokušeniu podľahnúť práve prvoplánovosti humoru. Vo väčšine prípadov sa to aj podarilo. Chvalabohu. O to väčší zážitek sme mohli mať.
Recitátori sa (po dohoj čase zase?) rozdelili presne na polovicu v zastúpení chlapcov (už skoro mužov) a divčat (už skoro žien), čo podľa mňa pozitivně ovplyvňuje a spestruje súťaž. Pozitívne to ovplyvnilo aj úroveň a vyrovnanosť jednotlivých výkonov – mal som pocit, jako keby sa recitátori navzájom motivovali, hecovali k lepším výkonom…
…Takisto ma prekvapilo, jako bývalého recitátora prózy príjemne, že prozaické texty boli v drvivej prevane – až na dve básne interpreti recitovali výhradne prózu. Prečo? Žeby poézii nedôverovali? Že by sa do nej nedokázali dostať? Ktovie…
Peter Zemaník: Prvá kategória, prvé kolo, Zpravodaj MFP č. 3

Tentokrát snad porotci a soutěžící nemluvili o ničem jiném, než o hodnocení, které se z veřejného bodového změnilo na tajné. Vznikla dokonce anketa, v níž se mohli účastníci k tomu to problému vyjádřit. A výsledek byl takřka jednoznačný. „Bodové hodnocení bylo lepší. Přehlednější a spravedlivější.“ Nebo: „Je to také napínavé, zaujímavé jedinečné. Keď môžem ísť na Valmez, tak sa na tie číslička veľmi teším.“ Je patrné, že o formě hodnocení soutěžící hodně přemýšlí a není jim lhostejná…
Pavel Stojar: Kam dál s festivalem?, Zpravodaj MFP, č. 3

První kolo bylo nejlepší za posledních pět let. Na vzestupu je zejména mužská recitace. U soutěžících je nich patrná snaha o práci s textem, kterého se ne vždy striktně drží. Vzniká tím jakási perfomance, do které každý recitátor vkládá něco svého. Pokud jde o letos diskutovaný způsob hodnocení, jsem pro bodování, které je průhlednější a operativnější než hodnocení v zákulisí. Číselně vyjádřené výsledky dávají možnost porovnat si bodové zisky s ostatními recitátory i vlastními výkony z předchozích ročníků. Případně se soutěžící mohou porotce zeptat, proč jim udělil právě takovou známku. Konečně na rozdíl od tajného hodnocení se také recitátoři nepostupující do finále dovědí, kolikáté místo obsadili.
Aleš Vrzák, tisková zpráva MěstÚ Valašské Meziříčí